RECENZE: Petra Dvořáková – Vrány

Název: Vrány

Název v originále: Vrány

Autor: Petra Dvořáková

Nakladatelství: Host

Série: -

Žánr: Psychologické, současná česká próza

Rok vydání: 2020

Počet stran: 184

Knihu Vrány bylo v posledních měsících hodně vidět. Četl ji kdekdo a většina lidí ji vychvalovala. Nakonec jsem neodolala a zkusila si Vrány přečíst. A i já se řadím do zástupu nadšených čtenářů.

Dvanáctiletá Bára má výtvarný talent, kterého si brzy všimne i její učitel výtvarky. Ale místo toho, aby dostala prostor svůj talent rozvíjet, naráží Bára na překážky a konflikty vycházející z rodiny, v níž nemá ani za mák opory. Svědkem tíživých událostí v této rodině jsou pak vrány hnízdící na stromě před domem, kde Bára s rodinou žije.

Vrány jsou mojí první knihou od Petry Dvořákové, kterou jsem četla, a musím říct, že autorka na mne rozhodně udělala tímto počinem dojem. Vrány jsou formátem i počtem stran malou knihou, ale obsahově velmi silnou, hutnou a s neuvěřitelným, nadčasovým přesahem. Jakožto novela je to psané hodně úsporným a hutným stylem, v němž je řada věcí skrytá mezi řádky. Ale autorce i tak očividně stačí málo slov na to, aby toho řekla hodně. Pro některé čtenáře možná nejde autorka příliš do hloubky a sklouzává po povrchu. Její kniha je totiž tvořena mozaikou plnou mikrosituací ze života hlavní hrdinky a její rodiny. Ta zkratkovitost je však záměrná a je na čtenářích, aby dokázali hledat skryté zkazky a významy mezi řádky. Navíc tímto Petra Dvořáková pracuje se čtenáři i tím, že nechává na čtenáři, aby dotvářel svojí představivostí to, co autorka záměrně neříká. A zároveň aby čtenář kladl otázky, co všechno se děje v Bářině rodině, zda se dalo řadě situací předejít, kde je vina a zda jsou viníci jen v rodině, nebo jsou vinni i ti, co nic neudělali, aby Báře pomohli. A dalo se vůbec Báře nějak pomoci?

Autorčinou silnou zbraní je každopádně přesná práce s jazykovými a literárními prostředky. To, co chce vyjádřit, umí i v málo slovech, ale přesto přesvědčivě a zcela přesně - čtenáře umí dovést tam, kam ho chce dovést. Pokud je čtenář dostatečně vnímavý a je ochoten nechat se vést, dostane od autorky přesně to, co mu chtěla dát.

Velkým tématem knihy jsou vztahy mezi jednotlivými členy Bářiny rodiny. Vztahy, které zde autorka nastiňuje, jsou neuvěřitelně toxické, že už jen samotné přihlížení tomu, co se v dané rodině děje, není emočně snadné. Zátěž, která se tvoří v Bářině nitru, se tak vlivem okolností zvětšuje každým dnem a splnit veškerá očekávání, která se na Báru kladou, je takřka nemožné. Pohled matky jakoby naznačoval, že je s Bárou cosi v nepořádku. Při detailnějším pozorování však vysvítá, že je něco nepořádku hlavně s matkou a je to především ona, kvůli níž se v rozvratu ocitá celá rodina. Nelze však vinu házet jen na matku, neboť i Bářina sestra i její otec se chovají způsobem, který ubližuje. Neznamená to, že by Bára snad byla dokonalým člověkem bez jediné chyby. Každý máme své chyby, nicméně způsob, jakým je s hlavní hrdinkou v rodině nakládáno, je za jakoukoliv hranou čehokoliv přípustného a již dávno se překlenul do šikany - fyzického i psychického teroru.

Ty rodinné vztahy, které tu autorka popisuje, jsou tak neuvěřitelně náročné na emoce, že mi z toho bylo při čtení psychicky hodně úzko. Zároveň jsem díky čtení pociťovala vděk nad tím, že jsem se narodila do vcelku normální rodiny, která má k realitě této knihy naštěstí na hony daleko. Nicméně faktem je, že jsem tuto knihu musela chvílemi odkládat, abych se dokázala vnitřně vypořádat s obsahem. Před autorkou musím zároveň pomyslně smeknout klobouk za to, že to vůbec dokázala psát a dotáhla knihu až do konce, protože nořit se do takového psychického marastu je lidově řečeno fakt silný kafe. Doteď ve mně ještě rezonují některé otázky, na které bych ráda znala odpovědi.

Vrány jsou neuvěřitelně silným a celkově psychicky náročným čtením, které ve mně bude doznívat ještě hodně dlouho. Autorka jako by však tímto dílem naznačovala, že téma knihy je v některých rodinách aktuální realitou, s níž je potřeba něco dělat.

Rozhodně nečekejte nic lehkého či veselého, očekávejte přesný opak. Přesto kniha si tu pozornost určitě zaslouží a už chápu ten hajp, který kolem tohoto příběhu vznikl. Rozhodně knize dávám 5 hvězd z 5, hodnotím na 100 % a za sebe určitě doporučuji.