RECENZE: Kristin Hannah - Slavík

Název: Slavík

Název v originále: The Nightingale

Autor: Kristin Hannah

Série: -

Nakladatelství: Argo

Rok vydání: 2016

Počet stran: 460

Přiznám se, že jsem původně neměla v plánu tuto knihu číst, ale přesvědčily mne pozitivní ohlasy, které jsem ke knize zaznamenala, a nakonec jsem velmi ráda, že se mi Slavík dostal do rukou. Byla bych se totiž ochudila o skvostně napsanou knihu, která mne velmi zasáhla, a to v mnoha ohledech. Co a jak mne na knize nadchlo, se dozvíte z mé dnešní recenze.

Dvě sestry, dva různé postoje. Píše se rok 1939 a v Evropě začíná zuřit druhá světová válka. Jak válka ovlivňuje obyčejné lidi, sledujeme na osudu dvou mladých žen, sester. Zatímco Vianne, pamatující si vliv první světové války na jejich otce, je úzkostlivá, vystrašená, umírněná a ostražitá, její mladší sestra Isabelle je impulzivní, ráda by se pustila do války a pomáhala chránit svoji Němci okupovanou zemi, vzepřít se nepříteli, krutým autoritám. Nakonec se ve válce angažují obě, každá po svém způsobu. Zatímco jedna z nich působí v zázemí, druhá se stává tajnou spojkou mezi francouzským odbojem a spojeneckou Británií. Je to nebezpečná doba pro obě sestry. Dožijí se konce?

Slavík je citlivě napsaný román, který v sobě skrývá velmi silný příběh o odvaze, touze udělat něco správného, udělat něco pro svoji vlast. Je to příběh, který inspiruje k tomu, aby se člověk stal vnitřně silnějším, než si myslí, že je. Aby se člověk uměl „vzmužit“ a bojovat za to, co je správné – i za cenu vlastního nepohodlí. Toto poselství vnímám jako nejsilnější aspekt celého příběhu, pro svoji nadčasovost a morální, lidský přesah. 

Nejlépe to můžeme sledovat na jednání obou hlavních hrdinek. Kontrast mezi oběma sestrami je v první polovině knihy velmi výrazný a tak silný, že se přímo nabízejí otázky, jak by se zachoval čtenář samotný. Jak byste se zachovali vy? Byli byste spíše jako Vianne? Ustrašení, snadno ovlivnitelní, podléhající strachu? Nebo byste byli nebojácní jako Isabelle? Až válka ukázala oběma ženám, jaká byla vlastně jejich skutečná povaha.

Že i povaha se může měnit, pokud k tomu člověk dostane silný podnět, je jedním ze zajímavých momentů románu. Čtenář je nakonec svědkem zajímavého přerodu. Vianne, kterou na začátku potkáváme jako smířlivou a poddajnou ženu, podle které se autoritám nesmí odporovat, se nám mění přímo před očima. Až vlastní svědectví toho, jak se nepřítel chová k obyvatelům, jak jsou Němci nelítostní a krutí, donutí Vianne změnit postoj a najít odvahu postavit se za správnou věc, ačkoliv se naděje na úspěch zdá být celkem malá.

Atmosféra celého románu je pak velmi tísnivá a neutěšená. Mezi jednotlivými temnějšími pasážemi se však přesto jako nitka táhne naděje, že vše dobře dopadne a Isabelle s Vianne nejenže přežijí válku, ale pomohou tolika lidem, kolika jen to zvládnou. Kontrast mezi těmi špatnými zkušenostmi války a snahou zachraňovat je zde opět velmi výrazným motivem.

Zač jsem také ráda, je to, že i když podle popisu na záložce knihy jde o milostný historický román, autorka se typickým motivům „červené knihovny“ vyhnula. Milostná zápletka zde není ústředním motivem – je spíše na vedlejší koleji. Kristin Hannah zde zároveň nabízí různé podoby lásky. Jde o obecně o lásku k bližnímu (sourozenci, rodič X dítě, kamarádi), ale také o lásku k vlasti. Tento motiv je zde podán velmi citlivě, bez nějakého přehnaného patosu, který by na sebe strhával pozornost za každou cenu.

Celkový obraz jednotlivých postav a vztahů mezi nimi je pak velmi komplexní a detailně podaný. Na jedné straně zde potkáte Francouze, kteří s Němci kolaborují, na druhé straně tu máte odbojáře. Vystupují tu samozřejmě i ti, kteří s německou okupací nesouhlasí, ale raději se poddají, aby nepřišli k úhoně. Autorka nám zde také představila i druhou stranu – německé důstojníky, kteří se suverénně usadí ve Viannině domě a očekávají, že o ně bude postaráno. Potkáváme zde dva muže, kteří opět představují jakýsi protipól. Kapitán Beck vystupuje jako slušný, hodný a zdvořilý člověk, který Vianne nechce nijak ublížit, zatímco major van Richter je jeho pravým opakem – drsný, samolibý, arogantní a povýšený. To je jedna z dalších věcí, kterou na knize oceňuji – tedy to, jak se autorka snažila ukázat, že nic není jen černobílé a že i mezi německými vojáky byly velké rozdíly.

Podtrženo, sečteno – nemohu jinak, než hodnotit vysoko. Dávám 100 % a jednoznačně doporučuji.