RECENZE: Tess Gerritsen - Závěje

Název: Závěje

Název v originále: Ice Cold

Autor: Tess Gerritsen

Série: Rizzoli and Isles (8. díl)

Nakladatelství: Ikar

Rok vydání: 2018

Počet stran: 286

Ahoj! Dnes pro vás mám připravenou samostatnou recenzi, a to na knihu Závěje. Napsala jsem tento text samostatně coby doporučení pro ty, kdo by si rádi v chladném prosincovém počasí přečetli něco, co se odehrává také v chladném, přímo mrazivém prostředí, ale zároveň to nemá vůbec nic společného s vánočními svátky, které se nezadržitelně blíží. Přeji příjemné čtení. :-)



Patoložka Maura Islesová se účastní ve Wyomingu lékařské konference. Zde potkává svého kolegu ze studií, který ji pozve, aby se přidala k němu a jeho přátelům na lyžařský výlet. Jindy opatrná Maura se rozhodne toto nečekané pozvání přijmout. Netuší však, že bude muset bojovat o život. To když je na výletě zastihne sněhová vánice a ona se s ostatními rozhodně nečas přečkat v nedaleké vesnici. Vesnici duchů. Její obyvatelé jako by se rozplynuli. Maura se ale celou dobu nemůže zbavit dojmu, že je někdo stále sleduje.

Od Tess Gerritsenové jsem toho četla již víc a pokaždé jsem z toho měla úplně jiný dojem. Od knihy Závěje jsem pak měla celkem vysoká očekávání. Na začátek řeknu, že tato očekávání sice nebyla naplněna na 100 %, ale i tak jsem si knihu jako celek užila.

Jedná se o jeden z dílů ze série o vyšetřovatelce Jane Rizzoliové a patoložce Mauře Islesové, ale vůbec nevadí, pokud jste o těchto dvou ještě nic nečetli. Závěje se dají číst jako zcela samostatný román. A to byl jeden z plusů této knihy.

Dalším z plusů bylo to téma, kterým se kniha zabývá. Pokud máte rádi příběhy, které se odehrávají v opuštěných místech a postavy musí z různých důvodů bojovat o svůj život, mohl by vás tento román zaujmout. Skupinka lidí se totiž ocitá ve vesnici duchů a jsou zaskočeni velmi nevlídným počasím. O zranění, strach, vypjaté chvíle zde rozhodně není nouze.

Zde ale narážím na hlavní nedostatek. Z anotace knihy vyplývá, že tito lidé se ocitnou v místě, které je zdánlivě prázdné, ale brzy se zjistí, že je někdo sleduje. A z toho důvodu jsem očekávala, že kniha bude proto mrazivá, bude se odehrávat v atmosféře strachu a bude o to napínavější. Gerritsenová se všechny tyto aspekty pokusila v knize naznačit, ale bohužel to podle mne u náznaku jen zůstalo. Tu mrazivou, napínavou, strašidelnou a tajemnou atmosféru, kterou jsem od knihy chtěla, jsem bohužel nedostala., resp. dostala, ale bohužel jen tak napůl Je klidně dost možné, že už jsem příliš otrlá a tato kniha spíš bude děsit méně otrlé povahy, než jsem já, ale prostě si nemohu pomoci. Osobně bych si to uměla představit ještě trochu drsnější a brutálnější. A také bych ocenila trochu delší a podrobnější tu hlavní dějovou část.

Drobnou výtku bych měla ještě k tomu úplnému konci, který se mi zdál tak trochu zbytečný – poslední kapitolu by si autorka klidně mohla odpustit. Na můj vkus to bylo „až moc“ pozitivní, až moc velký „americký happyend“. Ale opět, je to jen na vkusu každého čtenáře, zda se mu to líbí, nebo ne.

Dost ale kritiky. Co bych ráda vyzdvihla, je autorčin styl psaní, který byl rozhodně velmi čtivý, dynamický. Kniha se rozvíjí pozvolna, a když se seznámíme s hlavními charaktery, celkem solidně se to rozjede. Gerritsenová přišla také s různorodou skupinkou postav – každá je jiná a autorka nastínila jejich povahy velmi přehledně. Pokud máte rádi těžké podmínky, v nichž postavy musí přežít, tady si je určitě užijete.

Nečekejte od knihy žádný převratný nervy drásající thriller, to vám kniha asi nejspíš nedá. Ale pokud hledáte příjemnou, čtivou oddechovku s nádechem tajemna, která se odehrává ve špatných přírodních podmínkách a postavy se snaží přežít, mohlo by vás tohle skutečně bavit.

I když to tak možná z mé recenze nepůsobí, já si knihu nakonec celkem užila, ač k ní mám pár výhrad. Dávám 75 % a mohu doporučit.