RECENZE: Helle Helle - Jestli chceš

Název: Jestli chceš

Název v originále: Hvis det er

Autor: Helle Helle

Série: -

Nakladatelství: Paseka

Rok vydání: 2016

Počet stran: 141

Matně si pamatuji, že knihu Jestli chceš bylo jednu dobu hojně vidět na sociálních sítích a že se těšila vcelku kladným ohlasům. Nezaujala mne ale tehdy natolik, abych měla potřebu si ji pořídit. Před časem jsem ale na Jestli chceš náhodou narazila v knihovně, a tak jsem si tuto knihu půjčila. A jak se mi líbila? O tom je moje dnešní recenze.

Kniha Jestli chceš vypráví v několika dějových rovinách příběh muže a ženy, kteří se jednoho dne zcela náhodou setkají v lese, kde si byli oba zaběhat a v němž se oba ztratili. A zatímco v jedné dějové rovině sledujeme jejich snahu se dostat z lesa pryč zpět do civilizace, v dalších rovinách se postupně seznamujeme s jejich životy.

Když jsem se rozhodovala, zda si knihu z knihovny půjčit, dala jsem hlavně především na kladná hodnocení, která jsem měla s Jestli chceš spojená. Brala jsem to také jako takový experiment – byl to totiž jeden velký otazník, zda mne zrovna tento příběh zaujme, a to především pro to, jaké je jeho zaměření, resp. žánr.

Jak je patrné nejen z počtu stran, ale asi částečně i z anotace, rozhodně se nejedná o příběh, který by se pyšnil propracovaným, zamotaným dějem, mnoha zvraty nebo grandiózním vyvrcholením v závěru. To je není podstatou a je to tak myšleno cíleně. Dějová linka zde totiž není nijak zvlášť důležitá. Leckdo by mohl říct, že tu vlastně ani dějová linka není a autorka Helle Helle píše naprosto o ničem. A do určité míry by to byla i pravda. Důraz se tu totiž vůbec neklade na děj, ale na postavy, jejich prožívání, jejich životy a různá životní rozhodnutí v jednotlivých fázích života.

Jestli chceš je existenciálním textem, který se věnuje zkoumání podstaty života – tomu, co je v životě důležité, co má a nemá v životě smysl dělat. Konkrétně pak zobrazuje příběh muže a ženy, kteří se na začátku knihy vůbec neznají, ale mají spolu leccos společného. Jejich společným jmenovatelem je marnost života, marnost jejich existence. Čím víc je poznáváme, tím víc máme jako čtenáři pocit, že oba hrdinové svůj život promrhávají a snad si to ani neuvědomují, že jejich bytí doposud postrádalo nějakého hlubšího smyslu či směřování. Nežijí, spíše jen přežívají.

Postavy jako takové mi bohužel nepřirostly k srdci, vlastně mi byly skoro ukradené a jejich osudy mne moc nezajímaly. Spíše jsem oba hrdiny považovala za dost otravné a protivné. Pokud by kniha byla delší, silně bych zvažovala, zda knihu dočíst – právě kvůli těm postavám, s nimiž jsem se vůbec nedokázala ztotožnit. Způsob jejich života a uvažování mi vůbec nebyl blízký.

Pokud se mi na knize něco líbilo, byl to autorčin styl psaní, který se vyznačoval velmi silným minimalismem, zkratkovitostí a syrovostí. Na první pohled se skutečně může zdát, že Helle Helle píše zcela o ničem – že se v knize absolutně nic neděje. Ten přesah, který se autorka do knihy pokusila vměstnat, je třeba hledat mezi řádky. Ten přesah vidím v tom, že se čtenář má zamyslet nad tím, jakým způsobem on žije sám svůj život a zda se náhodou třeba nepřibližuje postavám této knihy. Muž i žena v tomto příběhu plýtvají svým časem, svými silami, jejich život je marný a o ničem, žijí ze dne na den bez nějakého cíle.

Moje celkové hodnocení bude ve výsledku velmi průměrné. Na knize si nejvíce cením té myšlenky, která se mi líbila. Bavila mne i ta úspornost, kterou se vyznačuje autorčin styl psaní. Bohužel mne ale příliš nenadchly ty postavy, které mne k sobě nedokázaly blíže připoutat a ve výsledku mne Jestli chceš nezasáhlo natolik, jak bych očekávala.

Dávám 50 %, 3 hvězdičky. A zda mohu doporučit? Pokud máte rádi existenciální příběhy, kde není důležitý děj, ale to poselství musíte hledat mezi řádky, asi bych vám doporučila, abyste knize zkusili dát šanci – třeba vás Jestli chceš zaujme víc než mne. Pokud máte rádi knihy nabité dějem, akcí, napětím a zvraty, Jestli chceš vám spíše nedoporučuji.