RECENZE: Simon Scarrow - Srdce z kamene

Název: Srdce z kamene

Název v originále: Hearts of Stone

Autor: Simon Scarrow

Série: -

Nakladatelství: BB/Art

Rok vydání: 2016

Počet stran: 365 stran

Kniha Srdce z kamene je opět jedna z těch knih, kterou jsem ulovila na letním knižním bazárku v Brně a ze které jsem měla radost, když jsem si ji donesla domů. A jak se mi román nakonec líbil?

Eleni, Peter a Andreas jsou tři velmi blízcí přátelé. Seznámili se na řecké Lefkadě – zatímco Peterův otec je uznávaným archeologem, který na Lefkadu přicestoval z Německa a provádí zde výzkum, Eleni a Andreas jsou místní. Archeologický výzkum je ale ukončen, když nad Evropou visí hrozba druhé světové války. Přátelství tří mladých lidí je tak přerušeno válečným konfliktem. A zatímco Andreas s Eleni zůstávají na ostrově, aby se Andreas stal námořníkem a později se s Eleni připojili k řeckému odboji, Peter se vrací do Německa. To aby se pak po letech na Lefkadu zase vrátil – jako nepřátelský voják.

O knize jsem slyšela řadu pozitivních komentářů a byla jsem na ni skutečně zvědavá. Nejen kladné ohlasy, ale i anotace byla tím, co mne nalákalo. Sama jsem ale nakonec knihu musela ohodnotit spíše průměrně.

Jeden z aspektů, který se mi na knize líbil, bylo prostředí, kde se kniha odehrávala. Jakým způsobem se druhá světová válka odehrávala na území Řecka, bylo pro mne v literatuře něčím novým a dosud neobjeveným. A vlastně i obecně vzato jsem o účasti Řecka v této válce věděla jen málo. Z tohoto důvod byla Srdce z kamene pro mne objevem – minimálně z hlediska informací. Kniha mne donutila dohledat si další informace, což beru za klad.

Velmi na mne zapůsobila první polovina knihy, která měla spád, byla akční a mně se zdálo, že se zde stále něco děje. Poněkud kontrastně na mne působila druhá polovina příběhu, která sice také zahrnuje řadu dějových zvratů a určitých dějově důležitých událostí, ale mně osobně se druhá půlka zdála vleklá a o dost pomalejší. Také jsem zrovna neocenila určitou romantickou zápletku, kterou zde autor vměstnal a bez které bych se v této konkrétní knize zcela obešla. Bohužel ale faktem bylo, že nějakých posledních 90 stran knihy jsem měla nutkání přeskakovat, abych už byla konečně na konci.

Abych se ale vrátila k pozitivům, bavily mne hlavní postavy. Jejich charakterové vlastnosti se autorovi podařilo vykreslit velmi přesvědčivě a věrohodně. Chovali se hrdinsky, se ctí, nejlépe podle vlastního svědomí, podle nějakých morálních hodnot a vlastního přesvědčení. Mnohdy stáli hrdinové před těžkými rozhodnutími, kdy jsem si i já jako čtenář říkala, že bych nevěděla, jak se rozhodnout a jak se zachovat.

Skvěle se zde také vykresluje to, jaké má válka dopady na lidi a vztahy mezi nimi. V dobách míru je člověk schopen se přátelit s různými lidmi, ale za války se rozpadají svazky a přátelství, když jednotlivé národnosti stojí na opačné straně barikády. Člověk mírného a jemného založení se během války buď zatvrdí či zahořkne, nebo se psychicky začne rozpadat, fyzicky nevydrží,... Všechny tyto aspekty zde autor dokázal skvěle vykreslit a za to ho také chválím.

Myslím, že je z této knihy dost poznat, že autorem je muž. Ačkoliv zde Simon Scarrow zahrnul i romantickou linii, věnuje se ve značné míře vojenským a technickým věcem v souvislosti s tím, jak se Řecko zapojilo do bojů. Nic nepopisuje zas tolik detailně, aby to bylo na úkor děje, ale každopádně technické a bojové záležitosti tu dostaly i tak celkem dost prostoru.

Celkově jsem knihu hodnotila průměrně, 55 % a 3 hvězdy. První polovina knihy mne bavila o hodně více než ta druhá, u které jsem se místy i trošku nudila a měla jsem chuť přeskakovat. Každopádně hodně oceňuji to, že se autor věnoval Řecku za druhé sv. války, pro mne to bylo obohacující. Knihu bych asi nejspíš doporučila, ale s určitými výhradami.