Název: Sama v černém lese
Název v originále: In a Cottage in a Wood
Autor: Cass Green
Série: -
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2018
Počet stran: 316
Tahle kniha mne zaujala hned, co jsem na ni narazila na internetu. Anotace zněla zajímavě - jako něco, co by mne fakt mohlo bavit. A tak jsem po knize sáhla takřka hned, co se mi dostala do rukou. A jak se mi nakonec líbila?
Neve nemá zrovna štěstí v životě. Je bez rodičů, téměř bez peněz, v práci se jí nedaří, rozešel se s ní přítel a nemá pořádně kde bydlet. A navíc se těsně před Vánoci stane svědkyní sebevraždy, když před jejími zraky skočí mladá žena Isabelle do chladných vod řeky Temže, v níž se utopí. Brzy Neve zjišťuje, že jí Isabelle před svou smrtí odkázala chaloupku v Cornwallu. Idylickou představu o tom, jak se Neve změní život k lepšímu, však brzy zažene střet s realitou. Chaloupka je v děsivém stavu a někdo začne dělat Neve ze života noční můru. Kdo to ale je a proč zrovna ona?
Neve nemá zrovna štěstí v životě. Je bez rodičů, téměř bez peněz, v práci se jí nedaří, rozešel se s ní přítel a nemá pořádně kde bydlet. A navíc se těsně před Vánoci stane svědkyní sebevraždy, když před jejími zraky skočí mladá žena Isabelle do chladných vod řeky Temže, v níž se utopí. Brzy Neve zjišťuje, že jí Isabelle před svou smrtí odkázala chaloupku v Cornwallu. Idylickou představu o tom, jak se Neve změní život k lepšímu, však brzy zažene střet s realitou. Chaloupka je v děsivém stavu a někdo začne dělat Neve ze života noční můru. Kdo to ale je a proč zrovna ona?
Jak jsem psala již výše, měla
jsem od této knihy celkem velká očekávání. Po přečtení anotace na mne kniha
působila dojmem, že půjde o temný, napínavý thriller s tísnivou atmosférou
a vygradovaným dějem. Má očekávání však byla naplněna jen částečně a mne to
děsně mrzí.
Největším kamenem úrazu byla hlavní hrdinka Neve, která mi byla většinu knihy velmi
nesympatická. Neve se dost často ocitá v nelehkých situacích a já jí je
rozhodně nezáviděla a nepřála jsem jí to. Často jsem ale měla dojem, že si za
to Neve může do jisté míry sama svým nezodpovědným chováním a svými zvláštními rozhodnutími, která mi přišla občas nelogická a dost lehkovážná. V některých situacích se Neve chovala dětinsky, naivně a poněkud nevyzrále, což mi přišlo zarážející vzhledem k tomu, že se jedná o dospělou, třicetiletou ženu.
Neve je zde
vykreslena jako jakýsi prototyp smolařky. Na tom by asi nebylo nic špatného,
kdyby mi celou dobu nepřipomínala Bridget Jonesovou, což byl prostě problém, protože
Sama v černém lese má být thriller a ne humorný román, jako jsou právě knihy s postavou Bridget. Přišlo mi
to tady děsně rušivé – přeci jen, thrillery a humorné romány jsou dva žánry,
které dohromady moc nejdou.
Také jsem měla dojem, že se
autorka občas až moc vyžívá v užívání nadávek a vulgárních výrazů. Ano, na
některých místech to dávalo smysl, když byla nějaká postava ve stresu a
potřebovala si ulevit tím, že si zanadává. Byla zde ale místa, kde mi to
nepřišlo nutné či vhodné, resp. se mi to zdálo občas dost zbytečné.
Rušivé mi také přišlo to, jak
autorka na některých místech popisuje zcela zbytečné věci, které Neve dělala –
takové ty běžné každodenní činnosti, co člověk během dne dělá. Připadalo mi, že
to kazí tu tajemnou atmosféru, kterou se autorka snažila nastolit a udržet.
Abych ale nebyla pořád tak děsně
negativní, přejděme nyní k pozitivům. Za co musím autorku pochválit, je
zápletka. Tu měla autorka vymyšlenou velmi slušně a postavila ji na solidních
základech. Bavilo mne odkrývat motivy toho, proč Isabelle udělala to, co
udělala. Zároveň nemohu autorce upřít čtivost. Začetla jsem se do knihy rychle
a čtení samotné ubíhalo pěkně svižně.
Jak moc mne Neve štvala, tak
zároveň u její osoby musím zmínit, že se autorce skvěle podařilo zobrazit to,
jak jsou dnešní lidé děsně závislí na moderních technologiích, jako je internet,
mobil, televize, počítač. A samozřejmě elektřina. Tu bezradnost, když člověk
tyto věci najednou nemá, když bez nich donedávna neuměl žít, popsala autorka
naprosto skvěle.
Již dříve jsem se zmínila o
tajemné atmosféře. Ta sice byla místy narušena chováním hlavní hrdinky a tím,
jak autorka popisuje běžné každodenní úkony, ale jinak si myslím, že ten nervy drásající
strach a tu tíseň dokázala vystihnout moc dobře. Kniha byla napínavá,
prostředí fakt skvěle vykreslené a hodně tísnivé. Konec byl sice od určitého
bodu předvídatelný, ale jinak jakési vygradování zde bylo a autorka ho napsala
velmi solidně.
Celkově tento román hodnotím
jen jako průměrnou knihu – 50 %, tři hvězdičky. Autorce se řada věcí opravdu
povedla, ale dost tomu podle mne ublížila hlavní hrdinka, která mi vůbec
nesedla. Na závěr tak bohužel nedokážu říct, komu přesně bych knihu doporučila
a zda vůbec.
Žádné komentáře:
Okomentovat