Ahoj všichni!
Dnes mám pro vás připravený neknižní článek o tom, co mám ráda na Vánocích. I když není o knihách, přesto doufám, že vás článek bude bavit. :-)
Vánoce. Každý má toto slovo spojené s jinými vzpomínkami, s jinými představami, ale jsou věci, které jsou asi stejné či podobné pro nás pro všechny. Čím jsou Vánoce pro mne?
Vánoce. Každý má toto slovo spojené s jinými vzpomínkami, s jinými představami, ale jsou věci, které jsou asi stejné či podobné pro nás pro všechny. Čím jsou Vánoce pro mne?
Nebudu lhát o tom, že i já se
jako řada lidí těším na cukroví, na stromeček, na řízek se salátem, dárečky a
pohádky. Ale přes tenhle materiální mamon, který přitahuje leckoho, tu je ještě
něco dalšího – něco „ve vzduchu“, co mne dokáže povznést na duchu a kouzlí mi
úsměv na rtech.
Pokud to jenom trochu jde, ráda
si užívám vánočního klidu a vytvářím si doma takovou tu vánoční pohodu, kdy se
vnitřně zklidním a raduji se z přítomného okamžiku. Nevím proč je to
takový problém vytvořit si podobnou atmosféru i během „běžného“ dne kdykoliv
během roku, ale doba Vánoc je proto jako stvořená.
Pod klidnou, vánoční pohodou si
představuji především jako kombinaci následujících věcí: do prostoru svého
pokoje si nejdříve „vypustím“ nějaké příjemné vůně. Protože mám alergii na
vonné svíčky, musím tyto věci nahradit něčím jiným: nejlépe výrazným
aromatickým čajem. Dále k tomu patří příjemné tlumené osvětlení –
nejčastěji si zhasnu celý pokoj a nechám si svítit vánoční světýlka, co mám
připevněná ke svému regálu s knihama. A k tomu si zapálím pár
nearomatických svíček, které vytvoří příjemný pocit „tepla domova“ a také mi
skvěle osvětlí můj pracovní stůl. Z počítače mi pak hraje příjemná, tichá,
nijak nerušivá hudba. A to celé završím tím, že si k tomu vezmu nějakou
příjemnou knížku. A vánoční pohoda je na světě.
Teď si možná řeknete – tohle si
člověk může přece udělat kdykoliv během roku. Ano, ale já v tom cítím
přece jen trochu rozdíl. Vánoční světýlka mám spjatá jen s Vánoci, stejně
tak pálení svíček a stejně tak určité typy aromatický čajů (resp. limitovaných
vánočních edic) piju jen o Vánocích. A tuhle kombinaci si nikdy jindy během
roku vychutnat moc neumím. Ale v období vánočních svátků mne to povznáší
na duchu. Cítím v tom určitou magii.
Kvůli dalšímu důvodu, proč mám Vánoce ráda, se mi možná budete smát, nebo
si poklepete na čelo, ale další věc, na kterou se těším, jsou vánoční světýlka
v oknech lidí, co si tímto způsobem rádi dělají výzdobu. Je to něco, co
jsme my doma sice nikdy nedělali, ale já to mám spojené s dětstvím. Když
jsme byli s bráchama malí, táta nás vždycky na Štědrý večer vzal ven na
krátkou procházku. A zatímco mamka s prarodiči skládali pod stromeček
dárečky, my jsme v okolí našeho bydliště pokukovali po těchto výzdobách –
netuše, co se děje u nás doma. Nemám to nijak spojené s těmi dárky pod
stromečkem, ale s tou čirou radostí toho, že jsme prostě jen tak šli a
koukali se na ty ozdoby v oknech. Je to divné, ale já si pamatuju prostě
tu radost a vzrušení z toho, když jsme pokaždé narazili na nějaké hezké
barevné kombinace v oknech, které byly hezké na pohled, ale nebyly
nikterak křiklavé či přehnané. A zůstalo mi to doteď.
A co vy? Co je vaše nejoblíbenější věc na Vánocích? 😊
Žádné komentáře:
Okomentovat