RECENZE: Colleen Hoover – Na obtíž

Název: Na obtíž

Název v originále: Without Merit

Autor: Colleen Hoover

Série: -

Nakladatelství: Yoli

Rok vydání: 2019

Počet stran: 311

Poslední dobou se mi zdá, jako by se s knihami od Colleen Hoover na našem knižním trhu přímo roztrhl pytel. Dlouho jsem této autorce odolávala, ale nakonec jsem se rozhodla, že přeci jen některou z jejích knih vyzkouším. A to z prostého důvodu, abych konečně zjistila, co na této autorce všichni vidí. Jak nakonec hodnotím Na obtíž, to si můžete přečíst v mé dnešní recenzi.

Vossovi byste jen stěží označili za „normální“ rodinu. Žijí ve zrekonstruovaném kostele, máma, která se ještě nedávno léčila z rakoviny, bydlí v suterénu a otec je ženatý s její bývalou ošetřovatelkou. A pak je tu Merit. Merit Vossová sbírá trofeje, které nevyhrála. Je to podivný koníček, pro ni má ale zvláštní význam. Když se vydá na garážový výprodej, aby pátrala po svém novém úlovku, místo trofeje tam narazí na Sagana. Jeho osobnost, humor a odzbrojující optimismus jí okamžitě učarují. Dalo by se skoro říct, že je to láska na první pohled. Dokud Merit nezjistí, že Sagan je tak trochu… zadaný. Samotářská Merit se po tomhle zjištění uzavře ještě víc do sebe. Jako by svůj život i svou podivínskou rodinu sledovala zdálky. Dokud neodhalí tajemství, které jí žádná trofej nikdy nevynahradí… [oficiální anotace]

Jak jsem psala výše, na knihy od Colleen Hoover jsem narážela skoro na každém rohu, hlavně na sociálních sítích. Když jsem přemýšlela, jakou knihu od této autorky mám vyzkoušet, zvolila jsem nakonec titul Na obtíž, jehož anotace mne zaujala nejvíce a který jsem si také vzala s sebou na dovolenou. A přiznám se, že i když asi nebudu pět takové chvalozpěvy jako ostatní, jsem nakonec přece jen s knihou spokojená.

Ráda bych vyzdvihla to, jak dobře má autorka propracované postavy. Ačkoliv děj sledujeme z pohledu Merit, kterou tak poznáváme ze všech nejvíce, líbilo se mi, jak každá postava působila komplexně, odlišně a nijak mi při čtení nesplývaly. A i když jsme ostatní postavy nepoznali zas tak detailně, oblíbila jsem si nakonec všechny, protože čím víc jsem se nořila do příběhu, tím víc jsem poznávala rodinnou historii a vlastně i pozadí jednotlivých postav.

Také se mi líbilo, jakým způsobem autorka zpracovává některá důležitá témata. Především je to téma vztahů mezi lidmi a nutnost komunikace mezi nimi, protože její absence vede k mnoha problémům, často zbytečným nedorozuměním, které mohou skončit katastrofálně. Dalším důležitým tématem, o němž zde Hooverová píše, je deprese a potřeba toho, aby s tím člověk něco dělal, když touto nemocí trpí. Nebát se přiznat, že člověk potřebuje pomoc, a nebát se tu pomoc hledat. Dále se zde řeší i tématika LGBT a přijetí těchto lidí ve společnosti. Může se zdát, že se jedná o nesourodý pel mel, ale autorce se podařilo všechno sepsat velmi přirozeně a tak, aby celý příběh nepůsobil přeplácaně. Čehož si na knize také cením.

Co jsem si také užila, bylo to, že postupně odhalujeme tajemství, které se v rodině kupí už celé roky. Hodně mi bylo líto Merit, která byla vždycky tou, která se tajemství jednotlivých lidí dozvěděla, ale nemohla je říct před ostatními, protože všechny chtěla chránit. To muselo pro ni být dost těžké, nést na bedrech takové břímě. Ale postupem času tajemství vyplouvají na povrch a pročistí stojaté vody zatuchajících vztahů mezi jednotlivými členy rodiny.

Autorka umí rozhodně psát svižně, což jsem většinu knihy oceňovala, ale pravdou je, že jsem se zpočátku knihy nedokázala pořádně začíst. Bohužel však nedokážu říct, zda to bylo skutečně tou knihou samotnou, nebo tím, že jsem knihu začínala číst na letišti a kolem mne byl dost mumraj. Takže je klidně možné, že problém bude na mé straně. Nicméně faktem je, že ten začátek knihy byl pro mne trochu chaotický. Hodnocení také budu snižovat proto, že jsem od knihy očekávala mnoho, protože autorka je všude tzv. „vyhajpovaná“ na maximum, ale já si z knihy bohužel na zadek nesedla jako spousta ostatních čtenářů. Je to literatura především pro mladší publikum, než jsem já, takže jsem příběh nedokázala zas tolik ocenit a ztotožnit se s některými věcmi, které tu Hooverová prezentuje. To je ale můj problém, takže i tohle berte trochu s rezervou.

Celkově hodnotím na 80 %, 4 hvězdičky, a pokud vás tato autorka zajímá, knihu Na obtíž mohu určitě doporučit. Jestli budu číst od Colleen Hoover ještě něco dalšího, to v tuto chvíli nevím, ale tento román jsem si vcelku užila.