RECENZE: Sissel Værøvik – Ráchelina kniha

Název: Ráchelina kniha

Název v originále: Rakels bok

Autor: Sissel Værøvik

Série: -

Nakladatelství: MOBA

Rok vydání: 2015

Počet stran: 382

Na tuto knihu jsem narazila vlastně náhodou. Ale ačkoliv by se v ní našlo pár drobností, které se mi zdály trochu rušivé, celkově hodnotím knihu velmi kladně a jsem ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Víc se o knize dozvíte v mé dnešní recenzi. Přeju příjemné čtení.

Ella se vrací do rodného Bergenu, aby se zde vyrovnala s nečekanou událostí – její rodiče zemřeli při autonehodě a Ella se musí vypořádat nejen s praktickou stránkou věci, ale i s emocionální zátěží. Náhlá ztráta rodičů je vždycky těžká, o to komplikovanější to je, když jste s rodiči neměli nikdy zářné vztahy. V rodném domě se Ella setkává se starší ženou – Ráchel, která Elle postupně vypráví svůj příběh – jak ji rodiče na začátku druhé světové války poslali do Norska, aby ji tím zachránili před perzekucí Židů na Slovensku, a jaké další události ji potkaly od té doby, co skončila válka.

Ač se zpočátku může zdát, že kniha bude o holocaustu, je spíše vyprávěním o děvčeti, kterému se podařilo holocaustu vyhnout. Je to o té další stránce našich dějin, kdy se některým lidem podařilo uprchnout dříve, než je potkal odvod do koncentračních táborů. O tom, jak se tyto uprchlé děti začleňovaly do společnosti v jiných zemích, kde žily v pěstounských rodinách, daleko od domova a svých rodičů. Vyprávění o schovávání se před Němci tvoří valnou část této knihy, ale nenechte se zmást, významnou součástí knihy je také vyprávění toho, jaký život vedla Ráchel po ukončení války. Ani to nebyl úplně snadný osud.

V knize tak máme dvě časové linie. Ta současná se zaměřuje na Ellu a její životní situaci. Druhá je pak Rácheliným vyprávěním o dobách minulých. S čím jsem trochu bojovala, bylo to, jak byly tyto dvě linie od sebe odděleny. Pokaždé, když se začalo vyprávění o minulých událostech, autorka uvedla rok a místo, kde se pohybujeme. Když se ale chtěla vrátit zpět do přítomnosti, odkud jsme původně vyšli, ten přechod tady chybí. Takže když začne kapitola z roku 2009, nejste na to nijak upozorněni, takže začátek každé takové kapitoly může být trochu matoucí či lehce chaotický.

Pozitivně však musím kvitovat, jak si autorka poradila s reáliemi Slovenska, kde se odehrává část příběhu. Pro českého čtenáře to může být trochu oživením, zvláště pokud běžně nečtete literaturu, která by byla situována k našim východním sousedům. V kombinaci s druhou světovou válkou je to jistě další způsob, jak si oživit či si trochu rozšířit znalosti tohoto tématu.

Silným tématem (a docela dost kontrastním), které jsem z knihy velmi silně vnímala, byl vztah rodičů a jejich dětí. Zatímco Ella měla se svými rodiči vztah dost komplikovaný (a ani sami rodiče spolu nebyli na stejné vlně), Ráchel měla s rodiči vztah velmi idylický. O to silněji to působí, když tyto dvě ženy postavíte vedle sebe a sledujete, z jak odlišných rodinných zázemí obě vzešly. A jakým způsobem může na dítě zapůsobit, je-li nuceno své rodiče opustit a vyrůstat odtrženo od nich u cizích lidí. Konkrétně vztah matka-dítě je tu probírán celkem zevrubně, a to jak z pohledu matky, tak z pohledu dítěte.

Celkově jsem knihu vnímala spíše jako pomalejší čtení, což ale nemusí nutně být na škodu. Dává to totiž člověku příležitost se nad některými věcmi pozastavit a více se zamyslet. Každopádně se jedná o další zajímavý příběh z řady válečných osudů, který rozhodně stojí za přečtení.

Zajímá-li vás toto téma, knihu rozhodně doporučuju k přečtení. Za sebe dávám 80 %.