Název v originále: Prokletí Schwartzovy vily
Autor: Anna Beatrix Bártová (Sabina Huřťáková)
Série: -
Nakladatelství: Petrklíč
Rok vydání: 2019
Počet stran: 222
Na tento román jsem byla hodně zvědavá. Jednak pro
to téma a žánr, které kniha Prokletí
Schwartzovy vily nabízí, ale také kvůli autorce Anně Beatrix Bártové,
vlastním jménem Sabině Huřťákové, kterou ráda sleduju na YouTube a na
Instagramu. A tak mne přirozeně zajímalo, s čím se tato autorka může
pochlubit. Jak se mi kniha líbila?
Nora a Leo jsou mladý manželský pár, který čeká svého prvního potomka a který doposavad žije u Leových rodičů. Jelikož je Leova matka dost svérázná a dost těžko se s ní bydlí v jedné domácnosti, hledají tito manželé své vlastní bydlení. Zdá se, že mají štěstí, protože mají možnost nastěhovat se do staré secesní vilky, a to za vskutku směšné peníze, čehož rádi využijí. To ale ještě netuší, že následující léta pro ně nebudou procházkou růžemi. Protože co když dům kromě jeho stálých nájemníků obývá ještě někdo další?
Nora a Leo jsou mladý manželský pár, který čeká svého prvního potomka a který doposavad žije u Leových rodičů. Jelikož je Leova matka dost svérázná a dost těžko se s ní bydlí v jedné domácnosti, hledají tito manželé své vlastní bydlení. Zdá se, že mají štěstí, protože mají možnost nastěhovat se do staré secesní vilky, a to za vskutku směšné peníze, čehož rádi využijí. To ale ještě netuší, že následující léta pro ně nebudou procházkou růžemi. Protože co když dům kromě jeho stálých nájemníků obývá ještě někdo další?
Dobrých duchařin, které by působily věrohodně, byly
čtivé a člověk by z nich mohl být nadšený, je podle mého názoru jako šafránu. A tak jsem moc ráda, že se Prokletí
Schwartzovy vily na tento pomyslný seznam může směle zapsat. O to větší
radost mám z toho, že se jedná o knihu z pera české autorky.
Anna Beatrix Bártová mne uchvátila již samotným
začátkem – prolog této knihy je dost drsný, syrový, hodně silný a pro mne dost
nečekaný. Přiznám se, že mi z toho nebylo vůbec dobře. Rozhodně bych do
autorky neřekla, že se vytasí s něčím tak krutým. A podle reakcí dalších
čtenářů jsem nebyla jediná. To však není myšleno jako něco negativního, ale
naopak. Autorka rozhodně ví, jak své čtenáře připoutat ke svému textu –
v případě Prokletí Schwartzovy vily
se jí to rozhodně povedlo, za což dávám palec nahoru.
Po drsném a značně nepřívětivém prologu následuje
trochu pomalejší rozjezd děje, což jsem ale uvítala. Autorka si podle mého
skvěle připravila prostor na to, aby pak v druhé polovině knihy mohla
pomalu stupňovat napětí a akci, aby vše dovedla do skvěle vygradovaného závěru,
který byl smrští řady dech beroucích událostí. Způsob, jakým byl příběh vystavěn,
se mi moc líbil, hodně mi to sedlo a vyhovovalo mi to.
Nutno také říci, že A. B. Bártová má hodně
rozvinutou slovní zásobu, kterou s přehledem a hlavně přirozeně a plynule
využívá, aby trefně popsala prostředí, vystihla rozpoložení svých postav či
posunula děj příběhu směrem, kterým potřebuje. Kniha se mi četla hodně dobře,
stylisticky se mi to zdálo plynulé, bez nějakých větších zaškobrtnutí. Co také
oceňuji, je zapojení historických událostí a historických reálií, které byly
podstatné pro děj knihy. Je pravda, že jsem v tomto ohledu laik, ale
z knihy jsem měla dojem, že autorka skutečně ví, o čem mluví. Především se
mi líbilo, že zvolila srozumitelnou formu, jak tento historický akcent předat
svým čtenářům, aby to zároveň nebylo na úkor plynulosti děje.
Vyzdvihnout bych chtěla i atmosféru, která
z této knihy sálá – čím víc se blížíte konci, tím je to intenzivnější.
Zvlášť druhá polovina knihy je hodně silná a plná akce, má spád. Celková pointa
knihy je hodně znepokojivá a dost mi z toho mrazilo. Baví mne, jak se tu reálný,
skutečný život, který by mohl prožívat kdokoliv z nás, prolíná se světem nadpřirozena, který by nikdo z nás zažít naopak skutečně
nechtěl, protože je to drsné a velmi znepokojivé, jak jsem již zmínila. Celou
tu tajuplnou atmosféru, která nás v knize čeká, navozuje již samotná obálka,
kdy si pozorný čtenář jistě všiml duchů za okny. Ta hra s detailem je
v tomto ohledu naprosto bravurní.
Jedinou výtkou, kterou mám, je tak připomínka k jedné z postav, u níž se mi zdálo, že její osobní život byl popsán
na můj vkus až příliš detailně – s ohledem na to, že se jedná o vedlejší
postavu, bych si asi uměla představit, že se této postavě nebude tolik věnovat
tolik prostoru. Ale to je jen můj názor a můj problém. Jinak nemám, co bych knize
vytkla.
Celkově hodnotím knihu na 95 %, 5 hvězdiček. Pokud
máte rádi duchařiny a hledáte něco, co se odehrává v našem prostředí, mohu
tuto knihu rozhodně doporučit.
Žádné komentáře:
Okomentovat