Název: Mýtné
Název v originále: The Toll
Autor: Cherie Priest
Série: -
Nakladatelství: Fobos
Rok vydání: 2020
Počet stran: 322
Tato kniha mne zaujala již při svém vydání, a tak
jsem neváhala dlouho a knihu si hned pořídila a takřka hned po zakoupení i
přečetla. Dnes bych vám ráda k tomuto románu řekla pár svých dojmů
Silnice 177 je spojnicí mezi městem Fargo a močálem
Okefenokee. Jedete-li po silnici z východu na západ, přejedete šest mostů.
Jedete-li však opačně, možná narazíte i na sedmý most. A to fakt nechcete.
Jenže to se stane hlavnímu hrdinovi Titovi. Přejede přes tajemný sedmý most a
jeho manželka za záhadných okolností zmizí. Kam a proč? A existuje na tyto
otázky vůbec nějaká odpověď?
Anotace této knihy zněla opravdu slibně. Téma lidí,
co záhadně mizí u močálu u tajemného mostu, znělo vážně skvěle a od samého počátku to vyvolávalo řadu otázek volajících po odpovědích. Bohužel ale
dneska nebudu hodnotit plným počtem hvězd, ačkoliv námět Mýtného zněl velice slibně.
Cherie Priest přišla s nápadem, který byl pro
mne v literatuře nový a originální, za což jí určitě patří plusové body. Celá
ta myšlenka tajemného mostu a mizejících lidí mi tu přišla úžasně tajemná a
atmosferická. Hodně si cením právě té atmosféry, především v první
polovině knihy, kdy autorka začíná postupně rozvíjet hlavní zápletku kolem
postavy Tita a jeho manželky. Christie Priest tu výborně navozuje pocity napětí
a strachu svazující nejen postavy, ale snaží se to přenést i na čtenáře. Nápadné,
zaryté mlčení obyvatel městečka, do něhož se Titus dostává, přináší řadu
otázek, co se ve městě a v okolí tajemných močálů vlastně děje. Pro mne
osobně nastává problém zhruba od poloviny příběhu vlastně až do samotného
konce, kdy se autorka snaží postupně vysvětlit všechny záhady týkající se
močálů. Šla jsem do knihy s vědomím, že se asi bude jednat o příběh
s nadpřirozenými prvky - a ač v reálném světě jsem k otázkám nadpřirozena lehce skeptická, v knihách mi
nadpřirozeno nevadí. A je-li dostatečně věrohodně napsané, ráda si ho užiju.
Ale problém byl právě v tom, že mne autorčino vysvětlení všech událostí
vůbec nepřesvědčilo.
Výsledkem tak je fakt, že první polovina knihy, byť psaná v pomalejším tempu, mi z hlediska žánru hororu připadala zajímavější. Autorka v člověku vyvolává silné očekávání plné
napětí, strachu a zároveň zvědavosti, která vás nutí pokračovat ve čtení. Toto
očekávání ale není dovršeno a naplněno, jelikož druhá půlka (ač akčnější) působila jako spíchnutá horkou jehlou. Mně se tak akorát v hlavně honilo jediné slovo: slátanina. Čekala jsem horor s mystery nádechem, což jsem i do určité míry
dostala. Nečekala jsem, že se tam budou objevovat i prvky fantasy (nebo takový
to na mne aspoň dělalo dojem), což bych ještě autorce odpustila, pokud by ovšem dokázala přijít s vysvětlením, které by bylo přesvědčivé, méně chaotické a
působilo uceleným dojmem. To se ovšem bohužel nekonalo. Autorka se tu snažila
zakomponovat řadu dějových zvratů, kombinovat zde různé nadpřirozené/fantasy
motivy, které ale dohromady působí velmi nesourodě. Otevírá se tu řada
zajímavých nápadů, které ale nejsou více rozpracované a nejsou důkladně
pospojované dohromady, aby dávaly kompaktní celek. Spousta motivů tak působí
jako výkřiky do tmy. Celkově jsem tak měla pocit, že se při čtení nudím, je mi to vlastně všechno jedno a mám
nutkání přeskakovat.
Nejzásadnější problém této knihy je tak to, že
autorka nedokázala přesně na papír přenést všechno, co měla vymyšlené. Je
patrné, že Cherie Priest měla zcela jasnou představu
toho, co se v okolí močálů a městečka děje a jak do toho jsou zapojené
jednotlivé postavy, ale potenciál tohoto příběhu zůstal nevyužitý. Dáno je to
podle mne fádností toho, jak jsou určité věci popsány či vysvětleny – chyběly
mi některé souvislosti a celkové vyústění příběhu na mne nepůsobilo tak, jak
bych u hororu očekávala. Na to, že autorka má za sebou už řadu děl, působí tato
kniha nevypsaně – některé věci tu byly popsané na můj vkus moc krkolomně,
rozháraně, chaoticky.
Hodnotím tedy průměrně – 50 %, 3 hvězdy z 5.
Nebylo to úplně špatné, ale k dokonalosti to má bohužel také daleko. Doporučit
bohužel spíše nemohu.
Žádné komentáře:
Okomentovat