středa 28. listopadu 2018

RECENZE: Andrew Mayne - Šelma

Název: Šelma
Název v originále: The Naturalist
Autor: Andrew Mayne
Série: The Naturalist (díl 1)
Nakladatelství: Kalibr
Rok vydání: 2018
Počet stran: 358

Román Šelma zaznamenal při svém vydání obrovské haló, které jste patrně také zaznamenali, pokud aktivně sledujete dění na našem knižním trhu. Kniha se v řadě obchodů zařadila mezi nejprodávanější tituly a kdekdo na to pěje chválu. I já jsem nakonec podlehla všem různým svodům a do Šelmy se pouštěla s naprostým nadšením a s očekáváním skvělého čtenářského zážitku. No, a bohužel to dopadlo tak, jak to dopadlo. Více se dozvíte v mé dnešní recenzi.


Theo Cray je vysokoškolský profesor bioinformatiky, který je na začátku příběhu podezříván z vraždy své studentky. Když se ale policii podaří ověřit si jeho alibi a zprostit ho veškerých obvinění, vydává se Theo na nebezpečnou misi. Nevěří totiž, že by jeho studentku zabil medvěd, jak se policie domnívá. Je přesvědčen, že Juniper se stala obětí brutální vraždy. Jak ale odhalit vraha, když se policie odmítá věnovat vyšetřování? Je Theo ochoten riskovat svůj život, aby zjistil pravdu?

Jak už jsem psala výše, do této knihy jsem šla s velkým nadšením a ještě většími očekáváními. A opět se mi potvrdilo, že ne vždy se vyplácí ta očekávání mít. Protože Šelma je další z těch knih, kde jsem bohužel narazila. 



Zatímco úvodní prolog mne nalákal na další čtení, následujících cca 50-60 stran bylo pro mne vysloveně utrpením. Neseděl mi styl psaní, vůbec jsem se do textu nemohla začíst a dost často jsem se k některým větám musela vracet a číst je podruhé, potřetí, abych vůbec zaregistrovala, co se autor snaží říct. Zároveň byl text plný technických či jinak odborných věcí, kdy se autor snažil vysvětlovat různé, dost často zbytečné věci. Nakonec jsem to místy i přeskakovala a vůbec to ničemu nevadilo, nic zásadního mi neunikalo. Upřímně řečeno mi to připadalo jako rušivý element, který akorát odváděl pozornost od hlavního děje. To mne skutečně dráždilo a nebavilo mne to.

Až kolem 80. strany se mi konečně do knihy podařilo pořádně začíst. Jakoby se autor konečně trochu rozepsal a šlo mu to lépe od ruky. Ještě chvíli jsem se, pravda, potýkala s hlavním hrdinou, který mi připadal jako neuvěřitelně ufňukaný potížista, který se utápí v sebelítosti. Líbila se mi myšlenka, že ne každý hrdina je nutně dokonalý jako Robert Langdon od Dana Browna, což se zde autor snažil promítnout do postavy Thea, ale místy mi přišlo, že Andrew Mayne v tomto případě až moc tlačí na pilu.

Nicméně prostředek knihy mi připadal velmi solidní a já doufala, že budu moci dát knize trochu vyšší hodnocení. Prostřední pasáže byly pěkně svižné, dynamické, akční, dějově to bylo solidně vystavěné a i stylisticky se mi zdálo, že se autor konečně našel. Bohužel však poslední třetina knihy můj dojem z celé knihy zase zkazila.

To, co se mi původně zdálo jako svižně napsané, pak ke konci přestávalo fungovat. Děj působil děsně zrychleně. Zdálo se mi skoro až nerealistické, že nějaký bioinformatik během pár dní vyřeší něco, co policisté nedokázali vyřešit za celá léta. Je pravda, že policisti nic záměrně nevyšetřovali, ale o to je to horší. Ta myšlenka „uvědomělý občan, co nakonec všechno vyřeší vs. hloupá policie, která neřeší nic“ už začíná být ohranou písničkou, působí to jako klišé a tady se mi to vůbec nelíbilo. O to víc mne to dráždilo tím, že Theo tady záměrně působí jako děsný břídil a smolař, takže to působilo dost komicky, že to celé vyřešil on.

Navíc ty Theovy vědecké způsoby odhalování vražd na mne jako na laika nepůsobily uvěřitelně, autor mne vůbec nedokázal přesvědčit. Jak jsem psala výše, kniha mi přišla ke konci dost zrychlená. Tím je myšlen fakt, že autor řadu věcí vůbec neřeší, některé věci jakoby záměrně přeskakoval, hodně věcí uspěchal a nechal vyřešit samospádem. Nakonec román působí dojmem, že v jeho ději jsou díry - nevyřčené, nedořešené věci. Také se mi moc nezamlouval fakt, že policajti nechali nějakého civila hrabat se v mrtvolách tak dlouho a že se mu z toho pokaždé podařilo vykroutit.

Nakonec knihu hodnotím 3 hvězdami (možná 3,5) - 50-55 %. Na mém hodnocení hodně ubral slabý začátek a slabý konec. A pak řada problémů, co jsem zmínila. Nicméně abych nebyla úplně negativní, musím ocenit tu prostřední pasáž, kdy se autor zlepšil v psaní, co se týká čtivosti a stylistiky. Zároveň jsem tam zaznamenala solidní náznak temné atmosféry a atmosféry strachu. Zápletka byla vymyšlená také celkem solidně, akorát to celkové zpracování se prostě nepovedlo. Jestli knihu doporučím? Dost s neochotou a s velkou s řadou výhrad.

Žádné komentáře:

Okomentovat