RECENZE: Peter May - Pán ohně

Název: Pán ohně

Název v originále: The Firemaker

Autor: Peter May

Série: Čínské thrillery (1. díl)

Nakladatelství: Host

Rok vydání: 2015

Počet stran: 437

Dalo by se říct, že Peter May se již zařadil mezi stálice současných úspěšných autorů thrillerů, což není nic lehkého s ohledem na to, jak velké množství thrillerů v dnešní době vychází. A já si říkala, že už je konečně na čase se s tímto autorem seznámit. Nakonec jsem sáhla po prvním dílu z jeho série čínských thrillerů a dnes bych vám ráda řekla pár slov o tom, jak si tato kniha u mne nakonec stojí.

Li Jen je jedním z nadějných vyšetřovatelů čínské policie. V první den, kdy je uveden do funkce zástupce velitele, mu je přidělen případ tří děsivých vražd. Pomoci se mu dostává od doktorky Margaret Cambellové, která do Pekingu právě přijela přednášet na univerzitu o své práci forenzní patoložky. Případ se ale s každým důkazem čím dál víc zamotává. A je s každým důkazem čím dál nebezpečnější, když se zjistí, že jednou z obětí je vysoce postavený vládní vědec…

Na tuto sérii mne nejvíc asi nalákala jedna knihomolka, jejíž videa o knihách ráda sleduju na YouTube. A jsem ráda, že jsem na její tip dala, protože Pána ohně jsem si dost užila.

Kniha (resp. celá série) je označena jakožto thriller, ale osobně mi připadalo, že se spíše jedná o klasickou detektivku pracující s prvky thrilleru. Peter May se zde pečlivě věnuje vyšetřování – sleduje postupy policejního oddělení a jeho pátrání. Zároveň klade důraz na to, aby se čtenář blíže seznámil s hlavním vyšetřovatelem Li Jenem, jeho životem a způsobem jeho uvažování. Totéž dělá u lékařky Margaret Cambellové. Na nich dvou tak kniha stojí především, jelikož oni jsou ti, kolem nichž se točí děj – jsou víceméně tahouny celé knihy. Naštěstí se to Mayovi podařilo udolat velmi přesvědčivě. Jako čtenář jsem obě postavy poznala celkem zevrubně, ale zároveň jsem ani jednou neměla pocit, že mi autor vykládá nudné a nadbytečné věci, které by záměrně zdržovaly děj. Kniha se posouvá kupředu. Sice pomalejším tempem, ale pořád to jde kupředu a nikde to nestojí. A i když se jedná o celkem pomalé čtení, nakonec si čtenář přeci jen uvědomuje, že se toho událo celkem dost - zvlášť s ohledem na to, že se děj knihy odehrává během pouhých pěti dnů.

Autor tu také poukazuje na rozdílnosti různých kultur. Je zde kladen velmi silný důraz na způsoby chování, společenské normy, kulturu čínské společnosti a na to, jak je třeba, aby člověk, který do země dorazí jako host, tyto věci respektoval a snažil se nezaujímat postoj "moje kultura je lepší než vaše". Ozývá se zde silný hlas obhajující respekt mezi kulturami. Zdá se, jako by autor záměrně rýpal do způsobu, jakým se (především) Američané chovají, když přijedou do ciziny. Je to právě americká lékařka Margaret Cambellová, do které se strefuje kritika poukazující na její suverenitu, skoro až přidrzlost a ignoranství při snaze obhájit své americké způsoby a zvyky chování za každou cenu v souvislosti s její neochotou si o čínském způsobu života cokoliv si zjistit, byť dostala od svých hostitelů materiály k prostudování. Tento střet byl pro mne jako čtenáře hodně zajímavý a knize dodal jiskru, která pro mne celé čtení dost ozvláštnila.

I přes velké kulturní i společenské rozdíly panuje mezi Margaret a Lim velmi zvláštní chemie. Dá se říct, že to mezi nimi jiskří od první chvíle, co se potkali. Autor uměl dobře popsat tu chemii, která mezi postavami zafungovala - přesto, že se oba znají pár dní, jiskra přeskočila. Dostáváme zde zajímavý mix emocí. Nenávist, zloba, zároveň ostýchavost, pudovost, náklonnost, touha – to vše zde nachází své místo a je to docela jízda. Jak milostné pletky většinou nemusím kvůli značné míře klišé, tady jsem si to uměla užít. Je to psáno pro dospělé, je to dospěle pojato a na mne to působilo dost vyzrálým dojmem. Ať už tomu někdo říká láska nebo chvilkové pobláznění – Li i Margaret se sobě navzájem vryli pod kůži a jsou k sobě přitahováni jako magnet. Přitom to ale vůbec nepůsobí rušivě a nestrhává to na sebe záměrně pozornost.

Jedinou vadou na kráse je tak pro mne ten konec, který v kontrastu s pomalejším tempem knihy působil velmi uspěchaně a jakoby byl useknutý na nesprávném místě. Asi bych ho snesla trochu detailnější a pomalejší. Byť musím podotknout, že se na konci stala řadě zajímavých a nečekaných zvratů.

Celkově hodnotím na 85 %, lepší 4 hvězdy z 5. A je to právě ten konec, kvůli kterému nehodnotím plným počtem. Nicméně za sebe mohu doporučit. A určitě se pustím i do dalších dílů.