RECENZE: Amos Oz - Jidáš

Název: Jidáš

Název v originále: Judas

Autor: Amos Oz

Série: -

Nakladatelství: Paseka

Rok vydání: 2016

Počet stran: 251

Na knihu Jidáš jsem se chystala docela dlouho. Jedná se totiž o dost specifický typ literatury, na který potřebuji mít tu "správnou" náladu, abych si tento typ literatury dokázala užít. Nakonec jsem knihu přečetla teď o dovolené a knihu jsem si náležitě užila. Více v dnešní recenzi.

Děj románu Jidáš se odehrává na přelomu let 1959-60 a jeho hlavním hrdinou je 25letý Šmuel Aš, který z finančních důvodů odchází z univerzity. S představou přivýdělku se začne starat o nemohoucího starého muže, který je však velmi inteligentní, sečtělý a s širokým rozhledem, především v oblasti politiky, náboženství a filozofie. Šmuelovým úkolem je dělat tomuto muži společnost. Pomůže mu tato práce pomoci překlenout nejen finanční problémy, ale hlavně osobní krizi, kterou si Šmuel prochází?

Hned zpočátku je nutné říct, že Ozova kniha Jidáš rozhodně není knihou pro každého. Jedná se o filozoficko-nábožensko-politický román, v němž se autor věnuje řadě témat – od společenské, politické a náboženské otázky týkající se sporu Arabů a Židů o území, přes osobní smysl života až po otázku historického vztahu Židů k postavě Jidáše Iškariotského. Přestože počtem stran není kniha tak dlouhá, zabývá se řadou náročných témat, která jsou zde probírána velmi do hloubky a myšlenky tu jsou dost nahuštěné.

Jde tak o celkem pomalé čtení, jehož cílem není pobavit a ukrátit čtenářům volný čas. Důležitý zde není ani tak děj, který je velmi pomalý, pozvolný a nemá ani tzv. „závěrečné grády“. Důležitou roli zde hrají především myšlenky, nad kterými se člověk často pozastavuje a přemýšlí nad nimi. A právě kvůli těmto myšlenkám si kniha vyžaduje pomalejší a pozornější čtení. Kniha tak není pro ty, kdo hledají knihu, která má spád a rychlý děj. Je především pro ty, kdo se rádi zamýšlejí nad výše zmíněnými tématy a nevadí jim pomalejší tempo čtení. Především otázka náboženská zde hraje velmi důležitou roli. Kdo tomuto tématu příliš neholduje, tomu knihu rovnou nemohu doporučit, protože téma náboženství je zde dost podstatná.

Dá se tak říci, že děj samotný není nijak komplikovaný. Kniha se však může pyšnit velmi poetickým jazykem, který je pro náročnějšího čtenáře radostí vnímat a užívat si ho. Poetická – byť trochu pochmurnější a neveselá – je také atmosféra celého románu. Byť se obsahově jedná o trošku náročnější čtení, čte se kniha kupodivu velmi lehce a snadno. Jazyk, který Amos Oz používá, je velmi srozumitelný, přístupný. Počítejte však s tím, že nebudete mít knihu přečtenou za chvilku. Právě pro ty výše zmíněné myšlenkové pasáže, které autor do knihy vměstnal. Přestože se kniha odehrává v době před cca 50 lety, stále má co říct, protože konflikt mezi Araby a Židy v Jeruzalémě, o němž se kniha zmiňuje, přináší stále aktuální otázky, kterými bychom se mohli (či měli?) zabývat i dnes.

Zároveň kniha přináší něco nového, co by pro evropského čtenáře neznalého bližších historických souvislostí, mohlo být i poučné – to když se ještě jednou vrátím ke konfliktu Arabů a Židů na území města Jeruzaléma, potažmo celého státu. Ke své vlastní ostudě se přiznávám, že toto téma je mi poněkud vzdálené a moc o něm nevím. O to přínosnější tato kniha pro mne byla, když mne donutila, abych si ještě po dočtení zkusila dohledat nějaké další informace o tom, o čem se vlastně v knize mluví.

Pokud jste náročnějšími čtenáři, co se rádi u knih zamýšlí nad různými tématy (a zvlášť pokud vám jsou blízká témata filozofická, náboženská či politická), rozhodně vám tuto knihu mohu doporučit. Dávám 100 %.