RECENZE: Jozef Karika - Trhlina

Název: Trhlina

Název v originále: Trhlina

Autor: Jozef Karika

Série: -

Nakladatelství: Argo

Rok vydání: 2017

Počet stran: 331

Na novou knihu slovenského autora Jozefa Kariky jsem se nesmírně těšila. Jeho předchozí mysteriózní román Strach považuji za jeden z nejlepších hororů, co jsem kdy četla, a tak jsem si nemohla nechat ujít ani jeho následující počin s názvem Trhlina. Bohužel jsem však u něj poněkud narazila. Proč a v čem, to se dozvíte po přečtení mé dnešní recenze.

Legenda, mystifikace, nebo děsivá skutečnost? Je čistě na čtenářích, aby se rozhodli, čím tento příběh vlastně je. Autor nás seznamuje s mladým vysokoškolským absolventem Igorem, který marně hledá solidní práci a bere každý štěk, aby se byl schopen uživit. To ho přivádí do staré opuštěné budovy psychiatrické léčebny, kde spolu s kolegy z úklidové čety nachází tajemný trezor. Igorův život se převrací naruby ve chvíli, když si začne procházet nalezené dokumenty o jistém W. Fischerovi, který kdysi zmizel v okolí Tribeče. Igor na svém blogu rozjíždí sérii článků o historii Tribeče a o tajemných zmizeních v této oblasti. Když se ale spolu s dalšími třemi lidmi vydá na výpravu, aby zjistil, co se za zmizeními v Tribeči skutečně ukrývá, netuší, jaké peklo rozpoutá.

Karikův mysteriózní román Trhlina zaujme již svojí anotací, v níž autor čtenářům klade zásadní otázku – jde o čistou fikci, legendu, nebo se děj zakládá na skutečných událostech? Už tato otázka v čtenáři vyvolává napjaté očekávání a navozuje se tím tajemná, mysteriózní – skoro až nadpřirozená atmosféra. A to je jedna z Karikových silných stránek. Zpočátku je kniha celkem poklidná, skoro až rozvláčná, ale čtenář podvědomě cítí, že s blížícím se koncem se děj bude silně zhutňovat. To také kniha nakonec nabídne – v závěru pak nabírá na obrátkách, dokud neskončí dechberoucím vyústěním.

Přesto se však přiznám, že jsem byla z knihy hned po dočtení trochu rozpačitá. Očekávala jsem nadupaný příběh, díky němuž se budu bát jít spát – stejně, jako se mi to stalo u Karikova předchozího románu Strach, který mne skutečně vyděsil a který považuji za jednu z nejlepších knih, které jsem přečetla v loňském roce. To se však u Trhliny bohužel nekonalo. Nicméně až teď – několik týdnů po dočtení, kdy se mi Trhlina a mé dojmy z ní rozležely v hlavě, oceňuji její kvality. Stále sice nemohu říct, že je pro mne Trhlina stejnou peckou jako Strach, přesto uznávám, že minimálně ta druhá polovina velmi solidně napsaná a zpětně ve mně navozuje pocit neklidu a nejistoty.

Začátek knihy mi připadal poněkud pomalý a dost rozvláčný – nevtáhl mne to do děje tak rychle, jak jsem očekávala. První polovinu považuji za takové suché převyprávění vzpomínek. Takzvaný rozjezd se objevuje až v druhé polovině knihy, ale pro mne to bylo bohužel příliš pozdě na to, abych ke knize víc přilnula, víc se v ději angažovala a víc na sebe nechala děj působit. Takže i když zpětně hodnotím knihu celkem pozitivně, nedosahuje to přesto těch kvalit, na které jsem se tolik těšila a které jsem očekávala.

Na druhou stranu se mi líbilo, že Karika nechává na čtenářích, aby si sami pro sebe rozhodli, jestli se jedná o pravdu či mystifikaci. Tento rozpor je zde naznačen už v počátku v úvodu, kdy autor promlouvá ke čtenářům a vysvětluje jim, jak se dostal k materiálu, který v knize zpracovává. Možná právě to pojetí, že se autor údajně sešel s protagonistou příběhu a přepisuje nahrávky jejich rozhovoru, způsobilo, že mne kniha tolik neoslovila. Ať už jde o pravdu či o Karikovu fabulaci, osobně je mi líto, že autor své trumfy vyložil až v závěru. Vytvořit děsivou atmosféru Karika rozhodně umí a díky jeho spisovatelskému umu se vám kniha plíživým způsobem dostane pod kůži. Bohužel s tímto svým uměním vyvolat strach přišel v Trhlině na můj vkus později, než bylo záhodno – kniha tak na mne nepůsobila tolik intenzivně, jak bych chtěla a jak asi autor sám zamýšlel.

Možná je chyba ve mně, že jsem už od začátku cítila potřebu srovnávat Trhlinu se Strachem – bylo však těžké tak nedělat – zvlášť když se autor sám na svoji předchozí knihu odkazuje. Každopádně postavím-li obě knihy vedle sebe, musí Trhlina z mého pohledu získat o něco nižší hodnocení. Škoda.

Nakonec dávám 65 % a asi bych i doporučila, i když s výhradami. Každopádně pokud by Jozef Karika v budoucnu sepsal ještě nějaký další mysteriózní román, šanci mu jistě dám.