Zdravím všechny!
Dnes bych se ráda pozastavila nad několika knihami, jež směle (a asi i dost vznešeně) označuji jakožto "knihy mého života". Jedná se o tituly, které mne nejvíce ovlivnily nebo pro mne mají určitý speciální význam a jsou pro mne z určitého důvodu důležité. Nebudu mluvit o jejich ději - pro tuto potřebu vám ke knihám přiložím odkazy, abyste si mohli o ději počíst jinde. Spíš bych se vám ráda pokusila vysvětlit, v čem jsou pro mne právě tyto tituly tak významné. Přeji příjemné čtení! :-)
U této knihy je takovým paradoxem to, že když jsem po ní sáhla prvně, ani jsem ji nedočetla, vlastně jsem se na první pokus nedostala ani do půlky. Podruhé jsem knihu zkoušela číst tuším v prváku na gymnáziu a tehdy mne neskutečně chytila a vzala mne za srdce. A naučila mne jednu důležitou věc: být tolerantnější (a snad i shovívavější) k jiným lidem. Kromě skvělé práce s jazykem, kterou si mne Ajvaz podmanil, je to právě tato životní lekce, kterou jsem si z knihy odnesla. To, že někdo žije jinak, odlišným způsobem než já, opravdu neznamená, že je to špatně - každý jsme jiný a tak je to v pořádku. V tomhle ohledu mi kniha dost otevřela oči a já jsem za to moc ráda. Zároveň mne přiměla i nad tím hodně přemýšlet - o tom, jak žijí jiní lidé a zda by mne to také nemohlo nějak více inspirovat a rozvíjet se.
O ději knihy si můžete přečíst zde.
Mary Shelley - Frankenstein
Tento hororový příběh zná asi většina z vás. Co se týká dějové části, je akční a napínavá, což mne dost baví - ač je pravdou, že z pohledu dnešního čtenáře není kniha zrovna moc strašidelná. V čem je pro mne kniha ale přínosná, je to, jakým způsobem autorka pojednává o tématu vnitřní a vnější krásy. V tomto ohledu se jedná pro mne o dost zásadní věc, která ve mně při čtení vždy silně rezonuje. Jsou to hlavně ty pasáže, kde autorka rozebírá myšlenku povrchnosti lidí, kteří soudí ostatní jedince podle vnějšího vzhledu, aniž by se snažili ostatní poznat i zevnitř. Drsná slupka může skrývat dobré jádro, zatímco za pohledným obličejem se může skrývat zkaženost. Pro mne je to hodně silné téma, které mě učí nesoudit lidi podle vzhledu, nebýt povrchní a hledat v druhých lidech vnitřní krásu.
Ani tuto knihu není podle mého třeba detailně popisovat. Co se mne týká, nemám zrovna u Psa baskervillského nějaký řekněme morální důvod, proč knihu miluju. Důvodem, proč jsem tento román uvádím ve svém seznamu, je především ten, že je jedním z pilířů mého čtení. V tom smyslu, že tato kniha byla jednou z těch, která mne utvrdila v tom, že čtení je jedním z mých koníčků a smyslů mého života. Kniha je brilantně napsaná a vracím se k ní poměrně často. Ani ne tak proto, abych si zopakovala, kdo je pachatelem, ale pro to prostředí, pro tu atmosféru a pro to, jak je ta kniha vystavěná. Je to skvěle vymyšlený příběh, který se dobře čte a který mne v dětství chytil natolik, že jsem chtěla a chci číst dále. V tomto ohledu mne kniha dost ovlivnila.
Bram Stoker - Dracula
Dracula je určitě knihou, která se řadí mezi právoplatné klasiky svého žánru. Vedle čtivosti a způsobu vyprávění (dopisy, deníky, novinové články atd.) mne tento titul uchvacuje především svými postavami, respektive charakterovými vlastnostmi, které svým hrdinům Stoker připisuje. Síla přátelství, pevnost charakteru, loajalita, ochota obětovat se pro dobro druhých tu sálají z každé stránky, že by se ani Mirek Dušín za to vůbec nemusel stydět. Přiznám se však, že mě tohle vždycky dost bralo - tyto aspekty ke mně vždy silně promlouvají. Pro někoho jsou zde tyto lidské vlastnosti možná vedeny do extrému, někdo je vidí jako přehnané a nereálné, ale mne to hodně motivuje a nutí si brát z toho příklad, co a jak dělat, abych byla lepším člověkem.
O ději knihy si můžete přečíst zde.
I kniha Kde padají hvězdy v sobě obsahuje prvek silného přátelství a lidských hodnot, které jsou v životě důležité - loajalita, vzájemná pomoc nebo jak se chovat jeden k druhému, nevyvyšovat se nad ostatní nebo nešikanovat druhé jen proto, že mohu. Pro dětského čtenáře to má z tohoto ohledu jistě značný význam a mělo to i pro mne, když jsem knihu četla jako dítě. Nicméně tento příběh má pro mne především hodnotu citovou, jelikož jsem knihu dostala ve druhé třídě jako dárek od své tehdy nejlepší kamarádky před tím, než jsem pak odešla na jinou školu. A i když jsme se s tou kamarádkou už pak vlastně nikdy neviděly, díky této knize si na ni a na naše tehdejší přátelství moc ráda vzpomenu.
O ději knihy si můžete přečíst zde.
Maurizio de Giovanni - série Ricciardi
Někdo by mohl příběhy s komisařem Ricciardim označit jen za další detektivní sérii z mnoha, ale pro mne má jeden silný význam, a to především v tom, jak zobrazuje milostnou linii okolo Ricciardiho. V poslední době se mi zdá, že jsou milostné vztahy v románech hrozně rychlé a všechno jde ráz na ráz, aniž by se ty postavy znaly do větší hloubky. V této sérii se mi ale líbí, že je tomu právě naopak. Ricciardi i jeho vyvolená kolem sebe pomalu našlapují po špičkách. Oba jsou dost plaší a velmi nesmělí, a tak nespěchají. A já jak v knihách nemusím moc romantiku a rychlé, impulzivní, vášnivé vztahy, tak je pro můj jemnocit tohle pomalé, obřadné namlouvání naprosto ideální - považuji ho za balzám na duši. A proto je pro mne tato série tak výjimečná.
O prvním díle ze série si můžete přečíst zde.
Možná se ptáte, co na mém seznamu dělá dětská kniha. Nemám pro to nějaký morální či jiný "vyšší" záměr nebo důvod. Vysvětlení je prosté. Tahle kniha je pro mne jednoduše důležitá v tom, že to byl první příběh, který se mi podařilo přečíst kompletně celý v angličtině. Pomohl mi si trochu zvýšit sebevědomí. Pomohlo mi to nakopnout se, učit se víc a také si víc věřit, že to s tou mojí angličtinou asi nejspíš nebude zas tak marné, jak jsem o tom byla do té doby přesvědčená. Jasně, tenhle příběh není zas tak složitý a ta angličtina zde nebyla zase tolik obtížná, ale i tak to pro mne byl velmi důležitý milník, když jsem mohla knihu odložit jako přečtenou. S triumfálním pocitem radosti a hrdosti, že jsem to zvládla.
O ději této knihy si můžete přečíst zde.
A co vy, máte i vy nějaké knihy, které jsou pro vás z nějakého důvodu vysloveně zásadní? A které to jsou? Pochlubte se do komentářů! 😊
To je pro dnešek ode mně vše, mějte se!
Joli
Žádné komentáře:
Okomentovat