Název v originále: Berlínský zápisník
Autor: Dora Kaprálová
Série: -
Žánr: Současná česká próza, deníky
Nakladatelství: Druhé město
Rok vydání: 2019
Počet stran: 176
Knihu Berlínský zápisník u nás v přehršli jiných, více
zviditelňovaných titulů, nebylo takřka vůbec vidět. A přitom jde minimálně
z jazykového hlediska o velmi zajímavý počin, který by mohl zaujmout
nejednoho milovníka českého jazyka.
Berlínský zápisník je deníkem postřehů a zážitků, které filmařka a básnířka Dora Kaprálová zaznamenala v období mezi únorem 2013 a lednem 2015. Svým neotřelým způsobem psaní vytvořila mozaiku mikropříběhů odehrávajících se při jejím pobytu v Berlíně, Brně a Strmilově či na cestách mezi těmito lokalitami…
Deníky jako literární forma jsou
v literatuře docela běžné. Přesto však nečekejte dlouhé popisy toho, co autorka
každý den zažívá. Dora Kaprálová totiž nesleduje detailně koloběh svého života, ale spíše se
zaměřuje na zaznamenání drobných detailů, které kolem sebe člověk běžně míjí, a
popisuje je na pozadí událostí, které se jí přihodily. Bedlivě sleduje a
analyzuje své okolí, vztahy či konverzace, které se autorky nějak dotýkají.
Nejedná se tak o ucelený a komplexní sled jednotlivých dnů a zážitků, jako spíš
skutečně o střípky vytržené z autorčina života vyjádřené neotřelými
jazykovými obraty či nečekanými, ale přesto velmi trefnými přirovnáními.
A je to právě autorčina práce
s jazykem, která z této knihy dělá zajímavý literární počin. Dora
Kaprálová mne ve svém díle zaujala právě především svojí obrazností a tím, jak
si hraje se slovy - jak je spojuje do místy dost nečekaných spojení a kreslí
tím barvité obrazy jinak zdánlivě všedního každodenního života. Obsahově nebude
kniha pro řadu čtenářů úplně zajímavá – i já přiznávám, že jsem zhruba od
poloviny těkala a nedařilo se mi obsah vnímat na 100 %, nicméně jazykovou
hravost dokázala autorka udržet po celou knihu a tím si mne připoutala až do
konce. Čeština je naštěstí dost bohatý jazyk, který jako by k té jazykové
hravosti a tvořivosti přímo vybízel, takže máte-li rádi hraní si
s jazykem, tvoření neotřelých spojení a obratů, v Berlínském zápisníku se vám nabízí celá
plejáda těchto jazykových hrátek.
Každopádně co se obsahového
hlediska týká, vyvstává otázka, jakému druhu čtenářů je dílo vlastně určeno a co
chtěla autorka obsahem přesně čtenářům předat. Pravda, z knihy si lze
odnést uvědomění si, že kolem nás se děje spousta zajímavých věcí, na něž díky
autorčině imaginaci můžeme nahlížet novýma očima. Zda to však skutečně stačí, aby si
i po obsahové stránce čtenář z knihy odnesl silný zážitek, to si musí
každý posoudit sám. Za sebe musím bohužel konstatovat, že mně to bohužel
nestačilo a forma pro mne jednoznačně převládá nad obsahem. Ale
uznávám, že chyba bude spíše na mé straně, když jsem neuměla rozpoznat, co
přesně se mi autorka touto knihou vlastně předat, co se náplně týká.
Moje hodnocení tak nakonec
zůstává průměrné. Styl, kterým autorka píše, je pro mne neotřelý, a díky tomu
je tato kniha rozhodně zajímavá a za pozornost stojí. Nicméně obsahově to pro
mne mělo bohužel sestupnou tendenci a já ztrácela pozornost. Každopádně jsem
ráda, že jsem knize dala šanci a přečetla jsem si ji, bylo to pro mne zase něco
nového. 3 hvězdy z 5 ; 50 %.
Žádné komentáře:
Okomentovat