RECENZE: Lauren A. Forry – Tajemství Abigale Hall

Název: Tajemství Abigale Hall

Název v originále: Abigale Hall

Autor: Lauren A. Forry

Série: -

Nakladatelství: Brána

Rok vydání: 2018

Počet stran: 311

Tuto knihu jsem vyhlížela již od chvíle, co jsem zjistila, že má vyjít v češtině. Očekávání byla opravdu veliká, možná to sami znáte. A jak kniha nakonec obstála v mém hodnocení? To se dozvíte v mé dnešní recenzi.

Píše se rok 1947 a svět se stále vzpamatovává z následků druhé světové války. Své o tom ví i dvě sestry Eliza a Rebeka – mladé dívky, které kvůli válečnému běsnění přišly o rodiče a nyní žijí v Londýně u přísné tety Bess. Neshody mezi tetou a neteřemi způsobí, že Bess vykáže děvčata z domova a odešle je do Abigale Hall, kde mají pracovat jako pomocnice v domácnosti. Co je to ale za usedlost, když tam žádné děvče nevydrží dlouho? Proč všechny dívky z tohoto místa mizí za podivných událostí? Co se v domě stalo, že se o něm po okolí říká, že tam straší?

Na tuto knihu jsem se těšila z řady důvodů. Jednak to bylo díky anotaci, která zní hodně tajuplně a slibuje napínavý příběh s tajuplnou atmosférou a řadou záhadných událostí, plný tajemna a třeba i poodhalování událostí z minulosti – tak trochu na způsob Jany Eyrové. A také mne zaujal fakt, že by se podle obálky mělo jednat o thriller s prvky hororu. A to je něco pro mne. Bohužel však hned z kraje musím říct, že má očekávání nebyla naplněna tak, jak jsem očekávala a jak jsem doufala.

Největší zklamání asi představuje to, že kniha opravdu není thrillerem, ani hororem. Autorce se určitě musí nechat, že se o to minimálně pokusila – nějaké ty náznaky thrilleru a hororu jsem v knize zaznamenala, ale bohužel to u těch náznaků zůstalo. V tomto ohledu se mi kniha zdála poněkud nedotažená. Je pravda, že atmosféru se autorce v některých pasážích podařilo vytvořit velmi poutavě a s nádechem tajemna – to se mi líbilo. Ale ani v tom se L. A. Forryové nepodařilo být stoprocentní. Celkově tak knihu spíše vnímám jako napínavý dobrodružný román s prvky akčního příběhu. Hororové, ani trochu strašidelné to není vůbec. Leckterý čtenář by tak mohl být zklamán.

Co se týká stylu psaní, na některých místech se mi kniha zdála stylisticky neučesaná a poněkud kostrbatá. Občas si člověk musí něco domýšlet a zastavit se, aby pochopil, co je mu vlastně předkládáno. Nicméně v případě této knihy to podle mne není myšleno záměně, aby se člověk pozastavoval nad významy vět. Je to spíš proto, že autorka ne vždy napsala vše dostatečně srozumitelně.

Když se zaměříme na hlavní hrdinky – sestry Elizu a Rebeku, obě byly velmi nevyrovnané, psychicky poznamenané svým osudem. A já jsem z toho trochu rozpačitá. Teď nechci vypadat, jako že odsuzuju lidi s psychickými problémy, to určitě nechci. Spíš mi neseděl způsob, jak autorka obě dívky popsala a jak je uchopila. Zdálo se mi, jako by v jejich vykreslení něco chybělo – zdálo se, že autorka jejich charaktery má dobře rozmyšlené, ale nejsem si jistá, zda se jí to podařilo dostatečně dobře „dát na papír“.

Abych ale autorce úplně nekřivdila, vyzdvihla bych pár momentů, které se mi líbily. Dům, v němž sestry pracují, je opředen řadou záhad a dějí se v něm dost podivné věci. Líbilo se mi, jak autorka postupně odhalovala jeho minulost a proč o něm kolují takové řeči, jaké o něm kolují. Když budu o knize přemýšlet jako o dobrodružném románu, jsem s ním vcelku spokojená. Nemohu říct, že by se kniha četla vysloveně špatně. Měla své mouchy, které jsem popsala výše, ale byla tu i řada napínavých pasáží, které se mi četly opravdu dobře a co mne bavily. Byť se autorce nepodařilo dotáhnout vše do konce, našla jsem tu i několik velmi napínavých míst, u kterých jsem ani nedýchala, jak jsem byla našponovaná, co se bude dít dál. Také mne velmi překvapilo to zakončení, které jsem skutečně nečekala. Myslím, že ten vygradovaný konec to celkem zachránil a pomohl tomu, že budu hodnotit knihu trošku lépe.

Díky těm pozitivům, o kterých píšu v předchozím odstavci a hlavě díky působivému závěru nakonec knihu vidím na 3 a půl hvězdy, dávám 65 %. Román je z mnoha důvodů problematický, ale obsahuje i pár světlých míst, díky kterým mohu knihu celkově hodnotit jako průměrnou. Doporučuji, ale s výhradami a s tím, abyste od knihy nečekali kdovíjaký zázrak.