RECENZE: Rona Halsall – Kruh

Název: Kruh

Název v originále: Love You Gone

Autor: Rona Halsall

Série: -

Žánr: Psychothriller, napětí

Nakladatelství: Katto

Rok vydání: 2020

Strany: 320

Před nějakým časem se s knihami z produkce nakladatelství Katto doslova roztrhl pytel. Jelikož mám obecně dost ráda thrillery a Katto se mimo jiné zaměřuje i na ně, musela jsem určitě něco vyzkoušet. A tak se mi do rukou dostal právě psychothriller Kruh.

Úspěšná konzultantka Mel dorazí na horskou chatu, kde má strávit dovolenou s manželem a dětmi. Jenže chata je prázdná a ona jen nalezne vzkaz, že si rodina vyšla na procházku. Když se ale nikdo dlouho nevrací, Mel kontaktuje horskou službu a později i policii. Rozbíhá se pátrání. Co všechno ale začne vyplouvat na povrch? Proč manžel s dětmi zmizeli?

Psychothriller Kruh bylo vidět opravdu hodně a i mne svojí anotací nalákal. A jsem ráda, že jsem si zrovna tento titul vybrala jako první k seznámení s produkcí Katta, protože s touto knihou jsem byla spokojená a moc jsem si ji užila.

Kruh je totiž neuvěřitelná jízda – je to akční, napínavé, svižné a plné zvratů, kde si kočka hraje s myší a čtenář dlouho neví, kde je vlastně pravda. Autorka umí příjemně překvapovat správně dávkovanými informacemi a přitom mi kniha vůbec nepřišla dějově překombinovaná. V žádném ohledu jsem neměla dojem, že by autorka záměrně tlačila na pilu – vše je tu přesně tak, jak si u správného thrilleru představuju.

Zároveň oceňuji to, že autorka dostála atributům žánru, do něhož svůj příběh zařadila. Jelikož se jedná o psychothriller, hraje se tu především na vztahy, emoce a chování postav. Rozhodně nečekejte žádné brutální násilí a potoky krve. Autorka pracuje s psychikou postav, od začátku skvěle buduje jejich charaktery, přitom si ale skvěle hraje se čtenářem a mate ho. Postavy a vztahy mezi nimi mi připadaly propracované dostatečně na to, aby to vytvořilo příjemné napětí a vyvolalo to ve mně chuť pokračovat ve čtení.

Zvratů je zde požehnaně, ale přitom mně osobně vůbec nepřišly násilně vtlačené do příběhu a ani mi nepřišly zas tolik průhledné – v tom smyslu, že autorka se na zvrat nepotřebuje připravovat několik stránek dopředu. Čtenář tak neví, kdy který zvrat přijde, protože na něj není tak okatě připravován. Tato nepředvídavost v příběhu přispívá k tomu, aby čtenář byl neustále ve střehu a měl potřebu číst dál a dál.

Zároveň autorka nemá potřebu nezabředávat do zbytečných a nicneříkajících detailů. Styl psaní působí velmi přirozeně a vypsaně, příběh sám o sobě je velmi plynulý a hodně svižný. Ke svižnosti rozhodně dopomáhá nejen to, že se v knize pořád něco děje, ale i to, že autorka využívá krátké kapitoly ukončené vždy nějakou pointou či informací, kvůli níž čtenář potřebuje pokračovat dál.

Tohle jsem si prostě užila. Teorii, kdo za co může a proč, jsem vlastně neměla žádnou, ale bylo mi to jedno – užívala jsem si to, co mi autorka naservírovala, a já se u toho královsky bavila. 4,5* z 5 a moc doporučuju!