Název: Clona
Název v originále: Gutten som elsket rådyr
Autor: Samuel Bjørk
Série: Holger Munch a Mia Kruger (3. díl)
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2019
Počet stran: 363
Román Clona je jednou z těch knih, na které jsem se už hodně dlouho těšila. Vlastně od chvíle, co jsem dočetla předchozí díl ze série, z něhož jsem byla vysloveně nadšená. Takže když jsem pak zjistila, že tento titul u nás konečně vyjde, tak jsem samozřejmě zajásala, stejně jako všichni ostatní nadšenci, kterým se tato série líbí. A tuto knihu hodnotím? O tom si můžete přečíst v mé dnešní recenzi.
Uběhlo několik dlouhých týdnů,
když se dvojice vyšetřovatelů Mia Krugerová a Holger Munch opět dává dohromady,
aby vyšetřili sérii zdánlivě nahodilých vražd. Kdo by mohl mít důvod zavraždit
mladou baletku či talentovaného saxofonistu, kteří se spolu nikdy nepotkali a
nemají nic společného? Vrah jako by si s detektivy pohrával. A je na Mie a
Holgerovi, aby pachateli zadrželi dřív, než zemře někdo další.
Jak jsem psala již výše, tuto
knihu jsem vyhlížela hodně dlouho – od chvíle, co jsem přelouskala předchozí
díl ze série. A jsem ráda, že i Clona,
stejně jako první a druhý díl, zase opět stála za to.
Samuel Bjørk opět přišel se
skvěle vystavěným příběhem, v němž se opět setkáváme s naším oblíbeným
vyšetřovatelským týmem v čele s Miou Krugerovou a Holgerem Munchem.
Oba detektivové jsou opět vtaženi do víru událostí, kdy bojují s časem, aby chránili obyvatele Osla. A stejně jako v knihách V lese visí anděl a Sova, i zde si čtenář může užít jejich svérázné vyšetřovací postupy. V tomto
ohledu si autor zachoval vysokou laťku, kterou si nastavil již na začátku, za což si jistě zaslouží obdiv. Způsob, jakým zde autor konstruuje vyšetřování, mne jednoduše baví a nepřestává mne udivovat.
Na pozadí policejního vyšetřování
zároveň můžeme nadále sledovat osobní životy jak Mii, která se snad konečně začíná
vyrovnávat se smrtí své sestry, tak i Holgera, který se musí vypořádat s událostmi,
jež v předchozí knize tolik ovlivnily život jeho dcery Miriam. Velmi
oceňuji to, jak nenásilně Samuel Bjørk seznamuje své čtenáře s životem obou
detektivů. Můžeme tak nahlédnout pod pomyslnou pokličku a lépe pochopit jejich
reakce na různé podněty, s nimiž se Mia a Holger setkávají při svém
vyšetřování.
Co se týká jakéhosi vyznění knihy v rámci žánru severského krimi, zdálo se mi, jako by se autor v případě Clony lehce odchýlil, či spíše upustil od té velké míry brutality či drsnosti, kterou
jsme mohli pozorovat u prvního a druhého dílu série. Ano, případ je i zde velmi
komplikovaný, syrově napsaný a do jisté míry zvrácený, ale v porovnání s autorovými knihami V lese visí anděl a Sova mi Clona připadala trochu mírnější.
Byť v tomto ohledu kniha v této sérii lehce zaostává, i tak si román podle mého zachovává
svoji temnou a neutěšenou atmosféru, rozhodně se nejedná o veselé čtení.
Celkově kniha vyznívá dost pochmurně, takže pokud hledáte něco optimistického
ke čtení, Clona vám z tohoto hlediska moc neposlouží. Pokud však hledáte něco syrového, drsnějšího, temněji laděného,
můžete po této knize směle sáhnout a rozhodně nebudete zklamaní.
Ke knize mám tak vlastně jednu jedinou "výtku", nebo jak to nazvat. Autor do tohoto románu zapracoval jednu vedlejší dějovou
linii týkající se jednoho z vyšetřovatelů z Holgerova týmu. Nebudu zabíhat do detailů, ale tato vedlejší
linka se nijak zvlášť nedotýkala hlavní dějové linie a vlastně doteď úplně nechápu, proč to tam autor vměstnal.
Stále přemýšlím, jakou měla tato vedlejší linka funkci – mělo to jen
odvést čtenářovu pozornost, nebo si autor takto připravil další zápletku (či
mikrozápletku) do další knihy? To je asi jediná věc, nad kterou doteď přemýšlím
a u níž jsem měla dojem, že to autor tak úplně neuzavřel. Jsem z toho zmatená a trochu mi to kazí dojem z příběhu.
Celkově však knihu hodnotím na 95
%, 5 hvězd. Stále tuto knihu považuji za velmi kvalitně napsaný román, autor si
opět dal hodně záležet na propracování děje a na tom, aby vše do sebe na konci
zapadlo. Na 100% hodnocení tomu trošku něco chybělo, ale pokud máte tuto sérii
rádi, určitě doporučuju.
Žádné komentáře:
Okomentovat