RECENZE: Adam Silvera – Oba na konci zemřou

Název: Oba na konci zemřou

Název v originále: They Both Die at the End

Autor: Adam Silvera

Série: -

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2018

Počet stran: 348

Knihu Oba na konci zemřou jsem zaznamenala již před delší dobou, a to na zahraniční booktube scéně, kde tento román řada lidí vychvalovala až do aleluja. Když jsem pak zjistila, že kniha vyjde i u nás, zaradovala jsem se. Už jen tou anotací mne to zasáhlo a i ty ohlasy ze zahraničí byly fakt kladné a na knihu hodně lákaly. Takže když jsem si knihu před časem přivezla z havlíčkobrodského veletrhu, dost brzy jsem se do ní pustila. A dnes tu mám o této knize recenzi.

Mateo je zakřiknutý, plachý, asociální introvert, jehož maminka zemřela již dávno a jeho táta leží v nemocnici v kómatu. Rufus je bouřlivák žijící od úmrtí své rodiny u pěstounů. Oběma jednoho dne zavolají z Hodiny smrti se zprávou, že někdy v průběhu následujících 24 hodin zemřou. Jak s posledními hodinami svého života naloží, je jen na nich. Dva cizí a naprosto odlišné kluky svede jejich osud dohromady, aby zažili poslední dobrodružství, než přijde nevyhnutelný konec.

Už podle názvu mi bylo jasné, že rozhodně nepůjde o veselé čtení. A samotné čtení mi to jen potvrdilo. Kniha mi však nabídla víc než jen bolavý a zdrcující závěr, ke kterému to spěje od chvíle, kdy si přečtete už jen samotný název knihy.

Myslím, že hlavním lákadlem této knihy je především to téma, jemuž se román věnuje. Téma smrti je zde zpracované naprosto úžasně, dost originálně a rozhodně vede čtenáře k nejednomu zamyšlení. Každý den pro nás může být poslední, ale nikdo nás na to neupozorní dopředu, jako je to v této knize. Nikdo tak přesně nevíme, kdy zemřeme. Chovali bychom se jinak, kdybychom věděli, že nám kdykoliv můžou zavolat a oznámit nám, že nám zbývají poslední hodiny života? A pokud bychom věděli, že budeme žít už jen maximálně 24 hodin, jak bychom tento čas strávili?

Přiznám se, že jsem ze začátku měla trochu problém Matea a Rufuse od sebe odlišovat, protože mi jako postavy přišli dost podobní. Jak se ale jednou začtete, je jednodušší je od sebe odlišovat, jak oba kluky poznáváte blíž. Rufus a Mateo se nakonec skutečně ukazují jako dva rozdílní lidé, které ale spojuje stejný osud – oba mají někdy během dne zemřít a ani jeden samozřejmě zemřít nechce. Vědomí blížící se smrti dává do pohybu jejich činy. Fakt, že nakonec stejně zemřou, jim dává svým způsobem svobodu a možnost oprostit se od svých strachů a užít si na plno to, co by jinak neudělali.

Výsledkem je román o vůli žít a o touze vytěžit ze svého života maximum, ačkoliv mají oba kluci strach. Je to pro ně zároveň jakási očista. I přes svůj strach se oba chlapci pouští do svého posledního dobrodružství s vervou, aby za sebou zanechali nějakou stopu. Strašně moc mne bavil vývoj jednotlivých postav. Největší posun jsem pak viděla u Matea – ze zakřiknutého, vystrašeného, asociálního introverta se stal mladík užívající si života s někým, koho si oblíbil. Na vrcholu jeho života se z něj stává úplně jiný člověk. A o to bolestnější to je, když víte, že on i Rufus na konci musí zemřít, a neexistuje absolutně nic, co byste s tím mohli dělat.

Když jsem do této knihy šla, tušila jsem, že mne ten závěr asi rozerve, ale stejně jsem moc ráda, že jsem knize dala šanci. Byl to neskutečný emotivní zážitek, který mi přinesl silný lidský příběh a spoustu různých emocí od radosti (kupodivu), strachu, dobrého pocitu z oddanosti a lásky jednotlivých postav mezi sebou až po samotný závěr, který byl srdceryvný, smutný a dojemný. Adam Silvera do tohoto příběhu těch emocí vměstnal celou škálu a mně se to silně dotýkalo. Zároveň se to strašně dobře četlo, protože autorův styl psaní je velmi příjemný, působil velmi přirozeně a plynule.

Samozřejmě dávám 100 %, 5 hvězdiček a strašně moc doporučuju.