RECENZE: Kelly Rimmer - Matčino vyznání

Název: Matčino vyznání

Název v originále: A Mother’s Confession

Autor: Kelly Rimmer

Série: -

Nakladatelství: Ikar

Rok vydání: 2019

Počet stran: 390

Zcela povrchně se přiznám, že mne na tuto knihu nalákala krásná obálka a taky velmi nízká cena knihy v obchodě. Přízemní, velmi přízemní. Ale ani ta anotace mi nezněla zas tak špatně, tak jsem si říkala, proč to nezkusit. A jsem touto knihou docela překvapená.

Olivia a Ivy se snaží vzpamatovat z velké ztráty. Po smrti Davida obě truchlí - Olivia pro manžela, Ivy pro jediného syna. Zdá se, že ale každá si Davida pamatuje jinak. Co když David nebyl tak dokonalý a vzorný muž, jak o něm Ivy smýšlela a jeho manželství s Olivií nebylo tak perfektní, jak se na první pohled mohlo zdát? Co když se za zavřenými dveřmi skrývalo děsivé tajemství, které si jen vy odmítala celou dobu připustit?

Přiznám se, že jsem od knihy měla trochu jiná očekávání a byla jsem trochu překvapená tématem, který kniha zpracovává. Asi bych nebyla tolik překvapená, pokud bych se víc zamyslela nad tou anotací. Protože když vám anotace vypráví o na prvním pohled dokonalém manželství, které ale zas tak dokonalé není, asi vás možná napadne, že se autorka rozhodla zpracovat téma domácího násilí.

První, co bych zde ráda vyzdvihla, je způsob, jakým autorka pojala osobnost Davida, který je společným jmenovatelem obou dějových linií. Příběh je totiž vyprávěn jednak z pohledu Davidovy matky Ivy a jednak z pohledu jeho manželky Olivie. Každá z postav nám tak nabízí svůj osobitý pohled na tento ústřední mužský element příběhu. Hned od začátku je patrné, že obě ženy vnímají tohoto muže každá po svém. Získáváme tak dva zcela odlišné pohledy na tutéž osobnost, díky čemuž máme možnost nahlédnout na Davida jako na celistvého člověka. A přiznám se, že pohled to nebyl vůbec příjemný.

Autorka tu skvěle zpracovává vývoj jedné celé postavy od jeho narození až do jeho smrti a skvěle poukazuje na to, co všechno má vliv na utváření osobnosti člověka a jak je důležitý vliv rodinného zázemí, které pak dává člověku do vínku to, jak se pak bude utvářet osud člověka v dospělosti, když se osamostatní. Takže zatímco z pohledu Ivy sledujeme, co všechno ovlivnilo Davida v jeho životě, že se z něj stal takový člověk, jaký se z něj stal, tak z pohledu Olivie pak sledujeme, jaké následky to všechno mělo. Všechno souvisí se vším – oba pohledy na Davida do sebe zapadají jako dílky puzzle a vytváří tak celkový pohled se vším všudy.

Velmi silně na mne zapůsobil Oliviin osud týrané ženy, která se vypořádává z těžkého traumatu a kterou každý v jejím okolí lituje. O to těžší to pro ni je, když se snaží postavit na vlastní nohy a musí bojovat s předsudky. Pro mne byla Olivia zosobněním bolesti, ale zároveň silné touhy být zase sama sebou – touhy žít svůj život dál a beze strachu z člověka, který měl být oporou, ale ukázal se být pravým opakem. Můj obdiv pro Olivii se s každou stránkou zesiloval a přiměl mne si uvědomit, jakou odvahu to pro ni muselo představovat, aby zase začala žít svým životem. A jak těžké to musí být pro všechny ženy, které si prochází stejnou zkušeností, jako právě Olivia.

Co se musí autorce nechat, je to, jak sugestivně, autenticky a přesvědčivě její kniha působí. Pro mne osobně se jednalo velmi silné a hodně bolestivé čtení. A to mám v životě to štěstí, že jsem si podobnými zkušenostmi sama nemusela projít. Takže si ani neumím představit, jak náročné by tohle čtení mohlo být pro ženu, která si domácím násilím sama prošla. Knihu jsem si musela dávkovat, abych dokázala všechno správně vstřebat a ujasnit si všechny souvislosti, co se v knize odehrávají. Matčino vyznání je podle mne o to děsivější právě proto, jak moc reálné je to téma, které se v příběhu objevuje a které se člověku může velmi snadno stát každodenní realitou a ani nevíte jak. A jen těžko se z toho dostává ven. Kniha byla pro mne proto obtížná na čtení ne proto, že by byla špatně napsaná, ale naopak právě proto, jak moc sugestivně a reálně působí a jak silně se všechny emoce přenášejí na čtenáře – strach, úzkost, bolest.

Zároveň se přiznám, že se mi v řadě pasáží otevírala v kapse pomyslná kudla – když jsem viděla všechny ty důvody, z nichž vzešel David jakožto násilnický, tyranský člověk. A jak jiný mohl být jeho život, kdyby se řada událostí v jeho životě odehrála jinak. Čím v žádném případě neomlouvám jeho chování v dospělosti – jen se v myšlenkách pozastavuji nad tím, jak hodně člověka mohou negativně ovlivnit jisté události, aniž si to třeba v tom momentě uvědomuje.

Nakonec hodnotím na 80 %, 4 hvězdy z 5. Pravdou je, že jsem od knihy čekala trochu něco jiného, než jsem čekala. Což je ale ovšem můj subjektivní problém, přiznávám. Každopádně to jsou 4 zasloužené hvězdy, protože autorka skvěle zpracovává emoce, umí dobře propracovat své postavy a celkově píše velmi sugestivně a uvěřitelně, čehož si velmi cením. Tuto knihu určitě mohu doporučit.