Název v originále: Pigerne Fra Englandsbåden
Autor: Lone Theils
Série: Nora Sand (1. díl)
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2017
Počet stran: 317
Dívky z trajektu jsou opět jedním z těch románů, které jsem si přivezla z červencového knižního bazárku. O této knize jsem slyšela většinou celkem
pozitivní komentáře a podle anotace se zdálo, že by mi příběh mohl sednout. To
se také naštěstí stalo a já si tak svoji dovolenou zpestřila příjemným čtením. Více se dozvíte v mé dnešní recenzi.
Novinářka Nora se vrací z interview,
které zpracovávala pro dánské noviny Globalt, a cestou se zastaví v jednom
starožitnictví – v jeho výloze Noru zaujme starý kufr, který se rozhodne
koupit do své sbírky. V kufru nachází staré fotografie, jež si po bližším
prozkoumání spojí s dosud neobjasněným případem dvou dívek, které v 80. letech cestovaly na trajektu z Dánska do Anglie a které za záhadných okolností
zmizely z jeho paluby. Noru zaujme jméno majitele, jež nalezne napsané na
kufru – ten totiž patřil známému sériovému vrahovi Billu Hixovi. Nora se pomalu
pouští do pátrání, aby svému šéfovi mohla předložit exkluzivní článek k tomuto
tématu, ale nevědomky spouští lavinu nebezpečných událostí.
Kniha mne nalákala jednak svojí anotací a jednak pozitivními ohlasy, jež jsem k tomuto románu zaznamenala. Vzhledem
k tomu, že se jedná o autorčinu prvotinu, musím říct, že mi Lone Theilsová
imponovala, protože na to, že se jedná o její debut, Dívky z trajektu na mne vcelku zapůsobily.
Jelikož je autorka původním povoláním
novinářka, není divu, že při psaní Dívek
z trajektu vycházela ze své praxe a využívala svých zkušeností z této
oblasti. I její hlavní hrdinka Nora je novinářka a zahraniční korespondentka a
jako taková je v románu vykreslena velmi přesvědčivě a věrohodně. Noru
coby postavu jsem si oblíbila, byla mi blízká svojí zvědavou povahou, ale i
přes svoji zvědavost vůbec nepůsobila vlezle, jak to u některých novinářů v knihách
vidíme. Jako novinářka vystupuje velmi profesionálně a ke své práci přistupuje
hodně zodpovědně.
Z hlediska žánru se jedná o thriller,
který ale v sobě obsahuje prvky detektivního románu. Jednou z vedlejších
postav je Nořin bývalý spolužák, který pracuje jako policista – v knize se
tak objevují pasáže, které se věnují hledání pravdy z pohledu policie.
A to i proto, že Nořin spolužák není jediný policista v příběhu. Vzhledem
k postavám policistů a vzhledem k Nořině zaměstnání jsou Dívky z trajektu kombinací
detektivního vyšetřování a investigativní novinařiny. Takže to by nemuselo sednout
úplně každému. Prvky thrilleru se tu nacházejí samozřejmě také, ale jsou trochu oslabené
tím detektivním pátráním – sama tuto knihu za čistokrevný thriller nedokážu
považovat. Ale mně osobně to vůbec nevadilo.
Theilsová vytvořila příjemně napínavou, místy
tajemnou a temnou atmosféru, která s blížícím koncem postupně graduje.
Začátek knihy může vyznívat trochu pomaleji, ale v průběhu příběhu se
tempo zvyšuje a nabývá na spádu a na větší dynamice. Možná bych lehce
proškrtala některé pasáže, v nichž se autorka věnuje tomu, jak hlavní
hrdinka nakupuje potraviny a chystá se pojíst, protože mi to připadalo jako
zbytečné zpomalování děje, ale nebylo to zas tak vysloveně rušivé. Co jsem také
v knize trochu nepobírala, byly pasáže ohledně Nořina milostného života.
Jinak píše autorka vcelku plynule a její písemný projev mi byl sympatický.
Mínusem by pro některé čtenáře mohlo být to,
že autorka do románu zakomponovala větší počet postav, které by se mohly snadno
plést. Přiznám se, že já s tím v některých pasážích trochu bojovala a
nebyla si občas jistá, o kom je zrovna řeč. Není to ale naštěstí případ těch
největších a nejdůležitějších postav knihy. Nicméně občas mi tento fakt byl
trochu nepříjemný, byť se jednalo jen o vedlejší postavy. Každopádně za co
autorku musím v souvislosti s postavami pochválit, bylo to, že jsem
neodhadla hlavní pointu, co se zmizení dívek týkalo. To se Theilsové podařilo
vymyslet dobře a já to nečekala. Takže za to určitě palec nahoru.
Dějově je kniha vystavěná vcelku solidně,
autorka dávkuje jednotlivé informace pomaleji, ale v logickém sledu tak,
aby vás udržela v napětí, ale zároveň aby vám neřekla všechno hned na
samotném začátku. Možná se mýlím, ale z knihy jsem cítila jistou inspiraci
Mlčením jehňátek, tak by mne
zajímalo, zda to tak máte někdo také, pokud jste knihu četli. (Pokud ano, dejte
mi když tak vědět do komentářů. – Díky moc!)
Celkově hodnotím knihu velmi kladně, Dívky z trajektu na mne udělaly
dobrý dojem. Mám sice k příběhu pár výtek, ale jinak dávám 80 % a solidní
4 hvězdy. Román asi nepřináší nic vysloveně převratného či inovativního, ale
bylo to příjemné čtení, které jsem si užila. Mohu doporučit.
Žádné komentáře:
Okomentovat