Název v originále: Between Friends
Autor: Amos Oz
Série: -
Žánr: Současná světová próza
Nakladatelství: Paseka
Rok vydání: 2019
Počet stran: 144
Po knize Mezi svými jsem sáhla
nejen pro zajímavou anotaci, ale hlavně na základě dobré předchozí zkušenosti s
autorem. A ač dnes nebudu hodnotit naplno, i tak si kniha Mezi svými rozhodně pozornost zaslouží.
Titul Mezi svými je souborem osmi mikropříběhů, v němž na pozadí dějin izraelského národa sledujeme osudy několika lidí žijících v kibucu v 50. letech 20. století. Přestože se v knize jedná o kibuc fiktivní, odráží se zde reálná podoba kibuců skutečných, existujících a autor se tím vrací do prostředí jemu velmi známého. Příběhy zdánlivě obyčejných lidí však autorovi umožňují před čtenářem nastavit zrcadlo životu v tomto prostředí, ale také předestřít kritiku tehdejší společnosti i dějin.
Jak bylo zmíněno již výše, kniha představuje osudy několika postav žijících v jedné společné komunitě. Příběhy vzájemně se střetávajících se lidí poodhalují fungování kibucu jako takového – jeho účel a důvod vzniku na pozadí dějinných událostí, hierarchii jednotlivých osob, ale také osobní vztahy mezi protagonisty jako takovými. Čtenář neznalý izraelských dějin ani tématu kibuců má tak možnost obohatit si své vědomosti o nové poznatky. Autor, který sám v kibucu žil, moc dobře ví, o čem píše – z knihy jsem neměla dojem, že by si zde Amos Oz cokoliv přibarvoval, jakkoliv idealizoval či naopak záměrně očerňoval. V tomto ohledu je Oz střízlivým a hlavně věrným vypravěčem, který život v kibucu představuje realisticky takový, jak ho sám prožil.
Byť se může zprvu zdát, že život
v kibucu je rovnoměrně otevřený všem, není přesto ideálním místem pro
každého – kdo se jakkoliv odmítá poddat ideálům a hodnotám místního uspořádání,
jakoby nezapadal – na takového člověka začíná být hleděno skrz prsty. I tyto
rozdíly v tom, jak kdo zapadá či nezapadá, se zde objevují. Autor na tyto
skutečnosti poukazuje – pomocí postav předkládá rozdílnosti ve smýšlení a
názoru na život v kibucech a skrze určité postavy přichází s kritikou
některých aspektů tohoto života a uspořádání.
Ačkoliv se kniha odehrává v 50.
letech 20. století, přesto se místy zdá, jako by některé věci zůstávaly
nadčasové. Kdo jsem, co chci, jak se liší mé ideje od idejí ostatních, co ode
mne očekává společenství, v němž žiji – to vše si na bedrech nesou postavy této
knihy. A zároveň to jsou otázky, které mohou být povědomé či blízké i
současnému čtenáři. Autor tyto otázky neklade přímo, jsou schovány mezi řádky a
vyplouvají napovrch jen pozvolna. Vnímavému čtenáři však neunikne, nad čím
jednotlivé postavy přemýšlí a na základě čeho se rozhodují o svých dalších
krocích. Z postav a jejich osudů mnohdy vyvěrá určitá tíže a melancholie,
která jako by na postavy dopadala vlivem okolností, v nichž se tito lidé
ocitli. A ten pocit melancholie se pak přenášel i na mne.
Přesto jsem si však z knihy
neodnesla tak silný zážitek, v jaká jsem doufala a jaký mi třeba přinesl
další autorův titul Jidáš. Byť kniha Mezi svými přichází se zajímavým námětem
a nelehkými osudy, přesto se mne jednotlivé osudy tak nedotkly a nezasáhly mne
tolik, jak se mi to stalo právě u Jidáše.
I tak se domnívám, že Mezi svými si
svoji pozornost zaslouží – 4 hvězdy z 5 jsou na místě a já tuto knihu mohu
doporučit.
Žádné komentáře:
Okomentovat