Název v originále: The Secret Keeper
Autor: Kate Mortonová
Série: -
Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2014
Počet stran: 406
Přiznám se, že Tajemství letního odpoledne jsem původně ani neměla v plánu číst. Nicméně - jistý člověk, kterému jsem knihu dala před časem jako dárek, pěl na tento román samé pochvalné ódy, a tak jsem vzala knihu nakonec na milost a rozhodla se si ji také přečíst. A ačkoliv mám k tomuto románu pár výhrad, jsem ke svému překvapení ráda, že jsem si příběh nakonec mohla přečíst. Jaké je moje celkové hodnocení, si můžete přečíst v mé dnešní recenzi.
Laurel Nicholsonové se podařilo splnit si svůj sen a stát se slavnou herečkou. Ale i přes zářnou kariéru má i ona své tajemství, kterému se rozhodla po padesáti letech přijít na kloub. Ve svých 16 letech byla totiž svědkem toho, jak její matka na prahu jejich rodinného domu zavraždila člověka. Kdo to byl? A proč to matka udělala? Laurel se nyní pouští do pátrání a pomalu tak odhaluje dávné události. Co se stalo v roce 1941 mezi Laurelinou matkou Dorothy, Dorothyinou přítelkyní Vivien a Vivieniným manželem Henrym, že to muselo v létě 1961 skončit vraždou?
Laurel Nicholsonové se podařilo splnit si svůj sen a stát se slavnou herečkou. Ale i přes zářnou kariéru má i ona své tajemství, kterému se rozhodla po padesáti letech přijít na kloub. Ve svých 16 letech byla totiž svědkem toho, jak její matka na prahu jejich rodinného domu zavraždila člověka. Kdo to byl? A proč to matka udělala? Laurel se nyní pouští do pátrání a pomalu tak odhaluje dávné události. Co se stalo v roce 1941 mezi Laurelinou matkou Dorothy, Dorothyinou přítelkyní Vivien a Vivieniným manželem Henrym, že to muselo v létě 1961 skončit vraždou?
Tajemství letního odpoledne nabízí
spletitý děj vyprávěný z pohledu tří hlavních ženských postav – Laurel, která
pátrá po dávné minulosti své matky Dorothy, dále z pohledu Dorothy samotné
a nakonec z pohledu Vivien, s níž se Dorothy kdysi přátelila. Co
musím autorce přiřknout k dobru, je fakt, že ačkoliv se kniha zdá zpočátku
dost zamotaná, vše do sebe nakonec logicky zapadá a všechny narážky, které
zpočátku nedávají smysl, najednou nabývají na významu. Člověk se však nesmí
nechat odradit. Pak ho totiž čeká velmi zajímavé rozuzlení.
Pravdou nicméně zůstává to,
že si Mortonová v této knize libuje v několika časových rovinách a
čtenář se tak musí víc soustředit, aby se zorientoval, co se vlastně děje. To
stejné platí i o postavách, kterých je v Tajemství opravdu požehnaně. Zároveň musím
podotknout, že u některých postav by vám
mohla některá jména trochu splývat dohromady. Aspoň tak jsem to já chvilku
měla. Jakmile se však člověk překlene přes určitý počet stránek, počet postav
se nakonec ustálí a vy konečně začnete mít dobrý přehled. A stejně tak si
konečně uděláte pořádek v tom, v jakých rovinách se autorka rozhodla
pohybovat. A pak už se budete orientovat dobře.
Začátek knihy
je sice poněkud pozvolný, ale autorka hned z kraje nastolila svoji „záhadu“,
kterou svým čtenářům chce představit a pomalu rozplétat před jejich zraky. Od prvních kapitol tak jste v příjemném napětí a chcete vědět, co se
vlastně tehdy stalo. A především proč. Zhruba od poloviny knihy pak celkový
obraz nabývá na objemu a čtenář se s každou kapitolou dozvídá čím dál
tím víc detailů a různých úhlů pohledu, kterými se vše vysvětluje. Mozaika se začíná zaplňovat jednotlivými střípky, aby vám
nakonec všechno zapadlo do sebe.
Přestože kniha
gradovala velmi solidně, musím říct, že ten konec mi připadal chaotický. Ano, Mortonová přišla s dosti nečekaným a překvapivým
rozuzlením a za to ji rozhodně musím pochválit. Rozuzlení samotné jsem opravdu
nečekala a ve výsledku jsem si ho užila. Bohužel jsem však měla trochu problém se zpracováním. Cca posledních 15-20 stran jsem pořád přemýšlela nad tím, jestli
jsem to opravdu dobře pochopila. Těžko se to popisuje, aniž bych vám vyzradila
celou pointu. Každopádně jsem z toho závěru poněkud rozpačitá, protože dějově to bylo skvěle vymyšlené, ale zpracování podle mne tak trochu pokulhávalo.
Co mne však na
knize hodně zaujalo, byl způsob, jakým Mortonová zachytila válečné události. Svým
dílem nabízí zase trochu jiný pohled na toto téma, byť je to zde vzhledem k hlavnímu
ději spíše okrajové. Zmiňuje se tu o válečných sirotcích, o roli válečných
fotografů, o pomoci žen v zázemí bombardovaného Londýna. Zároveň tu nastiňuje
téma viny za činy, které lidé páchali ve válečném období a jež by v období
míru nikdy neudělali. Tyto pasáže jsem si velmi užívala (jak je to jen možné k faktu,
že jde o téma druhé světové války).
Celkově pak knihu hodnotím pozitivně. Je čtivá, napínavá, se zajímavou zápletkou, a i když je zpočátku dost zamotaná, autorka to nakonec všechno velmi dobře vysvětlila a čtenářům tak nabídla zajímavé a hlavně silné lidské osudy. Dávám 80 % a knihu bych určitě doporučila.
Žádné komentáře:
Okomentovat