Název: Potrhaná křídla
Název v originále: Out of the Easy
Autor: Ruta Sepetys
Série: -
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2014
Počet stran: 295
S Rutou Sepetys jsem doposud měla jen dobré
zkušenosti – její knihy V šedých tónech
i Sůl moře se mi velmi líbily, takže
jsem věděla, že se dřív nebo později pustím i do té třetí knihy, která zatím u
nás vyšla – do Potrhaných křídel. A dnes
bych vám řekla, jak se mi kniha líbila či nelíbila.
Ocitáme se v New Orleans, v 50. letech
minulého století. Hlavní hrdinka Josie to nemá od malička lehké. S matkou,
která se živí jako prostitutka, si vůbec nerozumí a jediné, co zná, je život v chudé
čtvrti, předsudky lidí z „lepší“ společnosti, práci v milovaném knihkupectví
a nevěstinec, kde vypomáhá s úklidem. Ale i ona má své sny o světlé a lepší budoucnosti. Jenže jaké jsou její šance vymanit se ze špíny a bahna
společnosti, v níž musela doteď žít?
Na Potrhaná
křídla jsem byla hodně zvědavá. Svým obsahem jsou o dost jinačí než V šedých tónech a Sůl moře, ale snad možná proto jsem si tuto knihu uměla užít. Nečekala jsem toho mnoho, ale o to víc jsem od knihy dostala.
Pojďme se na to ale podívat konkrétněji.
Dějově se kniha zabývá obdobím a místem, které pro
mne bylo nezvyklé a v literatuře vlastně nové. A to na tom hodně oceňuji,
protože mi příběh umožnil nahlédnout do nových míst. Navíc autorka dokázala
skvěle vykreslit jak ducha té doby, tak ducha toho místa samotného, takže jsem
měla celou dobu pocit, jako že tam jsem a že ta místa i dobu důvěrně znám.
Přitom popis míst ani období se zde nevyskytoval v nadměrné míře, která by
zbytečně narušovala dějovou linku. Za to Rutu Sepetys chválím. Umí skvěle
navodit atmosféru, představit vám prostředí i seznámit vás s dějinnými událostmi,
ale nikdy to není na úkor děje.
Začátek knihy se mi zdál možná trochu pomalejší,
ale s každou další stranou příběh nabíral na obrátkách a já knihu jen stěží
odkládala. Samotný závěr byl pak jedním velkým přívalem emocí, který mne
rozhodně nenechal chladnou – kniha ve mně rezonovala ještě hodně dlouho po
dočtení. Ruta Sepetys umí skvěle pracovat s jazykem – na první pohled může
kniha působit nenápadně, ale mezi řádky tryskají emoce, které na mne velmi
silně zapůsobily.
Když přejdeme k postavám, tak hlavní hrdinka
této knihy mi byla velmi sympatická. A i když dělala někdy špatná rozhodnutí, stále
bojovala a snažila se ze všech sil všechno napravit. Josie mi připadala chytrá,
vtipná, milá, sebevědomá a hlavně lidská. Její osud mi přirostl k srdci a
moc jsem jí fandila. A nejen jí, ale i
ostatní postavy mi byly ve výsledku velmi blízké. Všechny charaktery působí plasticky, velmi reálně a lidsky. Nevím, jak to autorka dělá,
ale všechny postavy mne zajímaly. Všechno jsem s nimi prožívala a přála jim jen
to nejlepší. Snad jen matka hlavní hrdinky mi přišla jako jediná postava, kterou
jsem si nedokázala oblíbit.
Líbilo se mi i to poselství, které jsem si v této
knize pro sebe našla – člověk by si měl jít za svými sny a snažit se pro ně
udělat co nejvíc, i když to někdy může stát velké úsilí. Zároveň tu autorka
řeší i téma loajality, důvěry, síly přátelství a snahy zachovat si svoji vlastní
důstojnosti. Jedná se spíše o okrajová témata, ale mně připadala velmi silná a
přivedla mne kolikrát k zamyšlení o tom, jak jsou tyto pojmy v životě
důležité.
Celkově knihu hodnotím na 100 %, 5 hvězdami a mohu
ji jedině doporučit.
Žádné komentáře:
Okomentovat