čtvrtek 18. dubna 2019

RECENZE: Celeste Ng – Ohníčky všude kolem

Název: Ohníčky všude kolem
Název v originále: Little Fires Everywhere
Autor: Celeste Ng
Série: -
Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 2017
Počet stran: 368

S autorkou Celest Ng už mám dřívější zkušenosti díky její prvotině Vše, co jsme si nikdy neřekli. Když vyšel její druhý román Ohníčky všude kolem, dlouho jsem váhala, zda se do knihy pustit. Trochu jsem se bála, aby mi tato kniha trochu nepokazila dojem z autorčina předchozího díla. Kladné ohlasy, které si Ohníčky získaly, mne však přesvědčily, abych i této knize dala šanci. A dnes přicházím s recenzí.



Shaker Heights je poklidné předměstí Clevelandu, kde všichni žijí podle více či méně předepsaného úzu. Kdo vybočí z kolejí, je terčem klepů a dostane nálepku „toho divného“. Podle této šablony si svými idylickým životem žije i rodina Richardsonových. A to tak dlouho, dokud ten jejich zdánlivý poklidný život nezačne nabourávat Mia Warrenová se svou dcerou Pearl, kterou si Richardsonovi vezmou do svého domu jako podnájemníky. Střet těchto dvou odlišných světů na sebe nenechá dlouho čekat.

Jak jsem psala již výše, s Celeste Ng již zkušenost mám a vlastně nechápu, proč jsem se této knize tolik bránila. Je pravda, že Vše, co jsme si nikdy neřekli mne bavilo o trochu více, ale i tak jsou Ohníčky skvělým čtením a jsem ráda, že mohu dnes tuto knihu chválit.



I v této knize autorka rozvíjí několik zajímavých témat, které se v knize více či méně prolínají a které člověka svým způsobem nutí k zamyšlení. A to je jedna z věcí, co mám na Celeste Ng tak moc ráda. Jedním z témat, které v Ohníčcích nacházíme, je vztah rodič-dítě, resp. motiv rodiče, který má nějakou představu o výchově a snaží se být co nejlepší, ale neumí ty svoje představy dostatečně zapracovat. Výsledkem je tak střet dvou generací, který nemá východisko.

Toto téma je pak v knize ještě zúženo na vztah „matka-dítě“, kdy autorka pracuje s různými aspekty tohoto vztahu. Matka, která dítě mít nemůže, ale chce ho… matka, která dítě má, ale nedokáže se o něj starat… matka, která dítě původně nechtěla, ale nakonec se ho nedokáže vzdát… dá se říct, že mateřství je jedním ze středobodů tohoto románu.

Zároveň se zde skvěle pracuje s motivem „života v zajetých kolejích“, kdy rodina Richardsonových žije stejným způsobem, jako žily generace před tím, a tento způsob života je považován za jediný možný, dokonalý a přijatelný. Na jakékoliv vybočení z kolejí je nahlíženo skrz prsty jako na něco podezřelého. Střet není daleko, když se k vybočování z těchto kolejí uchýlí i nejmladší dcera Richardsonových, Izzy.

Posledním, ale zásadním tématem, které souvisí s výše zmíněným, je téma dvou sociálně odlišných vrstev obyvatel. Na jedné straně tu žije bohatá rodina Richardsonových, kteří mají vše, na co si vzpomenou, ale proti tomu je zde chudá rodina (matka a dcera), co si musí vše tvrdě zasloužit. Obě skupiny se zde navzájem ovlivňují a autorce se zde skvěle podařilo vykreslit, jak nic není černobílé. Obě skupiny lidí a jejich životy mají svá pro i proti a ne jednou zde dochází k různým střetům. Navíc se zde objevuje i střet kultur, kdy proti sobě stojí rodina americká a rodina čínská.

Tato mnohovrstevnatost je něco, co Celeste Ng zvládá naprosto bravurně. Autorka opět zpracovala velmi silný, dost propletený příběh s přesahem, který je však přístupný širšímu čtenářskému publiku, a to právě díky zpracování. Začátek románu je možná trochu pomalejší a může působit trochu chaoticky, ale vše brzy začne do sebe zapadat jako dílky puzzle a na čtenáře tak čeká skvostný příběh o tom, jak nikdo nejsme dokonalý a jak všichni máme občas v životě slabé momenty.

Způsob, jakým si autorka hraje s jazykem, je fascinující. Neodbíhá od tématu, nemluví o zbytečnostech, které s dějem nemají nic společného. Vše popisuje s přesností sobě vlastní a jde až na dřeň. Její styl psaní je velmi plynulý a člověk by řekl, že má Celest Ng již za sebou řadu románů a ne, že jsou Ohníčky jejím „teprve“ druhým románem. Autorka i zde působí velmi vyzrále a zkušeně.

Celkově hodnotím na 90 %, 4 a půl hvězdy; vážně nechápu, proč jsem se této knize vyhýbala tak děsně dlouhou dobu! Půl hvězdy ubírám za trochu pomalejší začátek a také za to, že autorčina prvotina Vše, co jsme si nikdy neřekli na mne zapůsobila o trochu silněji. Ale i tak jsou Ohníčky skvělá kniha, kterou moc doporučuju!

Žádné komentáře:

Okomentovat