RECENZE: Sacha Sperling – Bludy z nudy

Název: Bludy z nudy
Název v originále: Mes Illusions donnent sur la cour
Autor: Sacha Sperling
Série: -
Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 2011
Počet stran:

Přiznám se, že u této knihy jsem nějakou dobu váhala, zda se do ní pouštět. Ale v hlavě mi pořád rezonovalo video od Dorotky Noon, která v něm tuto knihu nesmírně chválila a doporučovala a která mne nakonec na tuto knihu nalákala. A tak jsem nakonec po Bludech z nudy přece jen sáhla a jsem za to moc ráda.



Sacha je 14letý student pařížského lycea, který se ve svých pubertálních letech ocitá nad pomyslnou propastí, kdy řeší, co se sebou, kam se ubírat, co dělat. Velký vliv na jeho rozhodování má jeho nový kamarád Augustin, k němuž Sacha vzhlíží. Společně tráví svůj čas a pouštějí se do věcí, které je dostávají až na hranici smrti – aby se přesvědčili, že jsou stále naživu. Tohle toxické přátelství ale má i své následky…

Jak jsem psala výše, i přes prvotní váhání, zda knihu číst, jsem ráda, že jsem si Bludy z nudy nakonec přečetla. Nečekala bych, že zrovna v této knize najdu tolik myšlenek, které se mi budou honit hlavou ještě dlouho po dočtení a které si budu muset v knize zatrhnout, abych se k nim mohla časem vracet a přemýšlet nad nimi.

Doba dospívání je asi pro většinu lidí obdobím, kdy se člověk hledá, kdy se snaží zjistit, kým je, kam patří, o čem je svět či kterým směrem ubírat svůj život. A to je podle mne tím hlavním tématem této knihy, přičemž Bludy z nudy jsou velmi trefným názvem. Hlavní hrdina se vypořádává se svým životem všelijak a jednou z věcí, kterou řeší, je všudypřítomná nuda, kterou se snaží zabít. Vlivem svého nového kamaráda se pouští do různých peripetií a užívá si nezávazného bohémského života. Co je pro jednoho náplň života, to jsou pro jiného bludy. Autor tímto předkládá jeden z možných úhlů pohledu, jak na tento styl života nahlížet.

Sacha se ve společenském žebříčku řadí mezi tzv. „zlatou“ mládež, která má vše, neboť pochází z finančně zajištěné rodiny. Má vše a přesto mu to nestačí. Co vlastně tedy hledá? Nacházíme tu další životní aspekt, kterým se autor zabývá – je vážně tolik důležité být finančně zajištěný? Je to všechno? S tím souvisí i další téma, jež se v knize objevuje – potřeba vzbouřit se proti řádu, autoritám a žít si po svém. Jak Sacha sám říká – škola je na nic, protože skutečný život probíhá za zdmi školy.

Těch témat, které Sacha Sperling ve svém románu řeší, je mnoho a já musím vyzdvihnout to, že ač je kniha z tohoto hlediska mnohovrstevnatá, dokázal autor napsat vše do tenké knížečky – a to přesto srozumitelně, výstižně, úderně a syrově. S ničím se rozhodně nemazlí. Zobrazuje život a myšlenkové pochody postav zcela reálně, jde až na dřeň. Celkově tak kniha působí dost drsně a velmi neutěšeně, v některých pasážích je až deprimující. O to působivěji a intenzivněji na vás celá kniha zapůsobí, protože přesně tímto způsobem se cítí i hlavní hrdina Sacha.

Zároveň se mi líbí, že si kniha vůbec nehraje na nějakou velkou literaturu. Děj je psaný z pohledu hlavního hrdiny, který sám přiznává, že není žádným spisovatelem, jen předává dál svoje postřehy, myšlenky, popisuje svoji dosavadní životní situaci. Jeho hlavním cílem není dělat ze sebe něco, čím není. Sacha, ve snaze vymanit se životních kolejí a představ, které mu nalinkovali rodiče, se snaží žít podle svého nejlepšího mínění – cítí potřebu se chovat jinak, než je od něj očekáváno, odlišit se svým chováním od chování rodičů, nekopírovat je. Způsob, jakým to autor vykresluje, je zkratkovitý, psaný dost stručně a v náznacích. Čtenář tak některé významy musí hledat mezi řádky, ale o to intenzivněji to na vás působí.

Nejpůsobivější mi pak připadaly myšlenkové pochody hlavního hrdiny, které asi v určité míře míváme v době dospívání všichni – kdo jsme, kam chceme směřovat. Všichni chceme být někdo, někam zapadnout, něco znamenat a najít smysl svého života.

Knihu hodnotím maximálně pozitivně – 100 %, 5 hvězdiček, což jsem původně ani nečekala, že na mne kniha takto zapůsobí. A zapůsobila by na mne ještě víc, kdybych ji četla v době své vlastní puberty. Tento román mohu rozhodně doporučit.