Ahoj všichni!
Dnes přináším pár slov o tom, jak jsem se v sobotu 2. března vydala na knižní festival do Ostravy a jak jsem si to užila. Byl to skvělý zážitek a ještě teď se usmívám od ucha k uchu, když si na to vzpomenu. Přeji příjemné čtení!
Festival samotný začal již v pátek 1. března a trval celý víkend až do neděle. Pátek byl pro mne coby pracujícího takříkajíc tabu, takže jsem se rozhodla si udělat výlet až během soboty. Krušné vstávání před půl pátou mi sice dalo trochu zabrat, ale co by jeden pro knihy a skvělou společnost neudělal, že jo? Před 6 ráno jsem tak již seděla ve vlaku a mířila směr Ostrava. A jelikož je trasa Praha-Ostrava trošinku delší, vzala jsem si s sebou na čtení bichli, co jsem měla zrovna rozečtenou, a to Smrt před branami (Sabaa Tahir). O zábavu jsem tak měla postaráno.
Festival samotný začal již v pátek 1. března a trval celý víkend až do neděle. Pátek byl pro mne coby pracujícího takříkajíc tabu, takže jsem se rozhodla si udělat výlet až během soboty. Krušné vstávání před půl pátou mi sice dalo trochu zabrat, ale co by jeden pro knihy a skvělou společnost neudělal, že jo? Před 6 ráno jsem tak již seděla ve vlaku a mířila směr Ostrava. A jelikož je trasa Praha-Ostrava trošinku delší, vzala jsem si s sebou na čtení bichli, co jsem měla zrovna rozečtenou, a to Smrt před branami (Sabaa Tahir). O zábavu jsem tak měla postaráno.
Protože na mne v důsledku brzkého vstávání začala padat děsná únava, následovaly mé první kroky v Ostravě k obchodním centru nedaleko výstaviště, kde jsem si to hned nakráčela do Starbucks objednat si vytoužené kafe. Již třetí kafe toho dne. Asi nějaká závislost nebo co... Pak jsem si to namířila na výstaviště Černá louka na samotný veletrh. Překvapením pro mne bylo, kolik dorazilo lidí už hned při samotném začátku. Je fakt, že spolu s knižním veletrhem se o patro výš ještě konal veletrh zaměřený na cestování, ale i tak... Krátce jsem se šla kouknout i na ten veletrh o cestování, ale jelikož se nepovažuji zrovna za cestovací typ, zdržela jsem se tam opravdu jen krátce. Zaujala mne tam akorát výstava fotografií s různými přírodními scenériemi - to se mi líbilo hodně.
Výstavy se konaly i v přízemních prostorách, kde probíhal knižní veletrh. Na panelech byly umístěny komiksy a další příspěvky na téma "Držitelé Sacharovovy ceny za svobodu myšlení" a "Spolu v bublinách", zabývající se česko-polskými vztahy za posledních sto let.
Vedle těchto výstavních panelů jsem pak samozřejmě několikrát obešla stánky jednotlivých knihkupců či nakladatelů. Výběr nebyl sice tak velký či pestrý jako na Světě knihy, ale to vůbec, vůbec nevadilo. Hodně se mi líbila atmosféra celé akce, která mi připadala hodně přátelská, příjemná a pohodová. Celkově se to podle mne obešlo bez nějakého většího shonu či stresu, ačkoliv se tam pak začalo hrnout na můj vkus až příliš velké množství lidí. Moje klaustrofobní já mne chviličku proklínalo, ale když jsem si uvědomila, že pražský Svět knihy bude v tomto ohledu ještě vydatnější, trochu jsem se uklidnila. A nakonec taky dobrý. :-) Zároveň bych chtěla vyzdvihnout samotné výstaviště, které se mi líbilo - prostorné, vzdušné a se spoustou světla. Cítila jsem se tam dobře.
Přiznám se, že jsem na sebe hrdá v jedné věci. Na veletrh jsem jela s představou, že si z něho dovezu pouze dvě knihy, a to konkrétní dva tituly, které jsem měla vyhlídnuté už dopředu. A to se mi skutečně podařilo dodržet. Do Prahy jsem se vracela jen s Hotýlkem a Slepou mapou Aleny Mornštajnové. Takzvaně "navíc" jsem měla akorát pár záložek ze stánku Knižní vesmír.
Velmi příjemným zážitkem, ze kterého mám velkou radost, bylo setkání s lidmi, jejichž tvorbu sleduji buď na YouTube nebo na Instagramu. Tímto děkuji Irče, Markovi, Martině, Martinovi, Pétě, Fearnie a dalším, s nimiž jsem mohla trávit svůj čas na veletrhu, bylo to skvělé!
Společně jsme - v různých sestavách - nejdřív zašli na besedu s Kovym, který ještě s dalšími dvěma pozvanými hosty debatoval na téma "YouTubeři: fenomén nových celebrit". To ve své podstatě asi nebyla úplně špatná beseda, ale asi jsem od ní měla trochu jiné představy. V případě této debaty jsem lehce rozpačitá.
Poté jsme spolu zabrousili na besedu s Jakubem Pavlovským, kterého možná znáte pod přezdívkou bookscalling. S ním se vedla diskuze na téma "Knižní Instagram jako byznys?", která byla naprosto skvělá. Až nám bylo líto, že byla ta beseda tak krátká, protože se v diskuzi načala řada zajímavých myšlenek a podtémat, které by si jistě zasloužily větší prostor. Každopádně tato beseda mi i tak přišla hodně zajímavá a velmi mne bavila.
Další naše kroky pak zamířily již mimo veletrh - vydali jsme se směr Knihcentrum. A to bylo něco fantastického. Tři patra plná knih a v přízemním patře ještě navíc příjemná kavárnička. Tam jsme strávili necelé dvě hodiny - nejdříve prohlížením knih a poté plodnou diskuzí nad kávou a různými dobrotami. To jsem si také moc moc užila!
Následoval odchod do obchodního centra Nová Karolina, kam jsme ještě chtěli zajít na něco slaného k obědu. V mém případě to však bylo bohužel poznamenáno velmi předčasným odchodem, protože čas se nachýlil a já potřebovala vyrazit na nádraží, abych stihla vlak. Na nádraží jsem dorazila tak tak, ale vše dobře dopadlo a já se mohla vydat směr Praha.
Tímto ještě jednou děkuji všem, s nimiž jsem se na veletrhu setkala. To setkání s vámi bylo pro mne na celém tom veletrhu úplně to nejlepší. Bylo to velmi příjemné a třeba zase někdy na viděnou!
Výstavy se konaly i v přízemních prostorách, kde probíhal knižní veletrh. Na panelech byly umístěny komiksy a další příspěvky na téma "Držitelé Sacharovovy ceny za svobodu myšlení" a "Spolu v bublinách", zabývající se česko-polskými vztahy za posledních sto let.
Vedle těchto výstavních panelů jsem pak samozřejmě několikrát obešla stánky jednotlivých knihkupců či nakladatelů. Výběr nebyl sice tak velký či pestrý jako na Světě knihy, ale to vůbec, vůbec nevadilo. Hodně se mi líbila atmosféra celé akce, která mi připadala hodně přátelská, příjemná a pohodová. Celkově se to podle mne obešlo bez nějakého většího shonu či stresu, ačkoliv se tam pak začalo hrnout na můj vkus až příliš velké množství lidí. Moje klaustrofobní já mne chviličku proklínalo, ale když jsem si uvědomila, že pražský Svět knihy bude v tomto ohledu ještě vydatnější, trochu jsem se uklidnila. A nakonec taky dobrý. :-) Zároveň bych chtěla vyzdvihnout samotné výstaviště, které se mi líbilo - prostorné, vzdušné a se spoustou světla. Cítila jsem se tam dobře.
Přiznám se, že jsem na sebe hrdá v jedné věci. Na veletrh jsem jela s představou, že si z něho dovezu pouze dvě knihy, a to konkrétní dva tituly, které jsem měla vyhlídnuté už dopředu. A to se mi skutečně podařilo dodržet. Do Prahy jsem se vracela jen s Hotýlkem a Slepou mapou Aleny Mornštajnové. Takzvaně "navíc" jsem měla akorát pár záložek ze stánku Knižní vesmír.
Velmi příjemným zážitkem, ze kterého mám velkou radost, bylo setkání s lidmi, jejichž tvorbu sleduji buď na YouTube nebo na Instagramu. Tímto děkuji Irče, Markovi, Martině, Martinovi, Pétě, Fearnie a dalším, s nimiž jsem mohla trávit svůj čas na veletrhu, bylo to skvělé!
Společně jsme - v různých sestavách - nejdřív zašli na besedu s Kovym, který ještě s dalšími dvěma pozvanými hosty debatoval na téma "YouTubeři: fenomén nových celebrit". To ve své podstatě asi nebyla úplně špatná beseda, ale asi jsem od ní měla trochu jiné představy. V případě této debaty jsem lehce rozpačitá.
Poté jsme spolu zabrousili na besedu s Jakubem Pavlovským, kterého možná znáte pod přezdívkou bookscalling. S ním se vedla diskuze na téma "Knižní Instagram jako byznys?", která byla naprosto skvělá. Až nám bylo líto, že byla ta beseda tak krátká, protože se v diskuzi načala řada zajímavých myšlenek a podtémat, které by si jistě zasloužily větší prostor. Každopádně tato beseda mi i tak přišla hodně zajímavá a velmi mne bavila.
Další naše kroky pak zamířily již mimo veletrh - vydali jsme se směr Knihcentrum. A to bylo něco fantastického. Tři patra plná knih a v přízemním patře ještě navíc příjemná kavárnička. Tam jsme strávili necelé dvě hodiny - nejdříve prohlížením knih a poté plodnou diskuzí nad kávou a různými dobrotami. To jsem si také moc moc užila!
Následoval odchod do obchodního centra Nová Karolina, kam jsme ještě chtěli zajít na něco slaného k obědu. V mém případě to však bylo bohužel poznamenáno velmi předčasným odchodem, protože čas se nachýlil a já potřebovala vyrazit na nádraží, abych stihla vlak. Na nádraží jsem dorazila tak tak, ale vše dobře dopadlo a já se mohla vydat směr Praha.
Tímto ještě jednou děkuji všem, s nimiž jsem se na veletrhu setkala. To setkání s vámi bylo pro mne na celém tom veletrhu úplně to nejlepší. Bylo to velmi příjemné a třeba zase někdy na viděnou!
Žádné komentáře:
Okomentovat