pondělí 26. dubna 2021

RECENZE: Joan Lindsay – Piknik na Hanging Rock

Název: Piknik na Hanging Rock
Název v originále: Picnic at Hanging Rock
Autor: Joan Lindsay
Nakladatelství: XYZ
Série: -
Žánr: Drama, krimi, mystery, společenský román
Rok vydání: 2020
Počet stran: 246

Na tuto knihu jsem se nechala nalákat pár lidmi na sociálních sítích. A i když jsem nakonec nehodnotila naplno, jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, protože jsem si zase rozšířila obzory.

Den sv. Valentýna, rok 1900, Austrálie. Skupina dívek z internátní školy se v doprovodu dvou učitelek vydává na výlet ke skalnímu útvaru Hanging Rock. Pak ale tři studentky a jedna učitelka záhadně zmizí...


Zápletka sama o sobě zní jako z nějaké detektivky či thrilleru. Pravda, vyšetřování podivného zmizení zde skutečně v nějaké formě probíhá, ale určitě nečekejte detektivku či snad thriller v pravém slova smyslu. Ačkoliv se zmizení a následky staly středobodem knihy, nehoníme se zde po celou dobu s policií či amatérským vyšetřovatelem za odhalením výsledku. A i když se určité postavy snaží dopátrat toho, co se na Hanging Rock stalo, přesto bych se zdráhala knihu označit za čistokrevnou detektivku. Významnou část knihy tu totiž také pozorujeme okolnosti, které pak následovaly v internátní škole samotné, sledujeme dívky i učitelky, jak se s událostmi snaží vypořádat. Ačkoliv tedy příběh nabízí zápletku balancující na pomezí krimi a mystery (neboť zmizení dívek a učitelek je opředeno jakoby záhadnými až mysteriózními okolnostmi), přesto se tu napínavá místa zároveň střídají s pasážemi romantického rázu či pasážemi hodnými společenského románu. Výsledkem je tak nesourodě působící směska žánrů, která však kupodivu dohromady funguje velmi dobře.

Autorčin styl psaní je velmi pozvolný a rozvláčný, který jako by připomínal parný letní den, jenž se pomalu plouží, a člověk si v něm připadá hodně malátně. Kniha je v tomto ohledu hodně atmosférická a nutí člověka zpomalit a prožít si v poklidu tu atmosféru, pobýt teď a tady, nespěchat. Ten styl psaní asi nebude sedět každému, ale autorka záměrně evokuje pocit, že se čtenář ocitl ve zpomaleném filmu odehrávajícím se v Austrálii uprostřed dusného parného dne, kde neznámé a těžko uchopitelné zlo může číhat za každým kamenem na kohokoliv, kdo si nedá pozor. Na vnímavého čtenáře otevřeného tomuto literárnímu postupu tak čeká zajímavý čtenářský zážitek.

Pokud bych měla Pikniku na Hanging Rock něco vytknout, je to přílišná povrchnost některých postav, k nimž jsem si těžko hledala cestu pro jejich nevýraznost a poněkud vágní propracovanost. Je škoda, že autorka nevěnovala většině větších charakterů více prostoru, aby se k nim mohl čtenář více připoutat a připoutat se tím pádem více i k příběhu. Místy jsem se tak přistihla, že se mi ke mi ke knize hůř vrací a že mi v ní trochu něco chybí.

Z doslovu se dozvídáme, že ještě existuje jedna kapitola (kpt. č. 18), kterou autorka z původního vydání na radu redakce vyškrtla a která samostatně vyšla až po autorčině smrti. Doslov zároveň vysvětluje, proč tomu tak bylo a o čem tato kapitola zhruba je. Ani u nás tato kapitola nevyšla jako oficiální součást knihy. Sama za sebe však přiznávám, že mi ta 18. kapitola vlastně vůbec nechybí a jsem spokojená s tím, jak knihu ukončil závěr kapitoly 17, který celkovému vyznění knihy dopomáhá k mysterióznějšímu vyznění příběhu.

Nakonec hodnotím 80 %, slabšími 4 hvězdy z 5. Důvodem je to, že mi chvíli trvalo, než jsem se pořádně začetla, ale také právě proto, že mi tu chyběla větší hloubka některých postav. Ale jinak knihu doporučit mohu, za vyzkoušení určitě stojí.

Žádné komentáře:

Okomentovat