Název v originále: Smršť
Autor: Jozef Karika
Série: -
Žánr: Horor, napětí, mysteriózní
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2021
Počet stran: 191
S knihami Jozefa Kariky to
mám coby čtenářka jako na houpačce. Jeho Strach
a Na smrt mne bavily neuvěřitelně
moc, Trhlina mi přišla lehce slabší,
ale stále nadprůměrná, Tma mne zase
naopak velmi zklamala. A tak mne zajímalo, jak si u mne povede autorova další
kniha, a to Smršť. Dnes bych se
s vámi ráda podělila o své dojmy.
Jak snadno se může jízda autem proměnit v noční můru, se přesvědčí hlavní hrdina této knihy. To když se v doprovodu dvou přátel rozhodne prozkoumat sérii podivných dopravních nehod na silničním úseku na úpatí Západních Tater. Jak moc špatný nápad to byl, zjistí až moc pozdě, když jeho auto pronásleduje přízrak stařeny v pohřebních šatech. Fenomén halného větru a pověst o větrném démonu zde nabývá až moc na reálnosti. Nebo ne?
Toto byla skutečně svižná,
dynamická a místy dost dech beroucí záležitost. Autor přišel se zajímavým
námětem, který se mu podařilo sepsat vskutku solidně. Téma halného větru bylo
pro mne zcela nové, a tudíž autora mohu chválit za originalitu. Představuje to
bez nějaké nucené snahy vás za každou cenu přesvědčit, zda halný vítr na 100 %
existuje, nebo ne. Jestli jsou podobné jevy, kterými se Karika ve Smršti zabývá, skutečné nebo ne, to
autor nechává na posouzení každého čtenáře.
Faktem ale je, že postavy věří
všemu, co zažívají, a považují to za skutečnost. Jejich strach, propadání se do
stavů úzkosti, paranoie - to vše mi v knize připadalo popsané neuvěřitelně
realisticky, že jsem i já sama při čtení místy skoro nedýchala a pociťovala
neklid, úzkost až strach. Autor na malém prostoru rozepsal dost psycho
atmosféru a realisticky popsané postavy, kterým postupně "hrabe" z
toho, co zažívají. V tomto ohledu je Karika pro mne mistrem. Něco
podobného jsem zažila již ve Strachu
a Trhlině. A Smršť mi to přinesla zas. Přenos pocitů postav na mne – jako bych
to byla já, kdo dané emoce pociťuje a prožívá.
Ani ne tak ty jevy samotné, ale
ta syrovost emocí, co prožívaly postavy - to na mne dost doléhalo. Představa
podivného přízraku stařeny zní poněkud děsivě, to přiznávám, ale je to právě to
silné prožívání strachu a paranoie, co mne drželo celou dobu v napětí a
v určité úzkosti. Postavy samotné nejsou vykreslené tak do hloubky, jak by
mohly, ale jejich emoce z knihy sálají velmi výrazně.
Byť moje recenze možná dosud působí
nadšeně, bohužel musím přijít s jednou výtkou, kterou ke knize mám. Ačkoliv
Smršť měla dobře našlápnuto, nedokážu
hodnotit naplno, neboť mi neseděl ten konec. Rozpaky ve mně vzbudilo totiž
posledních cca 20 stran, které na můj vkus zazdily tu dobře rozjetou atmosféru.
Autor tu podle mého zcela zbytečně zabředává do rádoby existenciálních tezí,
které jsou však čtenářům předkládány příliš komplikovaně. Takže dost reálně
hrozí, že se nejeden čtenář ztratí v tom, co se autor vlastně snaží
sdělit. Kouzlo napjaté a temné atmosféry se tak bohužel vytrácí – ke škodě
knihy.
Každopádně 4 hvězdy z 5 - možná
trošku slabší 4 hvězdy (75 %), ale v rámci žánru to byla zajímavá četba. A za sebe i tak mohu doporučit.
Žádné komentáře:
Okomentovat