Tipy na halloweenské čtení 2018

Zdravím!

Tak nám před časem konečně nastalo mé oblíbené období v roce – podzim. A s ním se váže i Halloween. Je pravda, že Halloween sám o sobě kdovíjak neslavím, nicméně tento svátek - a pro mne osobně i říjen a listopad jako takové - přímo vybízejí k tomu, aby se člověk ponořil do příběhů, které jsou strašidelné, oplývají tajemnou atmosférou a při kterým příjemně mrazí v zádech. Proto jsem se rozhodla, že připravím článek, v němž bych doporučila několik knih, které podle mého názoru splňují zmíněné „podmínky“ a skvěle se hodí k tomuto období.

Arthur Conan Doyle – Pes baskervillský

Pes baskervillský se již dlouhou dobu řadí mezi klasiky detektivního žánru, ale směle by mohl být označen za detektivku s hororovými prvky. Jedná se totiž o kombinaci detektivky a gotického románu, který má k hororům velmi blízko. Krom toho, že zde Sherlock Holmes řeší dost komplikovanou kriminální zápletku, máme tu i několik temnějších pasáží, které si skvěle hrají s čtenářovými nervy, pokud se čtenář ponoří do příběhu a nechá popustit uzdu svojí fantazii. Temná blata, plná hustého mlžného oparu, a tajemné vytí psa, lidský strach popsaný až na dřeň. To všechno napomáhá tomu, aby kniha čtenářům nabídla naprosto luxusní atmosféru. Tato kniha je naprosto skvělým spojením dvou žánrů, kterým se Doyle ve své tvorbě věnoval. Zároveň je to jedna z těch knih, u které nemá čtenář potíže si ji přečíst znovu, i když už zná pachatele. A to právě pro tu skvělou atmosféru plnou tajemna, zla a tísnivého strachu. Pokud jste tuto klasiku ještě nečetli, rozhodně ji mohu doporučit.

Tomáš Zářecký – 15 minus

Jste-li fanoušky survivalů, mohla by vás kniha 15 minus rozhodně zaujmout. Skupina lidí se zde vydává do boje o fantastickou výhru. Kdo se ale probojuje až na samý konec a získá pohádkové jmění? Román 15 minus není hororem ve smyslu toho, že by se zde objevovali duchové či jiné nadpřirozené prvky. Jedná se o velmi brutální, krvavý příběh o přežití a autor se neštítí jít až do extrémů. Tekoucí krev, kanibalismus, znásilnění a jiné podobné zvrácenosti tu jsou samozřejmostí. Jedná se asi o ten nejbrutálnější survival, co jsem zatím četla. A ač to asi teď vyzní dost „uhozeně“, já si to fakt užila, protože Tomáš Zářecký píše neskutečně čtivě. Začátek knihy je možná trochu pomalejší, ale ve chvíli, kdy se soutěžící dostávají na "místo činu", začíná ta pravá akce. Autor skvěle vykreslil celou řadu charakterů a je jen na vás, komu budete fandit. Rozhodně je zde na výběr. Počítejte však s tím, že vámi vybraný oblíbenec nemusí dobře dopadnout. Protože jak jsem psala, Tomáš Zářecký píše dost brutálně a své postavy vůbec nešetří. Nicméně pokud jste otrlými čtenáři a máte silný žaludek, určitě mohu doporučit.

Mary Shelley – Frankenstein

Kniha Frankenstein je opět románem, který dnes již řadíme mezi klasiku svého žánru. Vypráví příběh vědce Viktora Frankensteina, který je posedlý myšlenkou vytvořit živou bytost za pomoci vědy. A vzniká tak jeho slavné monstrum. Je pravda, že dnešního čtenáře kniha asi nevyděsí tolik jako čtenáře v době svého vzniku, ale myslím si, že stále stojí za to si tento román přečíst. Kromě příjemného poetického jazyka a napínavého děje přináší Frankenstein řadu stále aktuálních otázek. Především téma odpovědnosti za to, co člověk dělá. Člověk přichází s nějakým nápadem, ale ne vždy domyslí všechny následky, které svým konáním přináší. Zároveň se zde řeší otázka povrchnosti lidského smýšlení - toho, že některé lidi soudíme již do předu podle jejich vzhledu, aniž se jakkoliv snažíme poznat jejich vnitřní krásu. Jak jsem psala výše, v dnešní době to nebude dnešní čtenáře děsit, ale příjemné mrazení v zádech kniha určitě vyvolá. A ještě potěší příjemným, kultivovaným jazykem a řadou zajímavých myšlenek.

Jeremy Bates – Aokigahara: Les sebevrahů

V knize Aokigahara: Les sebevrahů vychází autor ze skutečných faktů, a to z toho, že les Aokigahara je skutečně existující lokalita nacházející se na úpatí hor Fuji v Japonsku, která se umístila na předním místě nechvalného žebříčku oblastí, kam lidé chodí spáchat sebevraždu. A na tomto základě přichází autor s příběhem o skupině lidí, kteří se do zmíněného lesa vydávají na výpravu. Ta se jim ale velmi brzy vymkne z rukou. Strach na sebe nenechá dlouho čekat – jednotlivé postavy se postupně ocitají na hranici psychického i fyzického zhroucení. Vidí a slyší věci, které s nimi otřesou až do samých základů.
Pokud jste již zkušenými čtenáři hororů, asi vám tato kniha nebude připadat tak strašidelná jako lidem, co s horory teprve začínají. Nicméně se jedná o skvělý dobrodružný příběh, v němž skupina lidí bojuje o holý život a celé je to okořeněné příjemnou temnou atmosférou. A věřím tomu, že řada z vás knihu bude dozajista odkládat s příjemným pocitem mrazení v zádech.

Jeremy Bates – Paříž: Katakomby

Stejně jako u předchozí knihy vychází Jeremy Bates i zde, v případě Paříže: Katakomb z několika reálných skutečností. I tady se rozhodl vytvořit si vlastní příběh o přežití, a to na jednom z opravdu děsivých, skutečně existujících míst. Skupina přátel se vydává do pařížských katakomb, aby si prošli málo prozkoumané tunely. A uprostřed své výpravy jsou tito lidé napadeni neznámými bytostmi. Kdo z hlavních hrdinů se dostane zpět na povrch a kdo tam zahyne?
Ani v případě Katakomb nečekejte 100% echt horor, jak uvádějí oficiální anotace. Jde o dobrodružný, velmi napínavý román s prvky thrilleru, který je dost akční a plný zvratů, občas možná trochu nechutný. Ale jako horor bych to určitě neoznačila. Nicméně pokud máte rádi akci a survivaly odehrávající se na neobvyklých místech, tohle by vás mohlo skutečně bavit. A na sychravé podzimní podvečery je to pode mne ideální čtivo.

Lisa Jackson – Hrobař

Hrobař je druhým dílem autorčiny série Savannah. Nenechte se ale odradit. Ačkoliv se autorka v Hrobařovi několikrát zmiňuje o „případu Montgomeryových“, který se řešil v předchozím díle Všechno mi řekni, tato kniha nemá na Hrobaře vůbec žádný vliv. Jedná se o dva zcela samostatné příběhy, které spojuje jen fakt, že se v obou knihách objevuje detektiv Pierce Reed a novinářka Nikki Gillettová. Nicméně obě knihy lze číst zcela samostatně, a pokud se chcete pustit do Hrobaře, nemusíte mít předchozí knihu přečtenou.

Hrobař vypráví příběh muže, který za živa pohřbívá lidi, a to do rakví, v nichž už je pohřbený někdo další. Pierce Reed a jeho kolegyně Morrisettová se dávají do pátrání po sériovém vrahovi, který navíc posílá Reedovi soukromé vzkazy. A nejen jemu. Vzkazy chodí i novinářce Nikki, která touží po svém prvním velkém článku, s nímž by uspěla. Netuší však, že i ona bude muset bojovat o svůj život.

Kniha je velmi čtivá a svým příběhem je dost temná. Pokud vás láká vygradovaný thriller s temným tématem a který má spád, mohu tento román jedině doporučit.

Stephen King – Řbitov zvířátek (foto vpravo)

Řbitov zvířátek je asi je jedna z těch nejbizarnějších knih, co jsem asi kdy četla. Vypráví příběh mladé rodiny, která se usadí v domě nedaleko starého indiánského hřbitova – dosti strašidelného. Frekventovaná silnice proudící kolem domu se stane zdrojem řady utrpení a vše dovrší právě indiánský hřbitov, o jehož pověsti rodina slýchá už od prvního dne. Kniha nabízí jednu významnou a dost silnou otázku: jak těžké je pro vás smířit se se smrtí někoho blízkého?

Panebože! Kingova fantazie zdá se nezná mezí a tohle bylo dost mrazivé čtení. Při čtení jsem zhruba od poloviny začínala tušit, kam bude King tento příběh směřovat, a pořád jsem doufala, že to neudělá. Ale udělal. Nebudu spoilerovat, abych vás nepřipravila o ty zvraty, ale musím říct, že se Řbitov zvířátek pro mne po přečtení stal jedním z nejmrazivějších příběhů, co jsem kdy četla. Pokud máte rádi temnou atmosféru a příběhy, z nichž vám bude mrazit ještě dlouho po dočtení, mohu vám tento román vřele doporučit. Je strašidelný, znepokojivý, místy možná trošku nechutný, ale skvěle a hlavně čtivě napsaný. Nemohla jsem se od toho odtrhnout.

Wulf Dorn – Spouštěč

Ellen Rothová je mladá psychiatrička, která dostane na starosti případ zneužívané pacientky. Kolotoč plný převratů a nečekaných událostí ale na sebe nenechá příliš dlouho čekat. A je to sama Ellen, kdo se ocitá v nebezpečí života. Jak se ale ubránit, když občas máte pocit, že vás zrazuje i vaše vlastní mysl a vy už si nedokážete být ničím jisti? Zvlášť, když o vaší soudnosti začíná pochybovat i vaše okolí?

Spouštěč je naprosto brilantně napsaný psychothriller, který mi v hlavě rezonoval ještě dlouho po dočtení. Je plný zvratů a hlavně ten konec jsem absolutně nečekala. Jen jsem zírala s otevřenou pusou a nechápala, jak to ten autor mohl takhle vymyslet. Je to děsně moc čtivé, strhující a vy ani na chvilku nemáte možnost si oddychnout. Spouštěč neobsahuje žádná hluchá místa – pořád se tam něco děje a vy musíte číst pořád dál a dál. Je to temné, čtivé, strhující, nečekané a já tuto knihu mohu jedině doporučit.

Na závěr bych ráda zmínila ještě několik knih, o kterých jsem v minulosti psala samostatné recenze a které by se do tohoto tématu také skvěle hodily. Hororovou klasiku představuje román Dracula od Brama Stokera, napsaný převážně v dopisech a deníkových zápiscích. Do žánru hororu by se dal zařadit také román Nemilovaní Johna Saula, který svými temnými pasážemi přesahuje i do žánru psychologického thrilleru. Temnou atmosféru s nadpřirozenými prvky v sobě ukrývají také romány Pamatuji si vás všechny Yrsy Sigurdardóttir a Dům ozvěn Barbary Erskinové. Yrsa i Erskinová zde pracují taktéž s tématikou duchů. Za duchařinu by se dal označit i román V tomto domě straší od Johna Boyna, kterému se velmi dobře podařilo sepsat knihu po vzoru duchařin vzniklých v 19. století. Prvky duchařského románu v sobě nese i velmi povedená kniha Ve stínu černých ptáků od Cat Wintersové – tento román je velmi atmosférický a člověk z něj má místy pěknou husinu! Velmi milým překvapením v oblasti strašidelných, hororových příběhů s prvkem nadpřirozena pro mne byly knihy Strach a na to volně navazující Trhlina slovenského autora Jozefa Kariky. Pokud nejste příznivci duchařin či mysteriózních příběhů, ale rádi byste si přečetli něco temnějšího, co může vyvolat mrazení v zádech, mohla bych vám také doporučit několik thrillerů, a to Všude kolem černý les od Ruth Ware, Nebezpečnou minulost Davida Morrella či Údolí slz od Kevina O’Briena.

Zaujala vás některá z knih? Plánujete si v období Halloweenu přečíst něco temného či strašidelného, ať už něco z mého výběru či cokoliv vlastního? Určitě neváhejte dát vědět do komentářů. :-)