Název: Nimbus
Název v originále: Thunderhead
Autor: Neal Shusterman
Série: Smrtka, díl 2
Nakladatelství: Yoli
Rok vydání: 2019
Počet stran: 438
Nimbus je další z řady těch knih, které vyšly na přelomu letošního dubna a května a které jsem netrpělivě vyhlížela. I do této knihy jsem se pouštěla prakticky hned při první možné příležitosti. [Ano, konec dubna a začátek května jsem měla čtenářsky dost nabitý a intenzivní. 😂] A jsem ráda, že i v případě této knihy budu zase chválit, chválit a chválit.
P.S. Recenze může obsahovat drobné spoilery k předchozímu dílu série.
Děj knihy Nimbus s určitým časovým odstupem navazuje na události ve Smrtce a i zde sleduje osudy Citry a Rowana, kteří se po posledním konkláve smrtek vydali každý jiným směrem. Zatímco Citra coby smrtka Anastázie spolupracuje se smrtkou Curieovou a plní své úkoly, Rowan se rozhodl vzít věci do vlastních rukou a coby smrtka Lucifer se snaží vypořádat se se zkaženými smrtkami. Rozkol mezi starou a novou generací smrtek se vak přiostřuje a zdá se, že není nikdo, kdo by to mohl zastavit. Protože jediný, kdo má tu moc zastavit všechny neshody uvnitř cechu smrtek, je uměle vytvořená inteligence Nimbus, který je však z přímých zásahů do záležitostí smrtek zcela vyloučen.
Děj knihy Nimbus s určitým časovým odstupem navazuje na události ve Smrtce a i zde sleduje osudy Citry a Rowana, kteří se po posledním konkláve smrtek vydali každý jiným směrem. Zatímco Citra coby smrtka Anastázie spolupracuje se smrtkou Curieovou a plní své úkoly, Rowan se rozhodl vzít věci do vlastních rukou a coby smrtka Lucifer se snaží vypořádat se se zkaženými smrtkami. Rozkol mezi starou a novou generací smrtek se vak přiostřuje a zdá se, že není nikdo, kdo by to mohl zastavit. Protože jediný, kdo má tu moc zastavit všechny neshody uvnitř cechu smrtek, je uměle vytvořená inteligence Nimbus, který je však z přímých zásahů do záležitostí smrtek zcela vyloučen.
Nimbus se
řadí mezi ty knihy, které jsem přečetla v řádu několik dní poté, co jsem
si je pořídila - tak moc jsem byla na knihu natěšená. A o to větší mám radost,
když už v úvodu mohu říct, že jsem z tohoto románu naprosto nadšená a
nemůžu se dočkat dalšího pokračování. Neodbíhejme však a vraťme se zpět k Nimbu a k mému hodnocení.
Jelikož jsem Smrtku
četla již před delší dobou, byl pro mne začátek této knihy trochu pomalejší – to proto, že
jsem si z předchozí knihy nepamatovala některé detaily, a tak mi chvilinku
trvalo, než jsem do tohoto světa opět pronikla. Ale naštěstí to netrvalo příliš
dlouho a já se po nějakých 50-60 úvodních stranách pořádně začetla. Takže to je
jen takové malé varování pro začátek, že možná bude začátek této knihy pro vás
trochu pomalejší, pokud jste některé drobnosti pozapomněli.
To ale nic nemění na tom, že kniha pak opět nabírá
na obrátkách a na čtenáře je připraveno tolik zvratů a tolik událostí, že se
člověk nezastaví až do konce. Dějově je to opět naprosto perfektně
propracované. Žádná dějová linka, kterou autor vystavěl, není zbytečná –
všechno má svůj důvod a čas. Stejně tak všechny postavy jsou opět důležité a
mají svůj čas, místo a důvod, proč je autor do knihy vměstnal.
Co autor také skvěle zachoval z prvního dílu,
je ta drsná, neutěšená, ale skvěle propracovaná atmosféra a prostředí,
v němž lidé žijí. Ten svět, který nám Shusterman představil ve Smrtce, se tady dále rozvíjí a
prohlubuje. Na jeho pozadí pak vystupují nové postavy a odehrávají se další
události, které berou dech.
Zatímco v předchozí knize byly jednotlivé
kapitoly rozdělovány pasážemi z deníků jednotlivých smrtek, v tomto románu se autor soustředí na umělou
inteligenci Nimbus, která byla
vytvořena k naprosté dokonalosti, aby se starala o společnost – od potřeb
jednotlivých lidí, přes potírání zločinnosti až po řešení otázky přelidněnosti
Země a kolonizace vesmíru. V jednotlivých předělech mezi kapitolami
sledujeme Nimbovy úvahy o smyslu toho, proč byl sám stvořen, a o jeho neveselém
údělu přihlížet nepravostem mezi smrtkami, do nichž ale nemá žádné právo
zasahovat. Skvěle podané, skvěle popsané, to zoufalství a bezmoc z toho
přímo čiší.
Zároveň tu autor pracuje s některými
zajímavými otázkami z oblasti filozofie a náboženství, resp. se zabývá
otázkami víry. Znamená slovo „dokonalý“ automaticky totéž, co „božský“ a „hodný
uctívání“? Jaký smysl má udržovat si víru, když všechno lze léčit a člověk má
jen malou pravděpodobnost, že bude v nejbližší době pokosen a zemře? Tyto otázky jsou skvěle zpracované - přehledně, srozumitelně a vždy s ohledem na to, co se zrovna v knize odehrává.
Knihu samozřejmě hodnotím na 100 %, 5 hvězd z 5,
a pokud jste tuto sérii ještě míjeli, tak moc doporučuju. Obě knihy za to
rozhodně stojí. A já už se nemohu dočkat, až konečně vyjde závěrečný díl.
Žádné komentáře:
Okomentovat