RECENZE: Sára Báchorová - An(n)a.

Název: An(n)a.
Název v originále: An(n)a.
Autor: Sára Báchorová
Série: -
Žánr: Psychologické, současná česká próza
Nakladatelství: Pointa
Rok vydání: 2019
Počet stran: 168

Tato kniha se ke mně dostala jako překvapení od Ježíška. Začala jsem číst hned po Štědrém dnu a už to neodložila, dokud jsem se nedostala na konec. Vím, není to vůbec vánoční čtení. Ale na tom nezáleží, protože tento silný příběh si svoji pozornost rozhodně zaslouží bez ohledu na dobu, kdy ho přečtete. A já bych se dnes s vámi konečně ráda podělila o své dojmy.

Hlavní hrdinkou knihy je středoškolačka Anna, která se propadá do bludného kruhu - anorexie, bulimie, deprese... a neví, kudy z toho ven. S pocitem, jako by ji všichni opustili, bloudí svým životem a přemýšlí, co se sebou dál...

 

Kniha An(n)a. nás na necelých 170 stranách seznamuje s mladičkou Annou, jejíž myšlenky a náhled na svět jsou středobodem tohoto příběhu. Kniha, psaná formou deníků, myšlenkových pochodů a vnitřních rozhovorů mezi Annou a její mentální anorexií zvanou Ana, zachycuje příběh zaměřující se na obtížné a dost citlivé téma poruch příjmu potravy a s tím spojených depresí. Autorka se v knize zabývá především zobrazením toho, jaké myšlenky a emoce se vytvářejí v hlavě člověka postiženého touto poruchou. Sonda do této tématiky nezachází možná příliš do hloubky, ale autorčiným záměrem není předložit čtenářům odbornou analýzu daného tématu. Nabízí skutečně jen náhled do mysli a duše člověka, který si prochází těžkým obdobím, ze kterého je cesta ven nadmíru obtížná. Čtení to tak není vůbec snadné a pro zdravého člověka možná i v některých momentech těžko pochopitelné. Přesto tento náhled působí velmi realisticky, sugestivně.

Autorka se daného tématu zhostila se ctí a svým čtenářům přibližuje téma PPP formou velmi přístupnou. Deníky a myšlenkové pochody umožňují čtenářům nahlédnout do nitra člověka přímo z první ruky, což tak z knihy dělá snad to nejniterněji možné seznámení s tím, co se danému člověku děje – vzhledem k tématu se mi to zdá jako nejlepší možný způsob, jak dané téma uchopit tak, aby si čtenáři mohli utvořit lepší představu. Skrze emotivní výpověď hlavní hrdinky tak čtenář má možnost proniknout do světa mnohdy neznámého, tuto problematiku nahlédnout z jiného úhlu pohledu, než třeba dosud čtenář znal, a trochu i pochopit, proč se takto nemocný člověk chová tak, jak se chová.

Kniha je psaná velmi přímočaře. A snad možná právě proto je čtenářský zážitek z této knihy o to bolestivější, neboť autorka jde přímo k věci, bez nějakého varování. V rozhovorech Anny s Anou bodá, útočí, zraňuje. Jednotlivé pasáže tak obsahově v sobě nesou tíhu lidského osudu poznamenaného nelítostnou nemocí. Na čtenáře se tak velmi silně přenášejí emoce vyvěrající z knihy - bolest, strach, bezmoc, frustrace. Lítost nad tím, jak se hlavní hrdinka ztrácí před očima, bojuje se svými démony, volá o pomoc a nikdo jako by ji snad neslyšel. Anebo možná slyšel, ale nevnímal a nebyl ochoten podat pomocnou ruku. Nebo to snad jen hlavní hrdinka přes intenzitu destruktivních myšlenek nedokázala vnímat?

Autorka sama hned v úvodu knihy výrazně podotýká, že její dílo nemá být tzv. pro-ana – neschvaluje dané chování zobrazené v knize, a jak sama uvádí, „nemá nabádat k rizikovému chování“. Naopak se hned v úvodu snaží čtenáře přimět být vnímavý ke svému okolí a pomoci, pokud by čtenář ve svém okolí narazil na člověka s podobným vzorcem chování, jakým se vykazuje hlavní hrdinka tohoto příběhu. Už jen tato úvodní slova knihy napovídají, o jak moc aktuální téma se v této knize jedná. A snad i možná proto může kniha na čtenáře o to více zapůsobit a apelovat na jeho vnímavost a empatii – jednak vůči hlavní hrdince Anně, ale také vůči svému okolí. An(n)a. jako by v tomto případě mohla posloužit i coby snaha o to vyvolat v čtenáři více pochopení a porozumění – právě proto, že čtenář bohužel nikdy neví, zda podobně nemocného člověka nepotká i on sám.

Kniha je sice počtem stran velmi útlá, ale přináší v sobě velmi silný a bolestivý příběh, který rozhodně stojí za pozornost. Za sebe rozhodně mohu doporučit, pokud vás zajímá téma PPP a jak je toto téma zpracováváno v beletrii. Nemohu hodnotit jinak než na 100 %, 5 hvězd z 5, tato kniha se mne velmi dotkla.