RECENZE: Sui Išida – série Tokijský ghúl

Název: Tokijský ghúl
Název v originále: Tokyo ghoul
Autor: Sui Išida
Série: Tokijský ghúl, celkem 14 dílů
Nakladatelství: Crew
Rok vydání: 2016-2019
Počet stran: každý díl kolem 220-230

Dnes bych vám ráda představila něco, co mne ještě do nedávné doby zcela míjelo, a tím jsou manga komiksy. (Pro ty z vás, co nevíte, co je manga, tak detailnější popis najdete zde.) Dlouhou dobu byly pro mne mangy světem zcela nepoznaným. Ale proto, že ráda poznávám nové věci, říkala jsem si, že bych mohla dát šanci i tomuto žánru. Pozornost mi padla na velmi úspěšnou sérii Tokijský ghúl. A já jsem ráda, že jsem se rozhodla to vyzkoušet, protože to opravdu stojí za to.

Tokijský ghúl je 14dilná série od japonského autora jménem Sui Išida. V češtině zatím vyšlo 12 dílů, během letoška by pak měly být vydány zbývající dva díly. Hlavním hrdinou tohoto temného hororového komiksu je univerzitní student Ken Kaneki, který je jednoho dne přepaden mladou ghúlkou. Ta při útoku umírá, zatímco Ken je zachráněn panem Jošimurou, který se o něho začne starat. Když si Ken uvědomí, že se z něho stal napůl ghúl, je to pro něho šok. Jak se s tím vyrovná? A podaří se mu proniknout do všech detailů ghúlího světa, který je daleko propletenější a komplikovanější, než si Ken vůbec myslel?

Tato série mne zaujala hned několika věcmi. Prvním velkým lákadlem pro mne byl ten fakt, že se mangy čtou úplně jinak než ostatní knihy (včetně "běžných" komiksů). Přiznám se, že to byl pro mne zpočátku dost nezvyk. Začátek je tam, kde u jiných knih je konec, a ještě se to čte zprava doleva – to bylo trochu náročné. Ale věřte mi, že se na to dá zvyknout a celkem rychle.

Líbí se mi i to grafické zpracování celého příběhu. Zatímco obálky jsou laděné do pastelových barev, příběh jako takový je pouze černobílý. Autor však klade důraz na detail, což je patrné hned od samého začátku. Z toho jsem skutečně nadšená.

Dále mne hodně lákalo to prostředí. Tokio, resp. Japonsko celé, je pro nás Evropany exotickou destinací a já jsem doteď četla jen velmi málo příběhů, které by se odehrávaly v tomto koutě světa. Velmi jsem si to užívala, je to pro mne zas „trochu něco jiného“. Kultura, prostředí, smýšlení – to vše je pro mne nové, ale zajímavé. A mně se to fakt líbí.

S čím doposavad trochu bojuju, je fakt, že se v celém příběhu vyskytuje hodně postav. Jejich jména mi v některých případech připadají dost podobná, občas mi trochu splývají a já musím někdy déle přemýšlet, o koho vlastně jde. Ale ty nejvýraznější postavy se naštěstí pamatují relativně dobře, takže i to se dá více či méně dobře zvládnout.

Hodně mne na této sérii baví ten svět. Ghúlové jako postavy jsou hodně temná a krvavá rasa, která si v řadě věcí nebere servítky. Samozřejmě – stejně jak u lidí, tak i u ghúlů jsou určité rozdíly. Někteří ghúlové jsou trochu umírněnější, někteří jsou ve svých postupech dost drsní. Jedno je jim však stejné. Potřeba jíst lidské maso je pro ně tím základem. A je jen málo náhražkových surovin, které ghúly udrží naživu, pokud se z nějakého důvodu chtějí své přirozenosti „jíst lidi“ vzepřít.

Naproti tomu zde máte Útvar pro potírání ghúlů, jehož agenti se snaží rasu ghúlů zase zcela vymýtit. I mezi nimi jsou rozdíly – někteří jsou mírnější, někteří agenti jsou zase velmi krvelační. O akci tak v této sérii rozhodně není nouze.

Celkově zde autor pracuje s myšlenkou, kdo je vlastně ten zlý. To nebezpečí ze strany ghúlů je hmatatelné a někteří z nich jsou samozřejmě hodně krutí a vraždí lidi dost nevybíravým způsobem, někteří dokonce i jen tak pro zábavu – ne jen pro vlastní potřebu přežití. Na druhé straně tu jsou agenti, kteří chtějí chránit životy nevinných lidí, ale i mezi nimi jsou tací, kteří baží po násilí a pasou se po tom, aby ghúlové trpěli. O to je ta série zajímavější. Kdo je vlastně tady ten zlý?

Pokud máte mangu rádi, ale Tokijského ghúla jste ještě nečetli, rozhodně vám ho doporučuji. Stejně tak bych tuto sérii ráda doporučila těm, kdo s mangou ještě žádné zkušenosti nemají, ale rádi by vyzkoušeli něco nového a chtěli by proniknout do tohoto žánru. Myslím, že zrovna Tokijský ghúl by mohl být dobrým začátkem.

Mne zatím ještě čeká pár dílů k dočtení této série, každopádně za to, co jsem již přečetla, mohu dát 85 %, 4 a půl hvězdičky. To nejvyšší hodnocení si zatím nechávám pro poslední díly, co jsem ještě nečetla – uvidíme, co přinesou.