Název v originále: Opium and absinthe
Autor: Lydia Kang
Nakladatelství: Cosmopolis
Série: -
Žánr: Detektivka, thriller, společenský román
Rok vydání: 2020
Počet stran: 384
Tato kniha mne zaujala nejen
povrchně svojí obálkou, ale hlavně svojí anotací a kombinací několika žánrů,
které mi dohromady zněly dost lákavě. A dnes bych se s vámi ráda podělila
o své dojmy.
New York, konec 19. století. Tillie Pembrokeová si dala za cíl jediné. Vypátrat vraha své sestry Lucy, která byla nalezena se dvěma rankami na krku a bez jediné kapky krve v těle. Je to dílo člověka, nebo upíra? Tillie, dívka prahnoucí po pravdě a toužící po možnosti se vzdělávat, si jde za svým. A to i navzdory svému zranění i nástrahám své rodiny.
Jak už napovídá anotace, kniha v sobě ukrývá detektivní zápletku, kolem níž se pak nabalují ostatní odbočky a zákruty tohoto románu. Detektivní zápletku však nesledujeme z pohledu policie, nýbrž z pohledu "obyčejného" člověka prahnoucího zjistit pravdu. Vyšetřovatelem-amatérem se zde stává dívka z vyšších společenských kruhů, která už jen rozhodnutím najít sestřina vraha významně vybočuje z konvencí vztahujících se k její společenské vrstvě. Příběh vyprávěný z pohledu Tillie však prozrazuje, že její problém zapadnout do svého prostředí a splnit požadavky dané společenským postavením, trvá už delší dobu a všechna očekávání daná její postavením jsou pro ni příliš svazující.
Z výše napsaného tak je
nejspíše patrné že detektivní žánr se zde zároveň spojuje se společenským
dramatem zobrazujícím život dívky z vyšší společnosti. Ačkoliv anotace zmiňuje
upíry, klasickou upířinu tu nečekejte. Fantasy prvky s tématem upírů tu jdou
spíše bokem. Tohle je opravdu hlavně kombinace společenského románu a
detektivky. Zatímco se Tillie pouští do smělého boje za odhalení pravdy, čtenář
tak zároveň nahlíží pod pokličku dané doby a poznává život smetánky žijící na konci 19.
století v New Yorku. Čtenář má možnost nahlédnout do toho, jak tato společnost
žije, co se od členů vyšší společnosti očekává či v jakém postavení se ocitají
ženy a jak těžké to je, když chce třeba žena studovat či se rozhodne pracovat.
Překážek, na které naráží, je hodně, chce-li se dívka udržet ve své společenské
vrstvě, aniž by na ni ostatní nepohlíželi skrz prsty a ona se nestala
zdrojem drbů. A přitom možností, jak se prosadit po svém, je pomálu a ruce má
mnohdy svázané.
Autorka tu mj. nastiňuje určitá
témata, která této knize dodávají další rozměr. Najdeme tu téma závislosti
(drogy, alkohol) a jak se s ní tehdejší společnost snažila vypořádat, dále
problematiku práce dětí, nebo jak vypadá v této době novinařina. Zvláště
závislosti na drogách a alkoholu zde dostávají svůj prostor. Už jen fakt, že
autorka se rozhodla knihu pojmenovat Opium
a absint prozrazuje, že tyto dvě látky sehrávají v příběhu svoji
významnou úlohu a spojují jak detektivní zápletku se společenskou rovinou
knihy. Co je na jedné straně součástí vyšetřování jakožto stopa, je na straně
druhé zdrojem pobavení a rozptýlení, ale také život ohrožujícím nebezpečím. Zároveň je to autorčin způsob, jak z hlavní hrdinky
udělat ne příliš spolehlivou vypravěčku.
Musím říct, že mne autorka
překvapila pointou. Ač u detektivek čas od času dokážu odhadnout pachatele,
tady se mi to vůbec nepovedlo a autorka mne úplně převezla. A to jsem těch
teorií měla fakt hodně, ale netrefila jsem se ani zdaleka.
Celkově nakonec hodnotím na 75 %,
slabšími 4 hvězdami z 5. Kniha se četla dobře, zabývala se řadou zajímavých
témat a celkově to nebylo vůbec špatné čtení. Přesto mi tu chybělo něco, čím by
mne kniha dostala do kolen nebo co by představovalo nějaký silný či významnější
přesah. Nicméně doporučit určitě mohu.
Žádné komentáře:
Okomentovat