neděle 13. září 2020

KNIHA vs. FILM: Purpurové řeky


Před nedávnem jsem zde na blogu uveřejňovala svoji recenzi ke knize Purpurové řeky. Dnes bych na tuto recenzi ráda navázala článkem, v němž bych ráda srovnala knižní předlohu s jeho filmovým zpracováním.


Info o knize:

Název: Purpurové řeky
Název v originále: Les Rivieres pourpres
Autor: Jean-Christophe Grangé
První vydání: 1997
Série: komisař Niémans (1. díl)
Nakladatelství: XYZ
Počet stran: 424





Info o filmu:
Název: Purpurové řeky
Název v originále: Les Rivieres pourpres
Rok vzniku: 2000
Země vzniku: Francie
Režie: Mathieu Kassovitz
Kamera: Thierry Arbogast
Hudba: Bruno Coulais
Herci: Jean Reno, Vincent Cassel, Nadia Fares, Dominique Sanda, Jean-Pierre Cassel, Didier Flamand, Francois Levantal, Francine Bergé [a další]


Děj (stručně):

Izolované místo uprostřed skal a ledovců se stane svědkem tří brutálních vražd. Jde o rituální vraždy, nebo nahodilé dílo šílence? Tomu se snaží přijít na kloub pařížský komisař Pierre Niémans. Mezitím se v jiné oblasti rozbíhá podivné pátrání po pachateli, který v jakési škole vykradl školní kartotéku a znesvětil hrobku na místním hřbitově. Jak tyto linky spolu souvisí? Co nebo kdo zatím stojí a proč? Jaké děsivé tajemství nesmí vyjít na světlo?


Můj komentář:

Původně jsem měla v úmyslu pokusit se o takové srovnání, které by neobsahovalo detaily z děje nebo spoilery. Ale pak jsem zjistila, že je to skoro nemožné, protože kniha i film se v některých věcech liší a podstatně. Samotnou pointu příběhu samozřejmě neprozradím, ale asi se nevyhnu některým naznačením. Upozorňuji tedy předem.

V čem se film ani kniha prakticky neliší, je ta hlavní dějová linie a celková pointa příběhu. Grangé ji rozpracoval velmi podrobně a i film se těch hlavních bodů držel velmi obstojně. Jeho tvůrci tak připravili strhující přehlídku skvělých zvratů a zápletek. Přesto se tu můžeme setkat s určitými rozdíly

V ději se vyskytují odchylky jen drobně, ty hlavní změny se vážou především k postavám. Nejnápadnější změnou je kompletní přepis poručíka Karima Aboufa, původem arabského policisty, který v knize řeší zápletku kolem školní kartotéky a hřbitova. Ve filmu se místo arabského kolegy Karima objevuje francouzský policista Max Kerkerian. Proč se filmaři rozhodli u této postavy změnit nejen radikálně jeho vzhled, ale i jméno, to skutečně nevím. Každopádně z dějového hlediska se má stále jednat o tutéž postavu, která v obou variantách příběhu sehrává stejnou úlohu – úlohu spolupracujícího kolegy komisaře Niémanse. Liší se i to, že v knize má Niémans ty blízké kolegy dva (z toho jeden neskončí moc valně), zatímco ve filmu si vystačí jen s Kerkerianem.

Těch změn v postavách je tam trochu více. Některé postavy se více projevují ve filmu, některé se dostaly více prostoru v knize. Některé postavy zcela chybí. Je jasné, že pro filmové účely se to asi muselo nějak zredukovat a zjednodušit, aby to bylo proveditelné na plátně a přitom si to zachovalo srozumitelnost a vyšlo to v nějaké přijatelné délce. Což mně osobně v tomto případě nějak zvlášť nevadí a tomuto záměru rozumím. Zároveň chápu, že ten konec si filmaři trochu poupravili, aby si nechali případně zadní vrátka pro další pokračování, které pak skutečně přišlo v podobě snímku Purpurové řeky II.

Dlouho jsem žila v přesvědčení, že kniha žádné pokrčování nemá a ani jsem s žádným knižním pokračováním nepočítala, když jsem dočetla poslední kapitolu knihy. Proto bylo pro mne překvapení, když jsem se dozvěděla, že loni vyšel v zahraničí druhý díl, který se českého překladu dočká letos. Jak to autor vymyslel (vzhledem k tomu, jak dopadl knižní první díl), jsem zvědavá.

Nicméně vraťme se ke srovnání filmů. Co bych naproti filmovému zpracování vyzdvihla u knihy, je to, že nám dává detailněji nahlédnout do života komisaře Niémanse i Karima. Známe jejich životní cestu a lépe díky tomu pochopíme, proč se chovají, jak se chovají, a co je motivuje v jejich pracovních postupech, které volí. Tady to jejich životní pozadí, z něhož vyšli a ocitli se nakonec uprostřed francouzských hor, se nakonec v nějaké míře odráží i na jejich vyšetřování, což mi třeba zase chybělo trochu ve filmu.

Film nebo kniha?

V tomto případě se nedokážu přiklonit ani na jednu stranu. Jak film, tak kniha mají pro mne své kouzlo a líbilo se mi vlastně obojí. Ačkoliv se v některých věcech knižní i filmové zpracování liší, tak tentokrát mi ty rozdíly kupodivu zas tolik nevadí. Pozastavila jsem se nad nimi a přemýšlela jsem, proč k některým změnám došlo, ale asi mi to tentokrát tolik nevadí. Možná je to dáno tím, že jsem nejdříve viděla film a knižní předlohu jsem doháněla jako svůj rest. Být to naopak, je možné, že bych byla z těch změn podrážděná.

Když nad tím tak přemýšlím, tak po přečtení knihy mám pocit, že film konečně začíná dávat o trochu víc smysl. Film mne vždy bavil, i když některé scény a rozhovory se zdály být jakoby vytržené z kontextu. Jak se vyjádřil jeden z herců, řada věcí byla z filmu vystřižena a jemu pak ten film moc nedával dějově logický smysl. Po přečtení knihy jsem si to pak uvědomila taky, kolik souvislostí ve filmu vlastně chybí, aby to dokonale všechno zapadalo do sebe.

Celkově však doporučuji obojí. Film je skvělý, pořád ho mám ráda a baví mne, ale díky knize budete mít lepší možnost všechno lépe pochopit.


A jaký je váš názor? Klidně se o něj podělte v komentářích. :-)
Joli

Žádné komentáře:

Okomentovat