Název v originále: Broken angels
Autor: Gemma Liviero
Série: -
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2018
Počet stran: 406
Přiznám se, že tuto knihu jsem
původně neměla vůbec v plánu číst. Nebo aspoň ne v nejbližší době,
protože poslední dobou nějak nemám chuť či náladu číst příběhy odehrávající se
v době druhé světové války. Jelikož ale Irenka z Knihánkova pořádá
každý měsíc společné čtení a na měsíc červen byla vybrána zrovna tato kniha,
nakonec jsem se nechala nalákat. A musím uznat, že jsem ráda, že jsem se
nakonec ke čtení Zlomených andělů
odhodlala, protože tato kniha se mi skutečně líbila.
Píše se rok 1942 a válka v Evropě
je v plném proudu. Kniha sleduje osudy tří různých postav, jejichž cesty
se postupně protnou v jednom bodě. Elsi je 19letá židovka žijící s matkou
a sestrou v lodžském ghettu, kde každý den bojují o holé přežití. Zde se
Elsi setkává s německým lékařem Willemem, který se jakožto gynekolog stará
o ženy v ghettu. Ač je vysoce postaveným důstojníkem, jeho loajalita k nacistické
ideologii se zdá být diskutabilní. Mezitím v Německu probíhají různé
programy na poněmčování malých dětí, které mají být dány k adopci německým
rodinám. Mezi takovými dětmi je i Matilda, které se vzdá její vlastní matka a která
se do Německa dostává až z Rumunska. Jak se těmto třem lidem podaří přežít
válku? A podaří se jim to vůbec?
Jak jsem psala již výše, ke knize
jsem se vlastně dostala náhodou a jsem za to ráda. Jedná se o velmi zajímavý
příběh z doby druhé světové války popisovaný ze tří různých úhlů pohledu a
opět mne to přesvědčilo o tom, že nic není černobílé a odsoudit někoho za jeho
činy je velmi snadné.
Co na knize oceňuji úplně nejvíce,
je to, že román čtenáře nutí nad některými věcmi přemýšlet do větší hloubky – a neodsuzovat
bezmyšlenkovitě některé lidi za jejich činy. Autorka se své hlavní (a některé vedlejší)
charaktery snaží popisovat hlouběji a pojmenovávat jejich motivy, proč se chovají a
rozhodují tak, jak to dělají. Řadu postav nebude mít čtenář jistě rád a nebude
souhlasit s jejich chováním (i já to tak měla), některé postavy jsou
dokonce ze své podstaty skutečně zlé. Na druhé straně lze říci, že se postavy
rozhodují dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale jsou některá rozhodnutí
prostě špatná, ač to ti lidé zprvu nutně nemusí vidět. A je na nás, jak přísně
je budeme soudit a jak moc budeme chápaví. Při pomalejším a bedlivějším čtení na to čtenář bude narážet celkem často a myslím si, že to je určitě přínosným aspektem této knihy.
Líbilo se mi také to, že děj
knihy sledujeme ze tří různých úhlů pohledu – máme tu židovskou ženu, německého
lékaře a rumunskou holčičku, která má být poněmčena a adoptována německými
rodiči. A je skutečně zajímavé sledovat, jak jednu stejnou situaci můžou tři
různí lidé vidět pokaždé jinak, různýma očima, s různou měrou rozličných
životních zkušeností. I díky tomu určitě kniha stojí za přečtení, že můžeme
vidět tu rozmanitost lidských osudů a přístupů k jistým událostem. Souvisí to trochu i s tím, co jsem psala v předchozím odstavci. Nic nemusí být jednoznačné a záleží, z jakého úhlu člověk danou situaci posuzuje. Je důležité si uvědomit, že náš názor nemusí být jediný a nemusí být nutně správný za všech okolností. Pokud si toto uvědomění vezmeme do svého života, nebude to podle mého na škodu.
Pokud je tu něco, co by mohlo
čtenářům dělat trochu problém, je to větší počet postav, které se zde objevují.
Já si zpočátku musela dávat dost dobrý pozor, abych se dobře zorientovala, kdo
je kdo a jakou roli která postava v příběhu plní, ale když se pak člověk
postupně do knihy začte, už je to jednodušší. Ale asi bych nedoporučovala číst knihu s dlouhými přestávkami, protože hrozí, že by čtenář mohl jednotlivé
postavy lehko zapomenout či poplést si je dohromady. Je jich tam skutečně dost.
To však nic nemění na tom, že
kniha se čte velmi dobře. Je psaná velmi lehkým stylem, ač pojednává o těžkém tématu - stylisticky je kniha velmi plynulá. Autorka rozhodně příběh nezatěžuje zbytečnými popisy nebo filozofickými úvahami. Jednotlivé
myšlenky, které člověka při čtení napadají a nutí ho k zamyšlení,
vyplývají převážně z činů jednotlivých postav, než z autorčiných myšlenkových
pochodů. Asi nejzásadnější jsou otázky, jak bychom se v určitých situacích
zachovali my a zda bychom dokázali být morálními a nezakalit si čisté svědomí.
Celkově knihu hodnotím na 80 %, 4
hvězdami. Kniha mne nedokázala úplně dojmout, ani mi vysloveně nevyrazila dech,
jak by se u tohoto typu knih dalo očekávat. Zároveň jako mírnou překážku vidím to větší množství postav, které zde vystupují. Každopádně 4 hvězdy jsou zasloužené
a já vám Zlomené anděly mohu s klidným
svědomím rozhodně doporučit.
Žádné komentáře:
Okomentovat