sobota 3. října 2020

Info článek č. 1 - Moje současná (ne)pravidelná aktivita

Zdravím vás!

Chtěla jsem se tu dnes jen krátce zastavit, pozdravit vás a trochu vysvětlit, proč v posledních pár týdnech jsou mé příspěvky tak nepravidelné, resp. proč se poslední dobou čím dál častěji stává, že mezi mými příspěvky bývá někdy celkem dlouhá pauza, než zase přijdu s nějakým novým textem.


Nejde o to, že bych nečetla dostatečně knih, o kterých by se dalo psát. To ne, čtu naopak hodně - vlastně je letošní rok na přečtené knihy pro mne velmi bohatý. Ale faktem je, že poslední dobou se mi nedostává příliš energie, chuti a (pro mne důležitého) entusiasmu do toho, abych sedla k počítači a začala psát jak o život, jen abych tu měla co přidat. A tak čím dál víc vznikají ty prodlevy.

Nechci, aby to vyznělo, že s blogem končím, protože určitě nekončím. Věnovala jsem tomuto blogu poměrně hodně volného času a nerada bych o to jen tak přišla. Každopádně v současné chvíli si asi skutečně potřebuju dát pauzu a nějakou dobu se blogování nevěnovat. Stále více zjišťuju, že se nedokážu do psaní nutit za každou cenu, protože to naopak vede k tomu, že se mi sem pak vrací hůř a hůř. Chybí mi nějaká jiskra, která by mne poháněla k dalšímu psaní

Takže co teď bude dál? V následujících pár týdnech tu asi bude trochu větší prázdno. Když mne přepadne chuť, nárazově něco napíšu a zveřejním, ale bohužel momentálně nedokážu určit přesné datum a jak moc pravidelné to bude. Když chuť psát nebude, tak bohužel nebude. Nemohu se nutit. Ač mám svůj blog ráda a čtení knih miluju, stále je psaní recenzí a článků pro mne jen koníček, ne nějaká moje povinnost.

Nicméně pokud to jen aspoň trochu půjde, ráda bych se k nějaké pravidelnosti, kterou jsem tu ještě donedávna měla a na kterou jsem byla celkem hrdá, vrátila nejpozději do konce roku tohoto roku. Pravdou je, že zrovna konec roku (a pak začátek nového) je vždycky pro mne dost inspirativním obdobím, které mne dost nabíjí a kdy se dokážu nadchnout pro různé věci. Tak si myslím, že bych mohla chytit nějaký druhý dech a zase se sem vrátit.

Takže tak. To bude ode mne dnes vše. Snad chápete mé důvody. A snad někdy brzy zase na viděnou (nebo spíš na přečtenou).

Joli

P.S. Pokud někomu z vás dlužím odpověď na nějaký komentář pod článkem/recenzí nebo na nějakou zprávu v mailu, budu se snažit odpovědět co nejdříve. Díky za trpělivost a mějte se!

Žádné komentáře:

Okomentovat