pátek 25. října 2019

Halloweenské knižní tipy

Zdravím!

Opět zde máme říjen – období, kdy se venku začíná dříve stmívat, počasí je takové sychravé a celková atmosféra přímo vybízí k tomu, aby si člověk přečetl nějaký horor, mrazivý thriller či nějaký tajuplný příběh, z něhož mu bude běhat mráz po zádech. A pokud slavíte Halloween, bude určitě nějaká strašidelná či tajuplná kniha přímo ideální. Podobný článek jsem publikovala již loni, letos bych na něj ráda navázala a přidala dalších pár tipů, tak snad zde najdete inspiraci. 



John Malerman – V pasti 

Podíváte se z okna, něco zahlédnete a toto blíže neurčené „něco“ způsobí, že nejdřív ublížíte lidem ve svém bezprostředním okolí a pak zabijete sami sebe. Co začalo jako pár náhodných úmrtí se pomalu začíná šířit jako epidemie celým světem. Hlavní hrdinkou je mladá žena Malorie, která se vlivem okolností dostane do malé skupinky přeživších lidí, kteří se snaží přežít. Skupinka žije pohromadě v jednom domě – zabarikádováni jako v pasti ze strachu, že když pohlédnou ven, postihne je stejný osud jako všechny ostatní. Co když ale existuje nějaké místo, kde by mohli žít všichni v bezpečí?
V pasti je svým počtem stran sice kniha malého rozsahu, ale právě díky tomu v sobě nabízí nahuštěný, silný, intenzivní příběh o přežití, o strachu ze zraku – z toho, co člověk může vidět a dohnat ho k šílenství. Autor v knize skvěle snoubí zajímavé, kloudně popsané charaktery (velmi rozmanité) spolu s dech beroucím dějem plným akce a napětí – to vše zabaleno do intenzivní atmosféry strachu z neznáma. Pokud máte rádi strhující příběhy, při kterých vám bude běhat mráz po zádech, mohu knihu V pasti rozhodně doporučit. Pro více informací si můžete přečíst moji recenzi.



Holly Black – Panenka z kostí

Panenka z kostí je především příběhem pro mladší čtenáře. Pojednává o skupince 3 kamarádů, kteří se vydávají na dobrodružný výlet, aby vysvobodili ducha mladé dívky, který nemůže dostát klidu po své smrti. Duch dívky je připoután k panence vyrobené z kostí, kterou vlastní jedna z dívek. A jen splněním jistého úkolu se duch může upokojit a dojít klidu. Budou děti dost odvážné, aby úkol splnily?
Ačkoliv je tato kniha primárně napsaná pro děti, i já jako dospělý čtenář jsem si knihu užila. Příběh je napsaný velmi příjemným jazykem, plynulým slohem a doplněn skvělými ilustracemi, které potěší nejedno oko. Autorka dokázala připravit skvělou tajuplnou atmosféru, která skvěle udržuje čtenářovu pozornost. Je to příjemně napínavé, místy strašidelné a být dítě, budu z této knihy jásat ještě víc, než jsem jásala jako dospělá.




Pavel Renčín – Vězněná 

Pokud by měl někdy někdo pochybnosti o tom, zda český autor dokáže napsat temný příběh s mrazivou atmosférou a hororovým nádechem, tomu mohu vřele doporučit Vězněnou z pera Pavla Renčína. Mladý učitel Martin trpí nočními můrami, v nichž se mu zdá o mrtvé dívce, která je mu povědomá, ale neví on odkud. Pátrání po dívce ho vrací do doby před 40 lety k událostem, které se odehrály na Šumavě. V divoké přírodě, kde se malá dívenka Maruška chystala strávit prázdniny a vše dopadlo naprosto jinak, než bylo plánováno.
Co mne na této knize nejvíc fascinuje je to, že na malém prostoru autor dokázal vytřískat tak velký a intenzivní příběh. Výsledkem je totiž román plný zvratů, temné atmosféry, napětí, strachu, psychického vypětí a šokujících událostí. Autorův styl psaní je precizní ve volbě slov a ve vytváření atmosféry. Kniha vtáhne rychle čtenáře do sebe a nepustí, dokud nebude konec. Vězněná se dozajista zařadí mezi nejlepší knihy, které jsem přečetla za rok 2019, a to zaslouženě. Rozhodně tuto knihu doporučuju vaší pozornosti, pokud vás zajímá tento typ příběhů! Pro bližší informace ke knize se můžete podívat na moji recenzi.



Jeniffer McMahon – Zimní lidé

Město West Hall bylo odjakživa obestřeno řadou legend a tajemství, především pak les hned za městem. Blízko lesa bydli i mladá dívka Ruthie se svou matkou a mladší sestru. Když její matka záhadně zmizí, pouští se Ruthie do pátrání. Nachází deník Sáry Sheyové, jejíž smrt je i přes uplynulé desítky let stále nevyřešenou záhadou. Minulost odkrývá nejedno děsivé tajmeství a Ruthie může být tím, kdo veškeré zlo zastaví.
Podle mého názoru bude kniha nejvíce vyhovovat těm, kdo s horory teprve začínají. Jedná se o napínavý příběh, plný napětí a tajuplné atmosféry, z níž příjemně mrazí v zádech. Fajnšmekři, co mají už nějaké ty horory už načtené, by se možná mohli trochu nudit, protože kniha není asi zase tolik strašidelná, ale pokud s horory začínáte, určitě vám Zimní lidi mohu doporučit. Více si o knize můžete přečíst v mé recenzi.




Mats Stranberg – Trajekt

Trajekt je drsným, syrovým thrillerem, jehož děj se odehrává na palubě trajektu na trase mezi Švédskem a Finskem. Cestující se dobře baví, užívají si. Ale jen do té doby, než začnou jednotliví pasažéři umírat, a to dost brutálním způsobem. Proč ale umírají? Kdo je pachatelem? A podaří se ho zastavit dřív, než loď dopluje k pevnině? A kam se mají cestující schovat, když jsou ze všech stran obklopeni vodou?
Začátek knihy může být trochu pomalejší, ale nenechte se odradit. Autor zde vytvořil skvěle napjatou a tísnivou atmosféru, z níž leckomu bude běhat mráz po zádech. Příběh je hodně krvavý, autor si rozhodně nebere servítky a nebojí se pokosit kdekoho. Pointa knihy byla pro mne dost nečekaná a velmi překvapivá. Je to drsné, syrové a brutální čtení - na podzim podle mne jako dělané. Více se o knize můžete dozvědět v mé recenzi.




Mats Stranberg – Domov

Pokud vás zaujala kniha Trajekt, mohu od stejného autora doporučit ještě knihu Domov. Trajekt mne sice bavil o trochu více, ale i Domov stojí za pozornost. Vypráví příběh Moniky, staré ženy, která trpí Alzheimerovou chorobou a syn je nucen Moniku odvézt do domova pro seniory, aby jí zajistil potřebnou péči. Klienti domova ale, zdá se, nejsou v bezpečí. To, když budovou obchází blíže nepopsané zlo a ohrožuje a ubližuje všem okolo.
Co se musí autorovi připsat k dobru, je to, že umí vytvořit příjemně mrazivou a napínavou atmosféru, která se táhne napříč celým příběhem. Od začátku tušíte, že v knize je "něco zlého", ale dlouho nevíte, co to je. A to je na tom tak mrazivé. Atmosféra je nejen napínavá, ale i ost neutěšená, což k tomu rozhodně patří. Za to moc chválím. Také se mi líbila ta pointa, která je sice od určité chvíle odhadnutelná, ale autor to zpracoval velmi přesvědčivě. V případě Domova autor pracuje s menším počtem postav, ale o to lépe je má propracované, což je dalším velkým kladem tohoto románu. Více se o knize můžete dozvědět v mé recenzi.



Craig Russel - Kde se skrývá ďábel 

Československo, 1935. Zatímco nad Evropou visí hrozba druhé světové války, mladý psychiatr Viktor Kosárek má zcela jiné starosti. Odjíždí zrovna na Orlí hrad - napůl vězení a napůl psychiatrickou léčebnu, kde je umístěno šest nejbestiálnějších a nejnebezpečnějších vrahů z celé Evropy. A on má na nich vyzkoušet novou léčebnou metodu. V Praze mezitím policie řeší sérii brutálních vražd, které má na svědomí člověk nazývaný Krvavá zástěra. Jak postupuje vyšetřování, zraky se postupně začínají obracet k Orlímu hradu...
Kde se skrývá ďábel je rozhodně jedním z nejlepších knih, co jsem přečetla v roce 2019. Je to temné, drsné a brutální čtení - místy může být i trochu nechutné. Některé pasáže jsou dost krvavé, některé zas trochu psychologicky zvrácené. Pokud vás zajímá tematika Jacka Rozparovače, tato kniha by vás neměla minout. Také bych ráda vyzdvihla, že autor - na to, že je to cizinec - měl skvěle zvládnuté reálie Československa. To si rozhodně zaslouží palec nahoru. Více se o knize můžete dozvědět v mé recenzi.



Anna Beatrix Bártová - Prokletí Schwartzovy vily

Mladý manželský pár Nora a Leo se stěhují do staré secesní vilky. Konečně mají svůj vlastní byteček, kde se mohou zařídit pro sebe bez toho, že by na ně dohlížela Leova matka. I přesto, že byt ve vile je podezřele levný a vila stojí nedaleko hřbitova. Nora však vytoužený klid nenachází. Temné tajemství domu na sebe nenechá dlouho čekat.
Pokud máte rádi dobře napsané duchařiny a ještě zasazené do našeho, českého prostředí, mohu Prokletí Schwartzovy vily jedině doporučit. Autorka píše hodně svižně, umí vytvořit skvělou, tajemnou atmosféru a tu "duchařskou složku" umí napsat hodně věrohodně. Pokud jste v hororech již kovaní, asi vám nebudou vlasy stát hrůzou na hlavě, ale je rozhodně velmi příjemná atmosférická kniha, která určitě stojí za pozornost. Dobře napsaných duchařin je bohužel dost málo, ale tato se tam řadí určitě právem a já ji moc ráda doporučuju. Více se o knize můžete dozvědět v mé recenzi.



S. J. Bolton - Už mě vidíš? 


Londýn, současnost. Policie usilovně pátrá po sériovém vrahovi, který brutálním způsobem vraždí dobře situované ženy středního věku. Způsob, jakým vraždy provádí, se velmi nápadně podobají vraždám, které měl na svědomí Jack Rozparovač. Jako by se náš sériový vrah nechal Jackem Rozparovačem inspirovat a svým zvráceným způsobem provokoval místní policii.
Už mě vidíš? je další knihou na mém dnešním seznamu, která se svým dějem zaměřuje na tématiku Jacka Rozparovače, takže je pokud vám toto téma blízké nebo vás prostě zajímá, máte určitě z čeho vybírat. A i knihu od vám ráda doporučím. Autorka píše velmi čtivě, svižně, takže i když se v tomto případě jedná o pěknou bichli, příběh ubíhá velmi rychle. Příběh je strhující a konec velmi nečekaný. A navíc dávám autorce palec nahoru za to, že hlavní pointu knihy jsem vůbec neodhadla. V průběhu čtení jsem si vytvořila řadu teorií, jak to asi tak S. J. Bolton může mít vymyšlené, ale pravdě jsem se nepřiblížila. Za mne určitě doporučení.



Chris Carter - Dvojitý kříž

Dvojitý kříž je první díl z thrillerové série s Robertem Hunterem v hlavní roli. Robert Hunter je excelentní detektiv. Nyní však ožívá jeho noční můra - to když ulicemi Los Angeles obchází sériový vrah, který jakoby kopíroval popraveného vraha, kterého Hunter před lety chytil. Je to skutečně "jen" napodobitel, nebo je možné, aby popravený vrah skutečně znovu obživl? A podaří se nebezpečného šílence chytit?
Na knihy Chrise Cartera jsem v posledních týdnech narážela hodně často - vždy v souvislosti s pochvalnými komentáři. Po přečtení prvního dílu této série už chápu proč. Chris Carter je rozhodně mistrem žánru. Napětí, atmosféru, postavy (jak kladné, tak záporné) - to všechno je perfektně zkombinované dohromady, od čtení jsem se vůbec nemohla odtrhnout.

Žádné komentáře:

Okomentovat