RECENZE: Anne Jacobsová - Panský dům a jeho dcery

Název: Panský dům a jeho dcery

Název v originále: Die Töchter der Tuchvilla

Autor: Anne Jacobsová

Série: Panský dům (druhý díl)

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydání: 2018

Počet stran: 478

První díl série Panský dům, který jsem četla začátkem tohoto roku, byl pro mne velmi příjemným překvapením. A proto bylo zcela jasné, že se pustím i do jeho pokračování. A ano, i dneska budu chválit, protože tahle série je prostě úžasná!

Druhý díl rodinné ságy Panský dům nás zavádí do počátku roku 1916. První světová válka je v plném proudu, mnoho mladých mužů bylo již odvedeno na frontu a nyní to čeká i na Paula, mladého ředitele Melzerovy továrny. A zatímco mladý pán odchází do válečného reje, „dcery domu Melzerů“ musí samy hospodařit v rodinném sídle. Přes prvotní námitky starého pana Melzera se v rodinném sídle zřizuje vojenský lazaret. Nedostatek potravin, mateřské starosti, problémy s personálem, potíže v továrně, strach o bližní bojující ve válce, lazaret, rodinné starosti – s tím vším se musí naše hrdinky potýkat. Jak obstojí?

Zatímco v prvním díle jsme za hlavní hrdinku mohli považovat mladičkou Marii, zde autorka dochází k posunu – druhá kniha z této série jako by žádného hlavního hrdinu neměla. Jacobsová zaměřuje svůj hledáček především na ženské postavy obecně a věnuje jim tu pozornost víceméně rovnocenně. Muži tu pak spíš působí, jako by byli odsunuti na vedlejší kolej – to, když se většina děje orientuje na zázemí – na panský dům a jeho chod, ať už jde o domácnost samotnou, či lazaret. Každá z Melzerových žen je s domem spjata různě, ale všechny dějově hrají důležitou úlohu. Továrnu, kolem níž se točila určitá část předchozí knihy a která je do jisté míry důležitá i zde, tu je pak pozorována očima Marie, která se stala jakousi zastupující ředitelkou, když starý pan Melzer pomalu přestává po svém infarktu stačit a Paul byl nucen odejít na frontu.

Co musím rozhodně hodnotit kladně, je vývoj jednotlivých postav – autorka skvěle pracuje s dobovými událostmi a nechává i své postavy, aby se těmi historickými změnami nechaly ovlivnit tak, jak by se to dalo vzhledem k událostem očekávat. Vidíme to jednak ve smýšlení (vzdělání žen, ženy pracující v zaměstnáních, která do té doby vykonávali jen muži, následky válečných událostí), jednak i v takových detailech, jako byla móda, kultura, apod. Ten přerod od konzervatismu k novotám je tu patrný a velmi dobře uchopený. A já si to užila.

Velmi silné tu jsou také scény, kde autorka popisuje propastné rozdíly mezi vrstvou bohatých a chudých lidí, kdy bohatí chudnou a chudí jsou ještě chudší než kdykoliv předtím. Vyřčené i nevyřčené výčitky na obou stranách na sebe nenechají dlouho čekat. Jacobsová tyto scénky popisuje velmi sugestivně a to napětí mezi jednotlivými společenskými vrstvami se velmi výrazně přenáší i na čtenáře. Silnou stránkou autorčina psaní je taktéž schopnost vylíčit všechny hrůzy války celkem decentně, možná v některých pasážích i trochu zjemněle, ale možná právě tento kontrast na čtenáře zapůsobí o to víc. Jsou ale momenty, kdy vám Jacobsová některé následky války popíše tak detailně, tak syrově, že nestačíte koukat. Tato střídající se dynamika je podle mne dost dobře zvolená a hlavně dobře zvládnutá.

Přesto musím přiznat, že prostřední část knihy mi připadala trochu zdlouhavější a trvalo mi déle, než jsem se skrz ni prokousala. Nedokážu ani přesně říct, v čem byl problém. Ale ta závěrečná část, kdy sledujeme osudy postav těsně po válce (roky 1919-1920), se zase vytáhla. V závěru, kdy pozorujeme, jak se Němci musí vypořádat s následky mírových smluv, které pro Němce nebyly úplně příznivé, narážíme na několik dost nečekaných zvratů, které mne zase vtáhly do děje a nutily mne číst dál a dál.

Jsem tak tudíž zvědavá, co nám přinese třetí díl. Upřímně si v tuto chvíli neumím představit, o čem by to mohlo být, jakým směrem by se to mohlo vydat, ale nevadí, nepředbíhejme. Každopádně zpět ke druhému dílu. Kvůli té prostřední části mi Panský dům a jeho dcery připadal trochu slabší než první díl, ale i tak jsem si ho celkově užila. Dávám 80 % a doporučuju.