RECENZE: Taylor Adams – Není úniku

Název: Není úniku

Název v originále: No Exit

Autor: Taylor Adams

Série: -

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání: 2018

Počet stran: 269

U této knihy jsem zaznamenala řadu pozitivních ohlasů. A i podle anotace to na mne působilo jako román, který by mne mohl bavit. Protože se kniha odehrává na místě plné sněhu a ledu, říkala jsem si, že vám zde knihu představím a dám vám ji sem jako tip pro ty, koho by zajímal nějaký "zimně laděný" příběh, který se odehrává kolem Vánoc, ale s Vánoci samotnými vůbec nesouvisí. Jak se kniha líbila nebo nelíbila mně osobně, si můžete přečíst v mé dnešní recenzi.



Darby právě jede za svou maminkou, která umírá na rakovinu. Cestou ale uvízne na odpočívadle, protože silnice je neprůjezdná kvůli obrovskému množství sněhu. A další sněhová vánice se blíží. Na odpočívadle už je několik lidí. Darby není ze situace vůbec nadšená, ale když už si myslí, že horší to být nemůže, zjistí, jak šeredně se zmýlila. V jednom z aut na parkovišti totiž náhodou najde zamčenou malou holčičku. A někdo z lidí, co čekají na odpočívadle, je její únosce. Kdo a proč holčičku unesl? Hra na život a na smrt začíná. A jak se zdá, ze situace není úniku. Nebo snad ano?

Od této knihy jsem si slibovala mnoho. A ve výsledku jsem bohužel lehce rozpačitá. Podle mého hodně záleží na tom, co vlastně od románu Není úniku očekáváte. Tento titul je řazen do žánru thrillerů, s čímž já mohu souhlasit jen na půl. Ale je dost možné, že já osobně jsem už jen moc otrlá a jsem již na leccos zvyklá. Pokud s thrillery teprve začínáte a nemáte toho moc načteného, je pravděpodobné, že tohle budete považovat za thriller se vším všudy. A já to samozřejmě budu respektovat. Co se však týče mne samotné, označila bych to spíš za dobrodružný psychologický román s prvky thrilleru.

Tayloru Adamsovi však nemohu upřít to, že umí psát velmi plynule a srozumitelně. Jeho styl má spád, čtení je to akční, rychlé, celé to ubíhá před očima, odsýpá to. Knihu jsem měla přečtenou zhruba za jeden den, a i když jsem měla výhrady k žánrovému zařazení, nemohu říct, že bych se u knihy nudila. Protože jsem se skutečně nenudila. O zvraty tady není nouze. Pořád se tu něco děje, takže musíte být stále ve střehu. I když v některých bodech jsem si říkala, jestli to už není příliš překombinované – občas mi to tak připadalo. Ale je to zase o úhlu pohledu každého čtenáře.

Zároveň musím autorovi pochválit skvěle zvolený název (v originále No Exit, český překlad tomu obsahově dost dobře odpovídá). Ze samotného děje to tak na mne skutečně působilo, že postavy nemohou uniknout svému osudu. Ta atmosféra tu byla v tomto ohledu opravdu skvělá. Postavy se noří do příběhu tak hluboko, že jejich situace vypadá čím dál bezvýchodnější. Spousta pasáží tu působila velmi intenzivním dojmem, cítila jsem z toho strach a bezmoc.

Co se týká postav, zpočátku mi přišly všechny trochu unylé a lehce mi splývaly. Pak je ale poznáváme trochu blíž a už si k nim lépe můžete vytvořit nějaký vztah, ať už je pozitivní nebo negativní. Je pravda, že některé detaily mi u jednotlivých postav připadaly trochu nedotažené a autor si s tím mohl pohrát ještě trochu víc. Nicméně musím podotknout, že mezi postavami vznikají jisté spletence a atmosféra, která se kolem nic vytváří, mne přesvědčovala o tom, že spíš čtu psychologicky laděnou knihu než thriller.

Suma sumárum, bylo tu pár nedostatků, které mi nedovolují knize dát vyšší hodnocení. Dávám 3,5 hvězdičky, 65 %. Což vypadá jako málo, ale pravdou je, že já holt čekala trochu něco jiného. Takže je to částečně moje vina, ne autorova. Nicméně mohu minimálně doporučit těm z vás, kdo hledáte napínavý, akční román o lidech, co někde uvíznou a ocitnou se v nepříjemné situaci. A to ne jen proto, že jsou zasaženi nepřízní počasí.