RECENZE: Susan Abulhawaová – Jitra v Dženínu

Název: Jitra v Dženínu

Název v originále: Mornings in Jenin

Autor: Susan Abulhawaová

Série: -

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání: 2013

Počet stran: 374

Kniha Jitra v Dženínu mi na polici ležela už hodně dlouho a upřímně řečeno, po dočtení knihy jsem si kladla jednu otázku: Proč jsem s přečtením čekala tak hrozně dlouho? Tahle kniha byla totiž naprostá pecka!



Jitra v Dženínu vyprávějí osudy rodiny Abulhejových mezi lety 1941-2002, a to především z pohledu Amal, kolem níž se také točí většina knihy. Jejíma očima sledujeme život několika generací Palestinců, jejichž bouřlivé osudy jsou podepsány desetiletími bojů s izraelskými vojáky. Tyto napjaté vztahy mezi Palestinci a Izraelci tu pozorujeme na příkladu palestinské rodiny, která si prožívá nejedny krušné chvíle a díky níž máme možnost nahlédnout do jednoho z nejkomplikovanějších politických konfliktů dnešní doby.

Do této knihy jsem se pouštěla s velkým respektem a přiznám se, že jsem ji i s respektem odkládala, a to právě kvůli tomu tématu, kterému se Abulhawaová ve svém románu věnuje. Konflikt mezi Palestinci a Izraelci je téma, kterému moc nerozumím, ale jsem ráda, že jsem se do Jiter v Dženínu pustila, protože mám díky této knize alespoň skrovný přehled, o co se vlastně jedná.

Je pravda, že začátek knihy může být pro čtenáře trochu matoucí, ale vychází to z logiky věci. Kniha se odehrává ve zcela odlišném prostředí a v jiné kultuře, než jsme zvyklí u nás v Evropě. V knize se tak vyskytuje spousta neznámých slov, u kterých člověk chvíli tápe, co vlastně znamenají. Román je však na svém konci opatřen slovníčkem, takže člověk se naštěstí rychle zorientuje. Zároveň pozitivně kvituji fakt, že člověk má možnost seznámit se s jinou kulturou, trochu do ní nahlédnout a dozvědět se nové věci. Je zde skvěle zakomponovaná arabská kultura, kterou tak člověk poznává trochu blíž. A těžko se dá určovat, jestli horší nebo lepší – z našeho pohledu Středoevropanů to je prostě zcela jiné.

Ačkoliv se samotný děj odehrává „až“ od 40. let, celý konflikt začíná již v letech 30., kdy se Židé stěhují z Evropy, aby unikli před Hitlerovým nacismem, a usazují se v Palestině, kde chtějí založit svůj vlastní židovský stát (Izrael), což nutně vede ke sporům mezi Židy a v Palestině žijícími Araby.

Jsem asi ostuda, ale o konfliktu v Palestině jsem dlouhou dobu vůbec mnoho informací nevěděla – jak to začalo a co se tam vlastně dělo a děje. Myslím si však, že tato kniha (ačkoliv jde o beletrii) má možnost čtenářům předat nějaké základní informace o daném konfliktu. Já se tak díky této knize dostala k tomu, abych si našla nějaké detailnější informace, o co vlastně jde.

Zarážející pro mne byla krutost Židů vůči Palestincům. Ti samí Židé a jejich potomci, kteří prchají před hrůzami Hitlerova režimu, jsou těmi samými, kdo pak krutě ubližují Palestincům. Přiznám se, že to bylo pro mne dost šokující to číst. Myslím, že zrovna tenhle motiv je jedním z tahounů knihy a hlavně je to podle mne tím přesahem, který kniha nabízí. Řada věcí zde nutí člověka k zamyšlení a přehodnocování toho, kdo je vlastně ten zlý, na čí straně je pravda, kdo je v daném konfliktu ten v právu.

V popředí tu jsou představeny osudy jednotlivých postav, které jsou však zobrazené na politicko-historickém pozadí palestinského národa jakožto celku. Ta politika tu hraje významnou roli, ale není to zaměřené na politiky jako takové. Je to zaměřeno hlavně na to obyvatelstvo – jaké dopady má daný konflikt na životy obyčejných lidí. Podle mne je to tu popsané velmi srozumitelně a není to vysloveně jen politický román. Zahrnuje to v sobě též velmi silné lidské drama, které se emocionálně dotkne nejednoho čtenáře.

Knihu hodnotím 80 %, 4 hvězdičky a rozhodně doporučuju.