RECENZE: Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku / Každá sedmá vlna

Název: Dobrý proti severáku / Každá sedmá vlna
Název v originále: Gut gegen Nordwind / Alle sieben Wellen
Autor: Daniel Glattauer
Série: -
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2015
Počet stran: 445

Emmi Rothnerová chce e-mailem zrušit odběr časopisu Like, ale několikrát omylem pošle svůj e-mail na nesprávnou adresu. Když jí pak odpoví Leo Leike, Emmi ani netuší, jak moc jí to změní život. Emmi a Leo si na základě omylu začínají postupně psát a dávají tak nevědomky vzniknout těžko uchopitelnému virtuálnímu přátelství, které pro ně dřív či později znamená daleko víc, než si naši dva hrdinové chtějí připustit. První trable přichází s otázkou, zda se mají Emmi a Leo setkat, nebo ne. Ovlivní to jejich životy? Neovlivní? Setkají se vůbec? Zároveň se s tím pojí další problém. Jak do jejich virtuálního vztahu zapadají Emmin manžel Bernard a jeho děti, o které se ona stará?

Kniha Dobrý proti severáku a navazující počin Každá sedmá vlna, které Host v roce 2015 vydal v souborném vydání, se řadí mezi díla vyprávěná pomocí korespondence, v tomto případě skrze e-maily. Kniha se tak díky tomu čte velmi snadno a rychle – přesto však není chudá na děj, jak by se mohlo na první pohled zdát. Glattauer ví, jak napsat přirozeně plynoucí rozhovory, které smysluplně posouvají celý příběh kupředu, a to velmi svižným tempem, ale ne na úkor logičnosti příběhu a zajímavé zápletky. Potvrzuje mi tím mé přesvědčení o tom, že kniha se může sestávat jen z rozhovorů a bez jakýchkoliv popisů, a přitom nabídnout čtenářům mnoho. V případě této knihy to je příběh dvou lidí zmítaných emocemi a ocitajících se před morálními otázkami, jaké dopady má jejich nově vzniklý vztah na jejich okolí. Zároveň je tam však ponechán prostor pro čtenářovu fantazii a domněnky. A to já mám ráda.

Také se zde zajímavě načíná otázka, zda mají virtuální vztahy šanci přežít v reálném světě. Autor pracuje s myšlenkou toho, že ve virtuálním vztahu známe druhého člověka jen omezeně – máme o tom člověku pouze jakousi představu, kterou si vytváříme na základě toho, co nám druhý člověk o sobě napíše a „dovolí“ nám o sobě vědět. Oblíbíme-li si ho, oblíbíme si jen představu o něm, ne toho člověka samotného – protože ho jednoduše neznáme úplně. Známe jen „výsek“ jeho života a osobnosti. Tato představa o daném člověku se zdaleka nemusí shodovat s realitou. Jak tuto představu vylepší, naruší či změní to, když se s tímto virtuálním kamarádem/přítelem/partnerem setkáme v reálném životě?

Celkově je tato dvojkniha příjemnou oddechovou jednohubkou s romantickou zápletkou, která ale není plytká či přeslazená. Vedle čtivosti opatřil Glattauer knihu také příjemnou dávkou humoru, sarkasmu a lehké ironie, což mi opravdu sedlo. Jazykově je kniha přístupná i těm, kteří nejsou zvyklí číst náročnější, komplikovanější literaturu. Pracuje s běžným neformálním, hovorovějším způsobem vyjadřování, jaký by člověk čekal u soukromé e-mailové korespondence. Čte se to tak velmi dobře, rychle a má to spád.

Co se týká hlavních postav, obě jsem si brzy oblíbila – Lea pro jeho přímost, lidskou vyzrálost, morální sílu a čestnost. Emmi – byť byla občas protivná a hysterická, se mi jevila jako příjemně ironická, sarkastická a zábavně úsečná. Zalíbil se mi také i její smysl pro povinnost a smysl pro dodržení slibů, když přišlo na výchovu dětí, které přijala za své, když se provdala za Bernarda.

I když má tento dvojromán své drobné mouchy, bylo to ve výsledku opravdu příjemné čtení a já jsem ráda, že Glattauer nakonec na nátlak čtenářů sepsal Každou sedmou vlnu a dodal tak celému příběhu dojem uzavřenosti, zakončenosti. Pokud hledáte odpočinkové čtení, mohla by tohle být pro vás ta pravá volba. Splnilo to víceméně vše, co jsem očekávala, a proto dávám 90 % a doporučuju.

(Recenze byla poprvé uveřejněna 17. července 2017 na Databázi knih.)