RECENZE: Nina LaCour - Všechno je v pohodě

Název: Všechno je v pohodě

Název v originále: We Are Okay

Autor: Nina LaCour

Série: -

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2018

Počet stran: 206

Knihu Všechno je v pohodě jsem zaznamenala na zahraniční BookTube scéně, kde sklízela celkem pozitivní ohlasy. Když jsem zjistila, že kniha vyjde i v češtině, zaujala mne a já si řekla, že ji vyzkouším. A jsem mile překvapená tím, jak moc mne kniha dostala.



Marin je studentkou prvního ročníku vysoké školy a dostala možnost přes vánoční prázdniny zůstat na kolejích. Nemá totiž, kam by se vrátila. Návrat do minulosti pro ni však nyní představuje kamarádka Mabel, která za ní přijede na třídenní návštěvu. Je však Marin připravená čelit svým démonům? Zvládne překonat svůj strach z minulosti a ze všech nepříjemných vzpomínek na události posledního léta?

Od knihy Všechno je v pohodě jsem neměla vlastně mnoho očekávání. Tušila jsem, že se nezabývá lehkým tématem. Jediné, co jsem tak očekávala, byl fakt, že to nebude pozitivní čtení a já knihu nebudu odkládat s úsměvem na rtech a pocitem štěstí v srdci. Přesto však nemohu o knize říct jediné špatné slovo. Ano, Všechno je v pohodě rozhodně není veselá kniha. Nabízí však velmi silný lidský příběh, který se vás určitě dotkne a nenechá vás chladnými.

Už od začátku je zcela jasné, že kniha je především určena mladšímu čtenářskému publiku. Naznačuje to nejen vydavatelství, kde kniha vyšla, ale potvrzuje to i styl psaní, kterým se Všechno je v pohodě vyznačuje. Ale i přes to, že je kniha napsaná trochu jednodušším a lehčím stylem psaní, dokázala autorka dát dohromady velmi silný příběh o dívce, která si prošla svým malým soukromým peklem a byla sama na to, aby se se vším vypořádala.

A já to velmi obdivuji. Marin coby hlavní postava mi byla sympatická a já ji obdivovala, že dokázala vydržet veškerá příkoří a kompletně se ze všeho nezhroutit. Vyrůstání s dědečkem, který nebyl nikterak sdílný, když přišlo na smrt Marininy matky, bylo skoro jediné, co Marin poznala. I tak na něm hodně lpěla, protože z rodiny jí nikdo jiný nezbyl. Nicméně díky nejlepší kamarádce Mabel si dokázala užívat života a mít plány do budoucnosti, dokud nepřišla ta největší zrada Marinina života.

Čím víc člověk proniká do dívčiny minulosti, tím víc to bere za srdce. Nebo aspoň já to tak měla. A vůbec jsem se nedivila, že se Marin stala tak odtažitou, nepřístupnou holčinou, která má strach se stýkat s lidmi z minulosti. Vzpomínání na události posledního léta jsou příliš čerstvé a příliš bolestné. Marinina snaha zavírat před minulostí oči se může někomu zdát jako zbabělá, ale já to chápala jako obranný mechanismus před tím, aby se Marin kompletně nezhroutila. A jen to chtělo čas, než bude Marin připravená všemu zase čelit. Sama jsem nikdy nic podobného neprožila a snad ani neprožiju, ale když jsem postupně odhalovala Marinin život a způsob, jakým reagovala na určité věci, měla jsem pocit, že jí rozumím. Možná právě proto se mne to tak dotýkalo.

Tuto knihu vnímám hlavně jako příběh o křehkosti lidských vztahů a o křehkosti lidské duše. Jak nás nejvíc bolí podpásovky, které přicházejí od lidí, jež přicházejí od našich nejbližších. Je to příběh o tom, jak se s těmito podpásovkami dá či nedá vyrovnat. A vůbec nezáleží na tom, jestli je člověk starý či mladý, muž či žena - podpásovky prostě bolí kohokoliv. A je na každém, jak se jim postaví.

Tuto knihu hodnotím velmi kladně, dávám 95 % (5 hvězdiček). Přece jen – je to mířeno na mladší čtenáře, než jsem já, a z té knihy jsem to cítila. Nečekejte tak, že dostanete příběh sepsaný do větších hloubek – to by musela kniha být psaná jiným stylem a pro jiný typ publika. Nicméně i tak to bylo pro mne překvapením, jak silný příběh jsem z Všechno je v pohodě získala. Určitě knihu mohu doporučit vaší pozornosti.