RECENZE: Iona Grey - Dopisy, které nikdo nečetl

Název: Dopisy, které nikdo nečetl

Název v originále: Letters to the Lost

Autor: Iona Grey

Série: -

Nakladatelství: Fragment

Rok vydání: 2017, dotisk 2018

Počet stra: 438 stran

Tato kniha mne zaujala svým námětem, který zněl lákavě. Bohužel jsem si však úplně přesně nedohledala, jaký je to přesně žánr, což se nakonec ukázalo jako velký problém a chyba. Výsledkem tak bohužel je, že moje dnešní recenze nebude úplně pozitivní. Proč, to se dočtete níže.

Píše se rok 2011 a mladá zpěvačka jménem Jess se snaží utéct před svým násilnickým přítelem. Ukryje se v jednom domě, který se zdá být neobydlený, ač je pečlivě a útulně zařízený. Jess brzy zjistí, že dům patří paní S. Thornové, která se ale z nějakého důvodu v domě nevyskytuje. Jednoho dne přichází paní S. Thornové dopis od jakéhosi Dana, který se vyznává ze svých citů. Jess po tajemné paní S. Thornové začne pátrat, aby jí mohla dopis předat.

V roce 1942 válka zuří na plné obrátky. Pro mladičkou Stellu to je rok zcela zásadní – provdá se za vikáře Charlese Thorna a doufá, že bude moci žít svůj vysněný život – v domečku, o který by se mohla starat, a po boku milovaného člověka. Brzy se ukáže, že manželství s Charlesem je ale jeden velký omyl, manželství není šťastné - je bez lásky. A do toho Stella poznává šarmantního, charismatického vojáka Dana, do kterého se bezhlavě zamiluje.

Jak jsem se zmínila již výše, zaujal mne námět knihy. Zdálo se, že půjde o historický román, v němž bude důležitou roli hrát i láska. Doufala jsem, že tu svoji roli bude hrát i historické pozadí celého příběhu. A také že si tu užiju odhalování nějaké minulosti, což je motiv, který mám v knihách velmi ráda. Očekávala jsem, že kniha nabídne řadu různých témat. Bohužel, moje čekání bylo marné. Vezměme to ale popořadě.

Celá kniha se odehrává ve dvou dějových liniích, což mám většinou ráda, ale v této knize mi nesedlo. Ani jedna dějová linie mi nepřirostla k srdci. Dostávám se hned k tomu žánru, o kterém jsem se zmínila již v úvodu. Čekala jsem, že tu bude hrát roli historie a že minimálně ta dějová linie odehrávající se v roce 1942 by mne mohla bavit. Ale nebylo tomu tak. Obě linie nabízely dost podobné téma, a to romantickou zápletku - nic jiného, než romantickou zápletku. Což je důvod, proč já u této knihy narazila.

Pravda je totiž taková, že se jedná o historickou romanci, kdy hlavní jádro příběhu tvoří příběh o lásce. Historie jako taková tu je jen na okrasu, jsou to pouhé kulisy – nic víc. Vzhledem k tomu, že já na čistě romantické knihy moc nejsem, nenacházela jsem zde moc věcí, které by se mi z hlediska děje líbily nebo mne oslovovaly.

Neseděla mi tak ani ta „minulá“ dějová linie, ale ani ta současná dějová linie. Protože romantickou zápletku nacházíme i v té současnosti, ačkoliv je ta současnost – přiznávám – okořeněna snahou hrdinky Jess najít majitelku domu, v němž se Jess ukrývá. Ale mně to prostě nestačilo – přišlo mi to nemastné, neslané. Zároveň jsem měla problém s tím, že postavy vystupující v současné dějové lince, jsou velmi špatně propracované. Byly ploché, vůbec jsem k nim nedokázala přilnout, jejich osudy mne vlastně vůbec nezajímaly.

Co se týká postav z minulé dějové linie, u nich to bylo o poznání trochu lepší. Zdálo se mi, že Stella, Dan i Charles byli prokresleni o trochu lépe a více do hloubky. Ačkoliv ani tady nemohu říci, že bych si je nějak významně oblíbila. Poznali jsme je sice zblízka, ale i když mi v první polovině knihy připadali celkem fajn, v druhé polovině knihy mi začínali být bohužel tak trochu ukradení. Čímž se vlastně obloukem vracím k dějové složce tohoto příběhu.

Pravdou je, že si za to mohu sama, když jsem si blíže nevyhledala, že se jedná především o romanci. Dějová stránka knihy mi nevyhovovala, jelikož se na většině prostoru kniha věnovala romantické lince okolo Stelly, Charlese a Dana. Prakticky nic jiného než romantickou linku tady nenajdete. Jen v těch pasážích v současné linii se řeší to, že se Jess snaží najít S. Thornovou, snaží se vyhýbat násilnickému příteli a pokouší se překonávat překážky, s nimiž se setkává.

Pokud jste příznivcem zamilovaných příběhů, které se odehrávají na pozadí druhé světové války, předpokládám, že tato kniha by se vám skutečně mohla líbit. Faktem totiž je, že ačkoliv jsem si špatně vybrala žánr, nechci autorce křivdit, protože její styl psaní mi přišel čtivý, líbivý. Příběh samotný byl vystavěn solidně a poctivě – to autorce upřít nechci. Moje hodnocení bude nízké, protože mně kniha prostě neseděla svým žánrem a svojí dějovou složkou – prostě jsem si špatně vybrala.

Moje hodnocení tak je 35 %, 2 hvězdy. Berte to však prosím s rezervou, protože tady je to hodnocení skutečně ovlivněno tím, že jsem si knihu vybrala špatně a chyba je tudíž především na mé straně. Pokud máte rádi romantické příběhy, mohlo by vám to sedět. Pokud hledáte něco víc než jen romantiku, knihu nedoporučuju, protože vám tato kniha nic jiného než romantiku jednoduše nedá.