RECENZE: Victoria Schwab – NeObyčejní

Název: NeObyčejní

Název v originále: Vicious

Autor: V. E. Schwab

Série: NeObyčejní (1. díl)

Nakladatelství: Argo

Rok vydání: 2017

Počet stran: 363

Od Victorie Schwab mám již za sebou knihy z její série Monstra z Verity, kterou u nás vydalo nakladatelství CooBoo. Když jsem v knihovně narazila na její knihu Neobyčejní, říkala jsem si, že bych tomu možná mohla dát šanci, protože oba díly Monster z Verity se mi moc líbily. A vůbec jsem neprohloupila, protože NeObyčejní byli naprosto perfektní volba!

Eli a Victor jsou spolužáci z vysoké školy. Jejich přátelství, které mezi nimi vzniklo, se ale rozpadá ve chvíli, kdy se oba pustí do experimentů s nadpřirozenými schopnostmi. Oba mladíci se po tragických událostech obrací proti sobě. Oba žene touha po pomstě, odplatě, po zadostiučinění. A ani jeden z nich se nehodlá vzdát a podvolit tomu druhému. Kdo je ale hrdina a kdo padouch? A dá se to vůbec určit, když ta hranice mezi hrdinstvím a padoušstvím je tenká a vratká?

S Victorií Schwab jsem doteď měla jedině dobrou zkušenost, takže jsem doufala, že v tomto duchu bude moje zkušenost s ní pokračovat. A ono to bylo ještě lepší, než jsem čekala! V téhle recenzi budu chválit, chválit a zase jenom chválit, protože NeObyčejní jsou skutečně neobyčejní!

Kde ale začít? Těch věcí, které tu chci vychválit, je totiž děsně moc. Začněme tedy příběhem. Z tohoto hlediska se jedná o neskutečně nadupanou knihu. Pořád se tam něco děje a čtenář nemá vlastně skoro vůbec žádnou šanci vydechnout. Mně se naopak občas stávalo, že jsem třeba musela knihu na pár minut zavřít a nechat všechny myšlenky trochu usadit a zpracovat všechno, co se zrovna událo. To už se mi dlouho nestalo, aby se mi do rukou dostala kniha plná akce a zvratů. Ani chvíli se u knihy nenudíte. Z toho jsem byla vysloveně nadšená. Žádná hluchá místa!

Celé to začíná touhou po vědění, po dokázání něčeho nového, po objevu nových věcí a znalostí. V tomhle ohledu mi kniha trochu připomínala Frankensteina od Mary Shelleyové – i tam byl motiv vědce, který je neuvěřitelně zapálený do svého oboru, do své práce a nedomýšlí zcela své konání, které se nakonec zvrhne do něčeho nečekaného a těžko zvladatelného. Victorii Schwab se stejně jako Mary Shelleyové podařilo tento motiv zpracovat naprosto skvěle a věrohodně.

Na rozdíl od Frankensteina se v NeObyčejných setkáváme se superhrdiny a s nadpřirozenými schopnosti. Autorka je však zvládla do svého světa zakombinovat tak věrohodně a s takovou samozřejmostí, že čtenář má pocit, jako by to bylo něco skutečného, co v naší realitě doopravdy existuje a funguje. Já tím byla naprosto fascinovaná. Skoro jsem až litovala, že to opravdu není skutečné.

Zpočátku by se mohlo zdát, že kniha bude trochu komplikovaná a těžká na pochopení. To proto, že Victoria Schwab zpracovává několik časových rovin najednou. Z toho důvodu je třeba, aby se čtenář trochu více soustředil – kniha skutečně vyžaduje trochu více čtenářovy spolupráce. Ale ve chvíli, kdy si na to střídání časových rovin zvyknete (a jde to nakonec skutečně dost dobře), čeká vás skvělý čtenářský zážitek. Musím říct, že samotnou autorku dost obdivuju, že se v tom sama neztratila. Ale podařilo se jí to zpracovat bravurně, že i čtenář se nakonec dokáže orientovat. Skvělé na tom je, že čtenář se veškeré detaily dozvídá postupně, čím víc se blíží ke konci. To dávkování jednotlivých vrstev děje je tu tak akorát. Mně to velmi vyhovovalo.

Jedná se o neuvěřitelně čtivý román, od kterého bylo velmi těžké se odtrhnout. Kniha je navíc rozdělena do (většinou) krátkých kapitol, takže to také dost rychle utíká. Panuje tu naprosto skvělá atmosféra, která je temná, tíživá, trochu melancholická, se sklonem do splínu. Je to akční, dějově velmi hutné a člověk má pořád nutkání číst dál a dál a nedělat nic jiného. A když jsem musela čtení přerušit kvůli pracovním povinnostem, k NeObyčejným jsem se musela vracet alespoň v myšlenkách. Nemohla jsem na to přestat myslet.

Dávám samozřejmě 100 %, 5 hvězdiček a strašně moc doporučuju. A doufám, že druhý díl u nás vyjde co nejdřív.