Název: Krásky
Název v originále: The Belles
Autor: Dhonielle Clayton
Série: The Belles (1. díl)
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2020
Počet stran: 447
Tuto knihu bych asi úplně minula, kdyby nebylo
Instagramu a pochvalných komentářů. Na knihu mne také nalákala zajímavá
anotace, která slibovala, že by kniha mohla být dosti odpočinkovým čtením,
které jsem v daný moment potřebovala. A tudíž jsem se do knihy pustila.
Jak se mi líbila?
Krásky jsou prvním dílem série odehrávajícím se v honosném světě Orleánsu. Krása je zde stavěna nade vše. Lidé se rodí šedí a jen ten, kdo má prostředky, se může nechat zkrášlit. Od toho tu jsou Krásky, které mají schopnosti zvelebovat vzhled lidí. Jednou z nich je i Camellie, která se touží stát vyvolenou a sloužit v královské rodině. Intriky a nekalé zájmy ale brzo ukáží, co všechno se u dvora děje. A ne každý, kdo má krásnou tvář, je přítel...
Ačkoliv jsem na žánr young adult už přeci jen trochu stará, toto jsem si vlastně dost užila, i když i zde jsem našla nějaké to „ale“. Pojďme se podívat na knihu trochu detailněji.
Jak již napovídá anotace, důležitým artiklem světa, v němž se ocitáme, je vnější půvab. Kdo je krásný, je zároveň důležitý, a čím krásnější, tím důležitější člověk je a tím více výhod se mu naskýtá. S tím vším souvisí i míra bohatství a možnosti toho, kdo a jak si může krásu zaplatit. Myslím, že autorka tu výborně nastavuje zrcadlo naší společnosti, kde pozlátko, krása a dokonalost hrají prim a ostatní je podružné. Ale i za krásou tváře se může skrývat faleš, která bodne kudlu do zad, když to nejméně čekáte. To je vlastně určitým motivem, který můžeme vyčíst už ze samotné obálky knihy. Ale čtenář na to rád zapomene, když je vhozen do okouzlujícího světa královského dvora, který se blyští a leskne i v těch nejmenších detailech. Protože jak by v takovém ráji mohlo přežívat zlo?
Autorka má tento svůj skvostně vyhlížející svět dokonale promyšlený, a to nejen jeho vizuální stránku, ale i jeho fungování. Čtenář může být zprvu zmaten, protože je vhozen do vody bez nějakého vstupního seznámení s tím, co ho čeká. Všechno se o tomto světě dozvídáte postupně a za pochodu. Pro mne to vlastně byl jeden z důvodů, proč jsem nehodnotila naplno. Chvíli mi trvalo, než jsem se začala správně orientovat ve všech zákonitostech a uzpůsobeních tohoto světa. Nemluvě o tom, že se zde setkáváme se schopností Krásek upravovat vzhled lidí, a to ne jen nanášením make-upu, ale i přeměnou fyzické struktury – a to také trvalo, než jsem si udělala jakousi představu, co a jak vlastně funguje. A i tak si nemyslím, že jsem to na 100 % pochopila, jak Krásky své umění ovládají. V tom vidím určitý zádrhel. Autorka má sice svůj svět dokonale promyšlený, ale na můj vkus tu některé aspekty zcela dokonale vysvětleny nebyly.
Tato kniha se vyznačuje velmi specifickým stylem psaní. Autorka zde využívá velmi barvitých přirovnání k vůním, květinám či jídlům. Barvy a aromata jsou zde velmi častá. Vlastně celá kniha překypuje nadmírou adjektiv popisujících vzhled či vůni. Krásky jsou vskutku popisné dílo a ta popisnost tvoří důležitou, nedílnou součást knihy. Bez ní by tu chybělo něco významného a důležitého. Kniha je v tomto ohledu hodně sladká, pestrobarevná a od čtenáře vyžaduje vyvinutou míru představivosti. Kudrlinky a pozlátko tu potkáte téměř na každé stránce. K tomuto světu to prostě patří – kniha by bez toho působila chudě, protože okázalost a krása jsou přímo podstatou tohoto světa. Pro mne to na začátku knihy bylo trochu těžší na čtení, než jsem si na to zvykla. Ale určitě radím vytrvat a nenechat se tím odradit. Myslím, že autorka tím naopak velmi dobře podtrhla to, jak svět Orleánsu urputně lpí na kráse a přepychu.
Ačkoliv zpočátku může kniha být trochu náročnější na začtení a pozornost (barvitý styl psaní + orientace ve fungování světa), nakonec se podle mne z knihy vyklubal vskutku svižný příběh plný intrik a nečekaných zvratů. Být Kráskou u královského dvora je náročná práce a i za krásnými tvářemi se může skrývat faleš vypočítavost – nikdy nevíte, kdo vás může nepříjemně překvapit. Naděje ale zůstává v tom, že to funguje i opačně. Jak říká známé přísloví, v nouzi poznáš přítele – může se nečekaně projevit v člověku, s nímž jste možná přestali počítat. A tady jako by to platilo dvojnásob. Tento svižný příběh průběžně vyvolává řadu otázek, na něž čtenář za každou cenu chce znát odpověď – tak moc jsem byla vražená do příběhu, že mne ty otázky poháněly dál ve čtení. Část odpovědí dostanete již v této knize, ale zároveň tu zůstává mnoho nevyřčeného. Je to však záměr – autorka si tím podle mého názoru připravila půdu pro další díl, který v originále vyšel již v roce 2019. Doufám tedy, že pokračování vyjde i u nás.
Cekově pak tuto knihu hodnotím na 80 %, 4 hvězdy
z 5 a za sebe mohu určitě doporučit, pokud vás tento typ literatury láká.
Žádné komentáře:
Okomentovat