RECENZE: Jan Němec – Možnosti milostného románu

Název: Možnosti milostného románu
Název v originále: Možnosti milostného románu
Autor: Jan Němec
Série: -
Žánr: Současná česká próza
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2020
Počet stran: 420

Po delší době se zde hlásím s novou recenzí, a to na román Možnosti milostného románu. Tato kniha doslova obletěla českým knižním světem a jako by se jednu chvíli zdálo, že čtenáři nečtou nic jiného. O kvalitách knihy může něco napovědět i nominace na cenu Magnesia litera v roce 2020. Letos se titul konečně dostal do rukou i mně. Jaký na mne kniha udělala nakonec dojem?

Možnosti milostného románu bych popsala jako experimentální literární koláž, v níž se autor snaží rozpitvat svůj milostný vztah s partnerkou Ninou. Jelikož autor sám sebe v knize staví do pozice vypravěče a píše o událostech ze svého skutečného života, dá se to tedy považovat za autobiografický příběh. Přesto se na několika místech nabízela otázka (a to již ze samotné výpovědi autora), co je ještě autobiografické a co už je fikce. Takže ač se kniha hodně dotýká autorova života, je těžké na 100 % označit hlavního hrdinu za věrohodného vypravěče, neboť je kniha částečně fabulující. A co všechno vlastně autor neříká?

Čtenářům jako takovým to nicméně ve výsledku může být možná jedno, co všechno se skutečně stalo a co všeho je již fabulace. Faktem totiž je, že autor přichází se zajímavou kompilací událostí, úvah, písňových textů či ukázek z jiných děl točících se kolem vztahu dvou lidí a kolem základní otázky - proč jsou dva lidé vůbec spolu? Zároveň se tu ale také autor zabývá otázkou, jak je možné, že to, co nás ve vztahu na začátku přitahuje, může být zároveň tím samým důvodem, proč se rozcházíme?

Na svém příkladu dělá Němec jakousi analýzu toho, co lidi spojuje, a to pomocí detailního rozpitvání sebe sama a vlastního vztahu k partnerce a s partnerkou samotnou. V tomto ohledu ale kniha přesto naráží na určité mantinely, které celou pitvu omezují jen na jednostranný pohled na celou problematiku. I když partnerka do příběhu zdánlivě vstupuje se svým pohledem, je to stále Němec a jeho slova, kterými partnera v příběhu promlouvá.

Němcův román je intertextuální - autor ve svém románu jako součást příběhu používá texty jiné, které doplňují to, co se Němec snaží vyjádřit. Zprvu možná texty působí nesourodě a vyvolávají dojem, že s tématem nesouvisí, ale brzy se před čtenářem začíná tvořit mozaika, která jako celek dává smysl a v níž se články tematicky doplňují s autorovým příběhem. Objektivně řečeno to knihu rozhodně ozvláštnilo a své místo to tu má odůvodněně. Nicméně subjektivně musím říct, že jsem asi na některé pasáže a ukázky z děl nebyla správně naladěná, takže mi to ne vždy sedělo.

Autor sám se jeví jako intelektuál s velmi širokým kulturním rozhledem a jako člověk, který rád hloubá nad různými aspekty života, což se hodně promítá i do knihy. Najdete zde odkazy na filmy, režiséry, herce, filozofy, spisovatele, skladatele či konkrétní literární nebo hudební díla. Faktem bohužel však je, že jsem některé odkazy a narážky bohužel měla problém správně uchopit, neb je můj rozhled či kulturní záběr méně široký nebo jde trochu jiným směrem, než je tak tomu u autora. To však rozhodně nepovažuji za chybu knihy a nemyslím si, že by to tak knize ubíralo na čtivosti. Jde jen čistě o osobní preference a kulturní rozhled každého čtenáře, jak si s danými odkazy a narážkami sedne

Tuto knihu je pro mne bůh ví proč těžké hodnotit. Když jsem byla ponořená do příběhu, celkem mne bavil, ráda jsem ho četla (většinou), našla jsem v něm řadu zajímavých myšlenek. Ale nejsem si jistá, že je to ten tip knihy, co ve mně bude dlouho rezonovat a co bych si pamatovala dlouho po přečtení. Přitom nemohu říct, že by to byla špatná kniha. Slabší 4 hvězdy z 5.