RECENZE: Francesca Zappia - Uvnitř mé hlavy

Název: Uvnitř mé hlavy

Název v originále: Made You Up

Autor: Francesca Zappia

Série: -

Nakladatelství: Yoli

Rok vydání: 2016

Počet stran: 365

Uvnitř mé hlavy bylo v době svého vydání hodně čtenou knihou. Mně se román do rukou dostal ale až teď a vlastně nechápu, co mi trvalo tak dlouho. Dnes budu rozhodně chválit.

Hlavní hrdinka Alex to ve svém životě nemá snadné. Již v relativně úzkém věku jí byla diagnostikována paranoidní schizofrenie, kvůli čemuž má Alex potíže rozlišit, co je realita a co halucinace. Nyní nastupuje na novou střední školu do posledního ročníku, kde se seznamuje s drsňákem Milesem, kterého se všichni bojí. Je však skutečný? Nebo je to jen Alexin přelud?

Upřímně řečeno netuším, proč jsem se této knize vyhýbala tak dlouho, protože jsem od ní dostala velmi intenzivní čtenářský zážitek.

Hodně silným tahounem knihy je především téma, kterým se autorka v knize zabývá. Osobně o schizofrenii vůbec nic nevím, je to tedy pro mne neprobádané pole jak v reálném životě, tak v literatuře. Na mne jako na laika v této oblasti působila kniha velmi uvěřitelným dojem a snad možná i proto na mne tolik zapůsobila. Pravděpodobně tomu hodně přispěl i fakt, že příběh je vyprávěn z pohledu hlavní hrdinky Alex, která touto nemocí trpí. Jejíma očima pozorujeme svět kolem ní a to, jak ona ho vnímá. Čtenář tak má ztíženou pozorovací roli a je pro něj nemožné rozpoznat, co je realita a je Alexina halucinace. A o to je vyprávění autentičtější. Autorčina snaha přiblížit svět paranoidních schizofreniků je tak podle mne vybroušena na maximum.

Fakt, že se jedná o young adult příběh, se zde projevuje jednak tím, že se autorka zabývá motivy typickými pro tento žánr (život na střední škole, vztahy mezi spolužáky, řešení budoucnosti a vysoké školy, první lásky), jednak tím, jaký styl vyprávění zvolila. Příběh je velmi dynamický, svižný a plný nečekaných zvratů, takže čtenář má pocit, že se v knize stále něco děje. Bez mučení se přiznávám, že sama jsem se od knihy nemohla vůbec odtrhnout – autorka si mne připoutala hned v první kapitole. Francesca Zappia vypráví svůj příběh velmi plynule, nechává vás nahlédnout do všech zákoutí Alexiny mysli, takže vytváří ve vás dojem, jako byste hlavní hrdinku skutečně znali – jako by to byla vaše kamarádka, kterou jste dlouho neviděli a o událostech jejího života se chcete dozvědět vše do posledního písmene. Zároveň musím ocenit, že autorka přišla s řadou opravdu nečekaných zápletek, které jsem vůbec neodhadla. Čtení této knihy mi tak překvapivě přineslo onen pověstný „wow“ efekt, kdy jsem si musela přiznat, že mne autorka skutečně převezla.

Velmi vysoko bych také ráda ohodnotila autorčinu práci s postavami. Tento příběh na postavách vysloveně stojí. Pokud Francesca Zappia něco umí, je to propracovat své charaktery tak, aby působily reálně a plasticky – jako někoho, koho skutečně můžete v reálném životě potkat. Ač se na první pohled někdo může zdát prvoplánově jako potvora nebo jako světec, brzo se ukazuje, že nic není tak snadné. Nikdo není jen dobrý nebo jen zlý – nikdo není černobílý. Autorce se tento aspekt podařilo skvěle vystihnout.

Přesto se na rovinu přiznávám, že netuším, co přesně tomuto chybělo, abych dala plné hodnocení. Pravdou však je to, že i tak knihu hodnotím velmi vysoko – 95 %, zasloužených 4,5 hvězd z 5 a určitě mohu doporučit vaší pozornosti.